Nan Goldin a Christina Quarles: Queer královny v Berlíně

Berlín nabízí dvě zajímavé výstavy z prostředí, které je pro mnoho lidí stále velkou neznámou.

Je historicky dané, že Západní Berlín byl již od 60. let útočištěm pro LGBT komunitu. Paradoxně souvisí tento fakt s postavením berlínské zdi v roce 1961, která město abruptně rozdělila na dva sektory – východní a zdí obklíčený západní. Aby Západní Německo zatraktivnilo žití svým občanům na „ostrově“, široko daleko obklopeném nepřátelskými silami, udělila Spolková republika Západnímu Berlínu několik zásadních privilegií. Všechny letenky a základní potraviny v Západním Berlíně byly dotovány státem, nájmy byly nízké, bary a restaurace nemusely dodržovat zákonnou zavírací dobu – proto má Berlin dodnes, jako jediné město v Německu, 24/7. Ale to nejdůležitější bylo, že mladí muži, kteří do Západního Berlína odešli studovat nebo se sem hned po studiu přestěhovali, nemuseli jít na vojnu.

Toto byl zakládající kámen éry nejen pro generaci flower-power rebelů ’68, ale také pro scénu LGBT (lesby, gaye, bisexuály a transgendery), kteří se – na rozdíl od tradičního Německa – cítili v Berlíně stále více bezpečněji. A velkorysost vůči nim přetrvává dodnes.

Mirror, Bangkok/Berlin/New York, 1991–2008, 2019. Foto: Nan Goldin

Berlín nyní nabízí dvě zajímavé výstavy z prostředí, které je přesto pro mnoho lidí ještě stále velkou neznámou. Nan GoldinChristina Quarles jsou výjimečné umělkyně, které nás zvou na návštěvu do jejich osobního queer světa.

Co přesně toto označení znamená? “Queer” označuje lidi s určitou sexualitou a genderovou identitou. Je to výraz, který původně znamenal “divný” nebo “zvláštní” a v 19. století se začal používat pejorativně proti osobám se stejným pohlavím – pro lesby, gaye, bisexuály a transsexuály. Od konce 80. let 20. století začali queer aktivisté toto slovo znovu používat jako záměrně provokativní a politicky radikální alternativu k asimilovanějšímu označení LGBT komunity.

1. Akademie der Künste – Nan Goldin

Nan Goldin je jednou z nejvýznamnějších umělkyň současné fotografie. Umělecký časopis “Monopol” ji nedávno umístil na první místo svého každoročního žebříčku “Monopol Top 100”. Výstava Nan Goldin v Akademii umění ukazuje černobílé a barevné fotografie, pořízené v Bostonu, New Yorku, Berlíně a Asii, v časovém rozpětí pěti desetiletí.

Výstava vznikla u příležitosti udělení Ceny Käthe Kollwitz 2022 této výjimečné fotografce a filmařce. Porota zdůraznila, že Nan Goldin s fotografiemi z jejího osobního prostředí a komunity LGBTQ překračuje běžné hranice, čímž podporuje rostoucí uznání a zvýšení informovanosti této scény. Bezprostřednost v její tvorbě vychází z fyzické a emocionální sounáležitosti ve světě, který je pro mnoho lidí uzavřený a který umělkyně svými pracemi otevírá. 

Newyorská fotografka Nan Goldin. Foto: Megan Kapler

Silnými díly z komunity leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů, intersexuálů a queer lidí Nan Goldin boří tabu, překonává hranice a vede kampaň za přijetí a uznání této scény. Umělkyně se v poslední době proslavila také svým bojem proti americké rodině Sacklerových, majitelům farmaceutické společnosti, která je částečně zodpovědná za opioidovou krizi v USA. Sama byla dříve závislá na léku proti bolesti, který společnost distribuovala.

Nan Goldin se narodila v roce 1953 ve Washingtonu, D.C., žije a pracuje v New Yorku. V roce 1991 přijela na pozvání DAAD do Berlína, kde žila čtyři roky. Její dílo je zastoupeno v mnoha sbírkách po celém světě. V poslední době byly její práce vystavené mimo jiné v Tate Modern Gallery v Londýně, v Château de Versailles ve Francie, v Irish Museum of Modern Art v Dublinu nebo v Museum of Modern Art v New Yorku.

Výstava potrvá do 19. března.

2. Hamburger Bahnhof – Christina Quarles

Christina Quarles z Los Angeles, dítě černošského otce z Trinidadu a bílé matky z Chicaga, má první samostatnou muzejní výstavu v Německu. Otevírá veřejnosti mnohovrstevnaté přístupy k reprezentaci lidského těla. A také vyvrací špatné zprávy, které se v modernismu tak často opakují. “Malířství je mrtvé,” prohlásil francouzský malíř Paul Delaroche, když kolem roku 1840 uviděl první fotografii. Christina Quarles si s touto myšlenkou zahrává a dokazuje, že malířské umění je stále aktuální a živé.

Americká umělkyně Christina Quarles. Foto: Tara Darby

Mnoho lidí ji zná z Benátského bienále 2022, zejména v souvislosti s jejím zkoumáním zkušeností života v queer těle. Umělkyně, která se narodila v roce 1985, žije se ženou, dítětem a queer přáteli jako rodina v jedné domácnosti, vytváří komplexní obrazy, velmi fyzické a zároveň surrealisticky nabité. Ústředním tématem jejich obrazů je “zůstat ve vlastním těle”. Prolínají se v nich barvy a ambivalentní postavy působící v anatomicky nemožných polohách a jako by létaly prostorem.

Výstava se koná od 24. března do 17. září.

Danuše Siering

Nejčtenější v kategorii ArtDesign

Aktuálně na českém webu

Zrnko, které spojuje svět

       ·   20.02.2024
To je káva Dallmayr, synonym pro kvalitu a nadstandardní servis. Milovníky kávy spojuje tento lahodný nápoj po celém světě více než 300 let.

Znásilněná Rusalka

       ·   16.02.2024
"Danuš, víš že já agresivní nejsem. Ale kdyby přede mnou teď stál režisér, nevím, co bych s ním udělala," vyhlásila Johanna deset minut po začátku premíéry Rusalky ve Státní opeře Unter den Linden v Berlíně.

Voda je pravidlem hry

       ·   13.02.2024
Žije v Hamburku, ale její rodinné kořeny sahají až do Indonésie. Vizuální umělkyně a fotografka Janina Oeij hovoří o své fascinaci vodou, kterou zachycuje ve svých dílech.

Aktuálně na německém webu

Vergewaltigte Rusalka

       ·   16.02.2024
"Danuš, du weißt, dass ich nicht aggressiv bin. Aber wenn der Regisseur jetzt vor mir stünde, wüsste ich nicht, was ich mit ihm machen würde", erklärte Johanna zehn Minuten nach Beginn der Premiere von Rusalka

Wasser wird zur Spielregel

       ·   13.02.2024
Sie lebt in Hamburg, doch ihre Familienwurzeln reichen bis nach Indonesien. Die Bildende Künstlerin und Fotografin Janina Oeij spricht über ihre Wasser- Faszination, die sie in ihren Werken auffängt.