Saint Martin rozhodně není svatý. Zvlášť v koroně je to ale dobře dostupný ráj

Sněhobílé pláže, tyrkysové moře a usmívající se lidé i slunce. Vyprávění o cestě na tento kouzelný karibský ostrůvek bych měla začít takto romanticky. Jenže spíš než „jak to tam vypadá“, slyším dnes otázky typu: „Tam se dá jet? Jak ses tam dostala? A jak probíhala cesta letadlem? A co testy?“ Takže postupně.

Saint Martin je jedním z ostrovů Malých Antil v Karibiku. Dostanete se tam buď s KLM z Amsterdamu nebo s Air France z Paříže (výborné jídlo a šampaňské inclusive), cesta trvá asi devět hodin. Před odletem musíte mít potvrzení o negativním PCR testu, jehož výsledek 48 hodin před odletem je nutno poslat na úřad Prefecture de Saint-Barthélemy et Saint-Martin. Ten vám pak během pár hodin udělí povolení k příjezdu. Tohle povolení a výsledky testů budete pak xkrát všude ukazovat, ale stojí to za to. Díky tomu vás totiž i v téhle době uvítá rozzubené karibské slunce, palmy, milí lidé, a to vše v rytmu reggae.

Holandská anarchie

Objevitelem ostrova Saint Martin je sám velký Kryštof Columbus, historie si však s tímto ostrůvkem zajímavě pohrála. Od roku 1648 se tento ostrov o celkové rozloze 87 kilometrů čtverečních dělí na dvě části. Jižní je holandská, severní francouzská. Hranice je volně průjezdná, ale rozdíly jsou značné. Holandská část představuje v pravém slova smyslu „sex, drugs and rock´n´roll”. Přeloženo do běžného slovníku jsou zde bordely, drogy, kluby a kasina. K tomu nezáživná architektura výškových domů a platba v dolarech nebo domácí měně, které se říká antilský gulden.

Avšak jedna atrakce je tu nepřekonatelná. Pláž Maho Beach. Ta se nachází přímo před vzletovou a přistávací dráhou Letiště princezny Juliany. Protože hned za dráhou vyrůstá několik kopců, musí letadla startovat se všemi motory naplno, aby rychle dosáhli potřebnou výšku. A to když udělá Boeing 747 nebo Airbus 340, je to intenzivní atrakce. Mnozí z těch foto-dobrodruhů, kteří chtějí mít na snímcích dobře vykreslené detaily hučících turbín, často končí zasypáni pískem, nebo rovnou v moři. Pro ty méně odvážné doporučuji Sunset Beach Bar, kde celou leteckou show doprovázenou pády postaviček do moře, můžete pozorovat z bezpečné vzdálenosti, a přesto mít pocit, že se letadla můžete dotknout. Maho Beach je každopádně místo, které musíte při návštěvě ostrova zažít.

Francouzský klídek

Poklidnější život francouzské části se odehrává hlavně mezi plážemi Grand Case, Orient Bay a mondénní Anse Marcel Beach. Najdete zde hotelové apartmány, ale přesto si rodiny a party přátel nejčastěji společně pronajmou dům. Běžně mají tyto domy tři až čtyři ložnice, velkou kuchyň s obývákem, terasu a bazén přímo před okny. Mít soukromí daleko od pandemie, a přitom si užívat tepla, je alternativou i pro ty, kteří nemusí pracovat u firemního stolu.  

Oblíbený je výlet na sousední ostrov Saint Barth. Motorovým člunem se za necelou hodinku přenesete do světa „krásných, slavných a bohatých“. V zálivu před místním správním městečkem Gustavio kotví od prosince do března Eclipse, čtvrtá největší jachta světa, patřící majiteli fotbalového klubu Chelsea. Hned vedle se na hladině vznáší o něco menší, ale ne méně pověstná, jachta Le Grand Bleu.

Zážitkem je i pláž u kultovního hotelu Eden Rock. Pokoj v hotelu sice stojí i přes 2 000 eur na noc, ale i tak je permanentně obsazený. Na “kapesní” soukromé letiště na konci pláže potřebují piloti zvláštní povolení. Se 640 metry patří letištní dráha k nejkratším a nejnebezpečnějším na světě. Občas návštěvníci pilotující své soukromé letouny nestačí včasně zastavit, ale většinou je místní vyloví z moře živé a zdravé. Návštěva živých bohatých se vyplatí víc.

Jak přežít koronu

Ale zpátky na Saint Martin, který je dostupný i lidem bez soukromých letadel. Nemůžeme totiž vynechat místní skvělé jídlo. Nezapomenu na naše večerní grilování dobrot francouzské kuchyně. Nakoupit si je v Carrefouru je opravdu zážitek. Výběr potravin vyrazí dech snad každému, nevýhodou ovšem je, že si pak v běžném českém supermarketu budete připadat jako v lepší večerce.

Na večeři jsme pozvali i naši paní domácí. A dovídáme se, že situace s turisty se v současné době rapidně mění. „Dříve byly naše domy zabookované na dva tři roky dopředu, lidé pak většinou přijížděli na 14 dnů nebo i na tři neděle,“ popisuje nám dění na ostrově šarmantní Nina Jouan z agentury SXMVillasRental, která zde pronajímá domy návštěvníkům. „Dnes se situace změnila. Přijíždí mnohem méně turistů, bookují si bydlení na poslední chvíli, ale zůstávají dlouho. Dneska máme rezervace na dva i tři měsíce pobytu,“ konstatuje Nina. „Nejvíc přijíždějí manažeři se svými rodinami a potom odsud pracují.“

Proč ne. Internet na ostrově funguje a pětihodinový časový rozdíl oproti Evropě nabízí příjemnou možnost pracovat do pozdního oběda, kdy už je v Evropě večer; odpoledne pak patří rodině, přátelům a místním radovánkám. Není to špatný návod, jak přežít koronu. Doprovázet Vás budou sněhobílé pláže, tyrkysové moře a neustále se usmívající lidé i slunce.

Článek vychází v magazínu Lexxus Norton.

Nejčtenější v kategorii Travel

Aktuálně na českém webu

Z punkové princezny podnikatelkou

       ·   23.04.2024
Gloria von Thurn-Taxis, někdejší punková princezna s natupírovaným účesem a výstředním make-upem, dobývala v 80. letech minulého století titulní stránky nejen německého tisku. Po náhlé smrti manžela Johanna von Thurn-Taxise, s nímž má tři děti,

Společný jmenovatel: Voda 

       ·   15.04.2024
Herečka, pěstitel, léčitelka, veslař a včelař. Co osobnost, to myšlenkový proud a jeden společný jmenovatel: Voda. Ať už jako slza smutku nebo radosti, životabudič, inspirace, nebo médium. Více ve fotosérii Michaely Dzurné Machač.

Aktuálně na německém webu

Von einer Punkprinzessin zur Geschäftsfrau 

       ·   23.04.2024
Gloria von Thurn und Taxis, einstige Punk-Prinzessin, mit toupiertem Haar und grellem Make-up, füllte in den 1980er Jahren die Titelseiten nicht nur der deutschen Presse. Nach dem plötzlichen Tod ihres Mannes Johannes von Thurn und

Gemeinsamer Nenner: Wasser

       ·   15.04.2024
Schauspielerin, Züchter, Heilerin, Imker und Ruderer. Jede Persönlichkeit, eine Gedankenströmung und ein gemeinsamer Nenner: Wasser. Ob als Träne der Trauer oder der Freude, Lebensspender, Inspiration oder Medium. Mehr in der Fotoserie von Michaela Dzurná Machač.