První návrh budovy, Vlado Milunić (1990).
Dům architektů Vlada Miluniće a Franka Gehryho je ikonou české porevoluční architektury a naplňuje myšlenku Václava Havla postavit na tomto místě budovu s výhledem a uměleckou galerií, která by navíc vhodně zaplnila prázdnou proluku. Ta vznikla už v roce 1945 během leteckého náletu na Prahu, kdy americká bomba zasáhla původní novobarokní budovu, kterou se již nepodařilo opravit. Její místo tedy zaujal Tančící dům, který byl veřejnosti otevřen v roce 1996 a v témže roce získal také prestižní ocenění časopisu Time v kategorii design roku.
Původní dům (1950).
Proluka před stavbou Tančícího domu (1990).
Stavba Tančícího domu (1995).
Už od doby otevření vyvolává vzhled budovy rozporuplné reakce, zejména kvůli dynamickým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Tam také Tančící dům získal své jméno. Teď však máme unikátní možnost poznat budovu jinak než jen z nábřeží nebo skrze uměleckou galerii. Veřejnosti se otevírá celá řada prostor, jako například technické zázemí se vzduchotechnikou a topným systémem, který navrhli samotní architekti. „Prohlídka má celkem osm částí a začíná ve druhém podzemním podlaží, kde je strojovna a končí na střeše. Lidé budou moct nahlédnout i do hotelových pokojů a otevíráme i novou terasu s neobvyklým výhledem na Pražský hrad a pohledem do vnitrobloku na byt, kde roky žil bývalý prezident Václav Havel,” dodává ředitel Galerie Tančící dům, Robert Vůjtek.
Kotelna.
Vzduchotechnika.
Nově otevřené prostory jsou přístupné přes galerii, kde je až do 27. září instalována výstava Bořka Šípka. V sedmém patře budovy na vás navíc čeká kulinářský zážitek v restauraci známého pražského šéfkuchaře Ondřeje Slaniny.
Technické zázemí a ostatní nově zpřístupněná místa lze navštívit do 31. srpna denně od 10 do 18 hodin. Vstupné je zahrnuto v ceně vstupného do galerie a činí 190 Kč pro dospělého a 110 Kč pro studenty a seniory.
Terasa do vnitrobloku.
Více informací najdete zde.
