Rozsáhlá retrospektiva Helmuta Newtona je jedním z hlavních témat uměleckého světa v Berlíně

Maschine Age, Thierry Mugler, American Vogue
Výstavu pořadatelé plánovali u příležitosti fotografových 100. narozenin, ale vzhledem k současné situaci ji o rok odložili. Nyní však je možno shlédnout velkou restrospektivu této ikonické postavy světové fotografie přímo v muzeu Nadace Helmuta Newtona.

Thierry Mugler Fashion, US Vogue, Monte Carlo 1995. Foto: Helmut Newton Foundation

Celý výstavní prostor v prvním patře muzea je věnovaný životu a vizuálnímu odkazu fotografa, který se narodil v Berlíně. K vidění je 300 děl, z nichž polovina je vystavena vůbec poprvé. Jedná se především o jeho neobvyklé módní fotografie z různých desetiletí, které odrážejí měnícího se ducha doby. Prezentaci doplňují polaroidy a kontaktní listy, speciální publikace, archivní materiály a citáty fotografa. 

Svůj nenapodobitelný styl našel Newton v Paříži 60. let, například při fotografování tehdy revolučních módních návrhů Andrého Courrègese. Kromě klasických ateliérových snímků pracoval také v ulicích Paříže a své modely inscenoval. Byl jedním z prvních módních fotografů, který se postavil proti tradičním zvyklostem a způsobům prezentace.

Carla Bruni, Blumarine, Nice 1993. Foto: Helmut Newton Foundation

Od 70. let 20. století získal Newton téměř neomezené možnosti natáčení na místě, ať už z vrtulníku na pláži na Havaji nebo v hodinovém hotelu v Paříži. Často zůstával ve vlastních fotografiích viditelný prostřednictvím zrcadel v místnosti. Opakovaně testoval společenské a morální hranice a někdy je i nově definoval. Až do konce svého života znepokojoval a okouzloval lidi svými vizemi a vizualizacemi módy a ženskosti. Pravděpodobně žádný jiný fotograf nepublikoval více než Helmut Newton. 

Po intenzivním pátrání v archivech nadace Helmuta Newtona se našly už dávno zapomenuté či domněle ztracené fotografie. V rámci retrospektivy je k vidění i speciální výstava In June’s Room, která je věnovaná tvorbě jeho manželky June Newton alias Alice Springs. Ta zemřela v dubnu 2021 a odpočívá vedle svého manžela na hřbitově v Berlíně Schönebergu. Výstavu je možné vidět do 22. května 2022.

Prada, Monte Carlo 1984. Foto: Helmut Newton Foundation

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Horní Franky otevřely zvláštní koncertní sál. Je v podzemí jako bunkr a zdobí jej plastika s motivem exploze

V historické vile hudebního centra Haus Marteau v hornofranckém Lichtenbergu se letos na podzim otevřel podzemní koncertní sál a zkušebna. Nepojme sice ani stovku návštěvníků, svým architektonickým ztvárněním však předčí mnohé výrazně větší sály nejen v Německu. Nejvíc se vymyká paradoxně tím, že je zvenku v podstatě nepostřehnutelný.
Přečtěte si

Politicky nekorektní Louskáček. Berlínský státní balet stáhl adventní hit z programu

K adventu neodmyslitelně patří baletní představení Louskáček – Vánoční příběh, které bývá beznadějně vyprodané měsíce dopředu. Pohádku o oživlé hračce a zlém Myším králi ovšem na programu Berlínského Státního baletu letos nenajdete. Opulentní nastudování z roku 2013 v choreografii Vasilije Medveděva a Yuriho Burlaky za 1,5 milionu eur zůstane v depozitáři. Je prý totiž politicky nekorektní.
Přečtěte si

Jak české sklářské řemeslo okouzlilo královnu. O berlínské výstavě se Zdeňkem Lhotským

Do Berlína se s více než ročním zpožděním chystá výstava o unikátním skleněném projektu, který pro dánský královský pár vytvořilo studio Lhotský z Železného Brodu. Jedinečný sarkofág měl už dávno zdobit kapli v katedrále v Roskilde, zatím na své odhalení však stále čeká. Kromě sarkofágu představí České centrum v Berlíně také velmi široký kreativní záběr umělce a majitele sklářského studia Zdeňka Lhotského, s nímž jsme si povídali o konceptu výstavy, sarkofágu i jeho vlastní sklářské technice Vitrucell.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign