V Braniborsku se již dnes podle Berliner Tageszeitung nachází skoro 40 tisíc fotovoltaických instalací (ovšem včetně střech domů), jejichž celkový instalovaný výkon činí 3 700 megawattů.
Česko nesolární
Pro srovnání: Braniborsko má dva a půl milionu obyvatel a rozkládá se na ploše necelých 30 tisíc kilometrů čtverečních. Celá Česká republika, která má deset a půl milionu obyvatel a rozlohu skoro 80 tisíc kilometrů čtverečních, disponuje solárními zařízeními o výkonu pouhých 2 000 megawattů.
Obě země mají velice podobné klimatické podmínky a podobný počet dní v roce se slunečním svitem. Téměř osminásobný rozdíl v produkci solární energie na jednoho obyvatele je způsoben tím, že Braniborsko v posledních deseti letech rozvoj solárních parků mohutně subvencovalo a banky byly ochotny na něj poskytovat úvěry. V Česku se naproti tomu v posledních deseti letech v této oblasti téměř nic nedělo.
Hitem je agrivoltaika
Braniborsko by do roku 2030 rádo instalovaný výkon zhruba zdvojnásobilo. Zdejší ministerstvo hospodářství odhaduje, že by se čtyřmi gigawatty bylo schopno uspokojit celoroční poptávku po elektrickém proudu celkem jednoho milionu domácností, tedy většiny obyvatel této nové spolkové země. K tomuto účelu chce do konce roku zmapovat potenciální pozemky, které se k výstavbě nových solárních parků ještě nabízejí.
Kromě zatopených lomů a nepoužívaných industriálních ploch, kterých začíná být nedostatek, panuje velká poptávka po pěstování plodin a využívání solárních modulů současně – čemuž se říká agrivoltaika (německy Agri-Photovoltaik). Mezi zemědělci je po této metodě podle Rozhlasu Berlin-Brandenburg (RBB) značná poptávka.
Někteří by dokonce rádi přestali pěstovat úplně. “Výnosy jsou slabé,” říká pro RBB Dietrich Twietmeyer, zemědělec z obce Uckermark nedaleko Prenzlau na severovýchodě Braniborska. “Míváme období sucha dlouhá čtyři až pět týdnů, kdy téměř nezaprší, což se zřetelně projevuje na úrodě.” Z tohoto důvodu hodlá vyčlenit téměř 300 hektarů zemědělské půdy na stavbu solárního parku. Nyní hospodaří na 2 500 hektarech a vlastní i pastviny s dobytkem, avšak od fotovoltaiky si slibuje až desetinásobné zisky.
Bramborám panely svědčí
To se ovšem nelíbí zástupcům strany Zelených v Braniborsku, která je jinak nadšenou zastánkyní sluneční energie. Bojí se divokého růstu solárních parků v zemědělských lokalitách a požadují centrální regulaci.
Agrifotovoltaika dorazila do Německa relativně pozdě, po pokusech v Itálii a ve Francii, která na ni začala poskytovat subvence. Prozatím běží několik zkušebních projektů. Všechny fungují tak, že se na polích současně s výrobou elektřiny pěstují i zemědělské plodiny.
Agrifotovoltaika, zdroj: next2sun.de
Solární moduly jsou zavěšeny téměř kolmo několik metrů nad zemí, takže 90 procent zemědělské půdy se dá obhospodařovat. Některým plodinám – například bramborám, chmelu nebo salátu – se daří ve stínu panelů dokonce lépe než na prudkém slunci. Další plodiny jako ječmen, řepka olejka nebo kapusta nejsou ve svém růstu stínem z panelů nijak omezeny.
„Solární panely bývají přímo nad plodinami nebo v dělicích pásech mezi nimi,“ popsal serveru Seznam Zprávy Martin Madej z Aliance pro energetickou soběstačnost. „Pomáhají zadržovat v půdě vláhu, snižují odpar vody, a prospívají tak mikroklimatu. Kromě jablek, brambor, špenátu nebo malin agrifotovoltaika experimentuje s chřestem bílým,“ popisuje Madej zahraniční zkušenosti.
Jsme deset let za Branibory
V Německu existují pro agrifotovoltaiku jistá omezení. Její provozovatelé nemají například nárok na čerpání státní podpory podle zákona o obnovitelných energiích (EEG), projekty musejí být vyjmuty z půdního fondu a ztrácejí nárok na zemědělské dotace z Evropské unie. Přesto je o solární panely na polích velký zájem.
V Česku není agrifotovoltaika podle současných zákonů možná, zemědělskou půdu nelze kromě půd nízké bonity (kontaminované pozemky, brownfieldy) vůbec vyjmout ze Zemědělského půdního fondu. Jedno malé testovací zařízení postavila společnost ČEZ u své elektrárny Ledvice. Modernizační fond, který do výstavby solárních parků hodlá v příštích deseti letech investovat v Česku okolo 60 miliard korun, přesto s agrifotovoltaikou ve svých dlouhodobých plánech počítá.
“Připodobním to ke komunitní energetice, kde je také celý aparát v zajetí legislativy. Budeme u agrifotovoltaiky tlačit na příslušné gestory vyhlášek, aby to udělali pokud možno co nejdřív,” řekl serveru Flowee ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Česko je ovšem teprve ve fázi hledání vhodných brownfieldů a půdy nízké bonity pro soláry, tedy asi deset let za Braniborskem. Pokud by se ovšem měl naplnit scénář rychlého odchodu od uhelných elektráren v roce 2033, který má v současné době ve vládě podporu, mohli by Češi náskok Braniborů začít postupně vyrovnávat.
