Už samotná cesta sem je trochu jiná. Z ruchu Bratislavy postupně mizí město a před námi se otevírá voda, obloha a široká krajina kolem Dunaje. A pak se objeví budova muzea, která působí, jako by skutečně vyrůstala přímo z řeky. Danubiana stojí na poloostrově u Čunova, přibližně dvacet kilometrů jižně od Bratislavy, v místě, kde se symbolicky potkávají Slovensko, Rakousko a Maďarsko.
Tady začíná příběh, který se psal na přelomu tisíciletí. Danubiana byla otevřena 9. září 2000. Za jejím vznikem stáli slovenský galerista Vincent Polakovič a nizozemský sběratel a mecenáš Gerard H. Meulensteen. Ten v roce 1969 založil společnost Neways Electronics International, která se postupně stala mezinárodní technologickou firmou. Jeho velkou vášní se však postupně stalo umění.
Právě Meulensteenův vztah k umění je jedním z klíčů k pochopení celého místa. Nebyl totiž pouze úspěšným podnikatelem, který se rozhodl podpořit vznik muzea. Byl především vášnivým sběratelem, pro kterého se umění postupně stalo důležitou součástí života.
Moderní umění začal systematicky sbírat už v druhé polovině 80. let. Rád se s umělci osobně setkával, poznával jejich práci a navazoval s nimi přátelství. V roce 1994 se setkal se slovenským galeristou Vincentem Polakovičem. Jejich setkání nakonec vedlo k myšlence vytvořit u Bratislavy muzeum moderního umění, které by propojilo slovenské a světové současné umění.
Meulensteen přitom svou sbírku nevnímal jen jako investici nebo soubor cenných obrazů. Chápal ji především jako „investování do krásy a štěstí v životě“. Možná právě proto Danubiana působí trochu jinak než běžné muzeum. Není jen místem, kde se vystavují obrazy. Je výsledkem osobního nadšení, přátelství a přesvědčení, že umění má lidem přinášet radost.
Nejen pro milovníky moderního umění
Přiznám se, že při pohledu na obrazy často uvažuji, kam bych si to či ono dílo zavěsila, kdyby… U některých děl z muzeí moderního umění občas potřebuji odvahu. Tady bych si však dokázala vybrat snad všechny.
Danubiana během své existence uspořádala přes 300 výstav a jejími prostorami prošlo už více než milion domácích i zahraničních návštěvníků. Představila přitom více než 1 000 umělců z více než 50 zemí světa – od Joana Miró a Sama Francise přes Karla Appela až po Magdalenu Abakanowicz, Jozefa Jankoviče a Rudolfa Sikoru. V samotné sbírce pak nechybějí ani významná česká jména, například Jan Švankmajer, Vladimír Židlický, Martin Krajc, Pasta Oner nebo Martin Stranka.
Meulensteen navíc svou sbírku nakonec nechtěl uzavřít do soukromí. V roce 2012 daroval Danubianu Slovenské republice. Jeho představa, že umění má být přístupné lidem a přinášet jim radost, tak dostala velmi konkrétní podobu.
Gerard H. Meulensteen zemřel v lednu 2026. Danubiana je ale vlastně pokračováním jeho příběhu – místem, kde jeho sběratelská vášeň nezůstala mezi zdmi soukromého domu, ale dostala prostor, světlo a především návštěvníky.
A možná právě proto nepůsobí Danubiana jako místo, kde se návštěvníkovi někdo snaží vysvětlit, co si má o umění myslet. Spíš mu dává prostor, aby si něco našel sám.
Titulní foto: Banket idolů – Gérard Rancinan
