Jeden svět: Cesty (ne)svobody vedou i skrz Německo

Snímek z německého filmu Naše volba pojednávajícího o zákonných podmínkách vymezujících ukončení těhotenství
Němečtí dokumentaristé na festivalu Jeden svět představí snímky o feminismu, životním prostředí, i o investigativní žurnalistice.

Filmový festival Jeden svět se po roční pauze vrací do svého tradičního březnového termínu a mezi osmdesátkou vybraných dokumentů letos opět představí hned několik snímků od našich západních sousedů. Přijďte se do kina podívat na to, co hýbe německou společností.

Podtitulem 24. ročníku festivalu jsou Cesty svobody, které připomínají, jak křehká svoboda a demokracie ve skutečnosti je. Jeden svět letos proběhne ve 25 českých městech od 21. března do 3. dubna, v Praze začnou projekce 23. března.

Hlídací pes

Jak dnes pracují špičkoví investigativní reportéři a je jejich práce opravdu tak riziková, jak se říká? Přímo „pod ruce“ těm nejlepším, kteří píší pro německý deník Süddeutsche Zeitung, nahlíží film Zákulisí novinařiny, který sleduje práci Bastiana Obermayera and Frederika Obermaiera. Během vyšetřování vraždy maltské novinářky, která s nimi pracovala na kauze Panama Papers, pustili reportéři do zákulisí své práce poprvé v historii také kamery. Tehdy ještě ani oni sami nevěděli, že se jim do rukou zakrátko dostane tajný materiál o rakouském vicekancléři, který může mít obrovské následky pro celou vládu.

Příběh, jenž opět mění dějiny investigativní žurnalistiky ukazuje, jak nebezpečné hledání pravdy mnohdy bývá, jakým způsobem toto odvětví novinařiny funguje ve 21. století a potvrdí, že nezávislá žurnalistika je skutečně hlídacím psem demokracie. V Praze bude film k vidění 26. a 30. března.

Kdo má právo volby?

Demokracií, a hlavně rovnoprávností se zabývá i další německý snímek, který ale odkrývá mnohem osobnější příběhy, něž politické skandály. O zákazu potratů v Polsku nebo Kolumbii jsme v poslední době slyšeli hodně, věděli jste ale, že umělé přerušení těhotenství je nelegální i v Německu? To je určeno 150 let starým paragrafem 218 trestního zákona, který se pravidelně stává předmětem ostrých debat, sporů a demonstrací. Zákon byl sice několikrát revidován a za splnění určitých podmínek interrupce trestána není, i tak se však jedná o výrazný zásah do lidského života a svobodného rozhodování.

Výpovědi desítek žen o konkrétních zkušenostech s potratem zdokumentovaly členky berlínské feministické skupiny KINOKAS a ve snímku Naše volba, náš hlas chtějí o tomto problému zvýšit povědomí. Osobní zkušenosti protagonistek jsou protipólem hanby a stigmatu, které potraty – a lidi, kteří je podstoupili – obklopují. Snímek kriticky hodnotí, co vůbec znamená svobodná volba ve společnosti, která utlačuje lidi na základě třídy, rasy, pohlaví a postižení. Je proto potřeba se ptát, které volby jsou komu dostupné a proč. Na projekce s debatami můžete v Praze zajít 26. a 31. března.

Hrdinové z Rujány

Je turista víc než místní? Na to se ptají obyvatelé oblíbené prázdninové destinace v obci Göhren na ostrově Rujána. Jejich rodná vesnice se jim mění před očima a dostává se do fáze, kdy už nebude cesty zpět. Místní zastupitelstvo totiž už léta ovládá skupina čtyř mužů, kteří se zasazují o růst a investice s vždy podporují projekty významného investora Wilfrieda Horsta. Tento multimilionář ze Severního Porýní-Vestfálska postavil od pádu Berlínské zdi více hotelů a rekreačních domů než kdokoli jiný. Obyvatelé vesnice tak pozorují zánik jedinečné krajiny svého bezprostředního okolí, kterou nahrazují hotely, parkovací domy a lázeňská centra, a dochází jim trpělivost. Horstův plán výstavby v přírodní rezervací je pro ně poslední kapkou, která zvedá vlnu nevole a rozhodnutí zakročit. Příběh o síle lokálního aktivismu s názvem Komu patří moje vesnice? natočil göhrenský rodák Christoph Eder a v Praze ho můžete vidět 28. a 30. března.

Cesta jedné lahve

Představte si odlehlou norskou krajinu, ryzí přírodu souostroví Lofoty, klidnou hladinu oceánu a v tom všem najednou láhev od německého piva. Jak se sem dostala? Je možné, že sem připlula po proudu z Německa nebo ji tady odhodil bezohledný turista? Režisér Steffen Krones se to rozhodl zjistit a odpovědět na otázky, zda jsou řeky ve střední Evropě propojeny se Severním ledovým oceánem a zda může odpad opravdu cestovat tak daleko.

Severní proud Foto: archiv Jeden Svět

Tak vzniká výzkumný projekt, kdy Krones spolu s dalšími vědci sestaví GPS bóje, které vypustí z rodných Drážďan po Labi směrem k Arktidě. Film Severní proud je vědeckým dobrodružstvím, které kombinuje monumentální norskou přírodu a sílu týmového ducha s šokujícími výjevy plastového znečištění na trase přes Severní moře až do Norska. Snímek zároveň připomíná, že jsme všichni součástí koloběhu, v němž má každý z nás moc něco změnit. Pražské projekce proběhnou 26. a 30. března.

Propad do matrixu

Pokud byste rádi okusili nové virtuální krajiny, doporučujeme speciální přehlídku interaktivních virtuálních projektů, které vás doslova vtáhnou do filmu. Mezi nimi najdete i krátkometrážní snímek Břehy Mysli německého režiséra Adriana Meyera, který připravil závratnou jízdu dechberoucí počítačové animace až do hlubin matrixu lidské mysli. Série Virtuální realita bude k dispozici každý festivalový den.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Německá vlajka – ne vždy vypadala takhle

Vlajka Německa vypadá jednoduše, ale její dějiny zdaleka jednoduché nebyly. Dnes se skládá ze tří vodorovných pruhů barev – (odshora) černé, červené a zlaté, poměr délek stran je 5:3. Nepřetržitě je vlajkou Spolkové republiky Německo od roku 1949. Ale proč vlastně vypadá zrovna takto? Je symbolem odporu proti Napoleonovi.
Přečtěte si

Život v hausbótu je trendy v Berlíně i Praze. Úřady mu ale vstříc úplně nejdou

Stále více obyvatel německé a české metropole přichází na chuť svobodě a klidu, které i v jinak rušných městech poskytuje bydlení na lodi. Moderní hausbóty si v ničem nezadají s klasickým bytem, oproti němu však nabízejí každodenní pohled na vodní hladinu, volnost a ticho. Z dobrodružství, které jsme v minulosti mohli závidět „šífařům“ všeho druhu, kteří si před cestou z Prahy do Hamburku nechtěli zbytečně zvykat na „pevnou půdu pod nohama“, se stal v Praze a Berlíně, kde je nedostatek bytů, zajímavý trend. Ovšem úřady z tohoto trendu úplně nadšené nejsou.

Nejčtenější v kategorii Society