Česká literatura je přítomná, není však v centru německojazyčného knižního trhu. Osciluje mezi viditelností a pozicí na okraji – je ceněna, ale není vnímána jako součást hlavního proudu.
Možná se na tom ani s naší Knihou o knihách nic zásadního nezmění. Přesto jsme se rozhodli přiblížit německy mluvícímu publiku třicet autorů během sta let české literatury. Nejde o encyklopedii ani katalog, ale o všestrannou literární vizitku s esejemi, texty, fotoreportážemi, úryvky z děl, ilustracemi a citáty. Kniha, která čtení mění na literární a vizuální zážitek.
Aby se tento projekt mohl stát skutečností, byl zapotřebí nejen nápad, ale i německé nakladatelství, které v něj uvěří. V osobě Alfreda Klemma a Alfred Kröner Verlag jsme přesně takového partnera našli.
Již více než 125 let je nakladatelství Kröner synonymem pro filozofii a humanitní vědy a v současnosti také pro kvalitní beletrii. Díky autorům, jako byl Friedrich Nietzsche již od počátku formovalo kulturní myšlení v německy mluvících zemích. Až dodnes spojuje klasické vzdělání s moderní otevřeností – v pečlivě zpracovaných, čtivých knihách pro čtenáře se zájmem o kulturu.
Tento rozhovor je začátkem naší společné cesty. Zveme vás, abyste se na ni s námi vydali.
Co pro vás osobně znamená vést dnes do budoucnosti takovou tradiční rodinnou firmu?
Pravidelně mě oslovují lidé, kterým knihy z nakladatelství Kröner pomáhaly během studia i dalších oblastech života. Od té doby, co vydáváme i beletrii, se okruh našich čtenářů ještě více rozšířil. Každá z těchto pozitivních zpětných vazeb mě velmi těší a je potvrzením pro všechny, kteří pro nakladatelství pracovali a stále pracují.
Nakladatelství vedete již ve čtvrté generaci. Nakolik se v posledních desetiletích změnila role nakladatele?
Když řídíte nakladatelství velikosti Kröner, musíte dnes převzít mnohem více různých úkolů, než tomu bylo dříve. Díky technickému vývoji v nejširším slova smyslu existuje mnohem více možností, které jako vydavatel musím mít pod kontrolou. Například dříve existoval přehledný počet médií, na která se při práci s tiskem soustředilo, protože to bylo místo, kde se lidé informovali o nových knihách. Dnes existuje nespočet kanálů, přes které se informace šíří a získávají, a pro mě jako vydavatele je jednou z největších výzev zjistit, přes který kanál má která kniha největší šanci na zviditelnění. Navíc je pro nezávislá nakladatelství mnohem obtížnější udržet si viditelnost, a to jak v knihkupectvích, tak v médiích.
Proč stále potřebujeme tištěnou knihu v době digitalizace a rychlých médií?
Mezitím se prokázalo, že vstřebávání informací z tištěné knihy je mnohem efektivnější a trvalejší než z obrazovky. Při čtení v knize musím listovat, vidím, kde se na dvojstránce informace nachází, zda je spíše na začátku nebo na konci knihy, případně i na konkrétní stránce. Obrazovka je naproti tomu vždy stejná, ať už čtu detektivku, odbornou literaturu nebo obrazovou publikaci.
Čím více smyslů a různých scénářů dokážu s obsahem spojit, tím lépe si přečtené zapamatuji. Není náhodou, že se ve skandinávských školních třídách najednou opět začaly používat tištěné knihy. Také jsme se naučili, že prostřednictvím smartphonů je znalost z obrazovky kdykoli k dispozici. Proč bychom si to tedy měli namáhavě zapamatovávat? Kdo si chce obsah osvojit, udělá lépe, když sáhne po tištěné knize. K tomu samozřejmě přibývá i prosté potěšení z čtení, které pro mě u tištěné knihy zdaleka převažuje. To však neznamená, že neexistují oblasti, ve kterých by použití digitálních médií nebylo smysluplnější než použití tištěné knihy.
Podle čeho poznáte „dobrou knihu“?
Pro mě je rozhodující způsob, jak je text napsaný. Pokud není jazyk v pořádku, může být obsah sebelepší. Ale samozřejmě dobrý styl sám o sobě nestačí, text musí přesvědčit i svým obsahem. Pokud jsou splněné obě podmínky, je na nás, abychom z dobrého textu prostřednictvím pečlivé redakční úpravy, vhodného sazby a odpovídající výroby vytvořili dobrou knihu.
Nakolik je pro vás důležitá grafická úprava knihy – papír, obálka, typografie, haptika?
Jak jsem již zmínil, skutečnost, jestli obsah knihy vynikne, závisí do značné míry na tom, jak je prezentovaný. Proto klademe velký důraz na design obálky, výběr materiálů a pečlivě zvažujeme, jaký formát a jaká typografie se k danému obsahu nejlépe hodí. V úzké spolupráci s autorkami a autory se vždy snažíme pro daný text najít nejvhodnější řešení.
Co vás přesvědčilo na našem projektu Kniha o knihách, že jste si řekli: „Tak do toho jdeme“?
Okamžitě mě přesvědčila samotná myšlenka i její realizace. Česko je sousední země, se kterou máme, vedle Rakouska, nejdelší společnou hranici. Přesto většina Němců ví o této zemi jen velmi málo a o české literatuře ještě méně. Podle mého názoru přispěje Kniha o knihách k tomu, aby se bohatství české literární scény v Německu stalo známějším.
Mnozí z autorů, jimž se kniha věnuje – od Čapka přes Kafku až po Kunderu a Denemarkovou – jsou v Evropě známí, ale často se čtou jen útržkovitě. Co může nová kniha o nich přinést?
Velmi individuálně pojaté portréty autorek a autorů připomínají, vzbuzují zvědavost a prostě chuť číst. Na knize o knihách mi však připadá obzvláště lákavé, že kromě literátů, kteří se v Evropě již prosadili, představuje i řadu dalších, kteří jen čekají na to, až budou objeveni i mimo Česko.
Co byste si přál, aby si čtenáři v Německu z této knihy odnesli?
Abychom díky této knize lépe poznali jednoho z našich východních sousedů. Literatura má schopnost spojovat a budovat porozumění, a to právě v Evropě potřebujeme více než kdy jindy.
Kdybyste dnes měl mladým lidem doporučit jedinou knihu – která by to byla?
Pro mě neexistuje žádná jediná kniha. Naštěstí jsme my lidé příliš rozdílní, a právě v dnešní době umělé inteligence a podobných technologií je důležitější než kdy jindy, abychom udělali vše pro to, abychom zachovali bohatství literatury. Mám pro mladé lidi jen jednu radu: čtěte knihy, tedy delší, souvislé texty, protože tento druh obohacení, který zapojuje všechny smysly a umožňuje vám skutečně žít v jiných životních světech, na internetu nenajdete.
A zcela osobně: existuje nějaká kniha, která trvale ovlivnila váš život nebo váš pohled na svět?
Na to musím odpovědět, že ne. Samozřejmě existují knihy, které na mě silně zapůsobily a stále působí, knihy, které podněcují k zamyšlení nebo někdy dokonce nabízejí řešení problémů či otázek, které mě zaměstnávají nebo zaměstnávaly. Ale taková ta jedna kniha u mě neexistuje. Co však mohu s jistotou říci, je to, že čtení má velký vliv na mou existenci.
