Image of  Wonder

Newyorský akademik Thomas Beachdel o jedné z nejvýraznějších českých vizuálních umělkyň Báře Prášilové, které nyní vychází kniha s názvem Circles.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Image of Wonder

Sigmund Freud ve svém eseji The Uncanny (1911) popisuje nadpřirozeno jako něco, co se neklidně pohybuje mezi pocitem známého a cizího zároveň. Tento pocit pohybu mezi objekty, mezi stavy, mezi minulostí a budoucností je jádrem praxe Báry Prášilové. Její dílo, jehož snímky hraničí s neskutečnem, a přesto jsou tak velmi reálné, nás nutí se ptát po povaze samotné fotografie i našich vlastních vzpomínek, snů a doteků života. 

WATER & LOVE Foto: Bára Prášilová 

Svým procesem, který může začínat objektem, skicou, textem nebo něčím ještě méně hmatatelným (myšlenkou, slovem, vzpomínkou – něčím, co odstartuje tvůrčí akt a nakonec i stisknutí spouště), vytváří Prášilová představu o fotografii, která přesahuje samotnou fotografii – mládí, touhu, hluboký a možná skrytý fyzický nebo psychologický dozvuk. 

Musí být fotografie skutečně „pořízena“, aby mohla existovat? Nebo je fotografie ve své podstatě aktem vidění, který se v mysli uchytí jako vzpomínka? Na co si vzpomínáte? Co si myslíte, že si pamatujete? Na co nikdy nezapomenete? Snímky Prášilové jsou těmi věcmi, které existují mezi více prostory a možná i mezi více já. V její práci je zakotven proces zjišťování, kdo jsme. Co je to moc a touha? Jaké jsou tvary pocitů? Co je dotek a co je blízkost? Které objekty jsou těžké a které lehké? Dokážete to rozlišit pouhým pohledem? Jak dobře vlastně vidíte svět kolem sebe? Obrazy Prášilové jsou o těchto otázkách, ale ne o odpovědích. Jsou to totiž obrazy úžasu. Image of Wonder. 

Bára Prášilová je od roku 2004 vizuální umělkyní na volné noze. Je držitelkou mnoha českých a mezinárodních ocenění, vystavovala v řadě zemí. Získala například cenu Hasselblad Masters 2014, Fotograf roku 2009 a 2011 (Czech Grand Design) nebo Clio Awards 2019 za svůj první režijní počin. 

Thomas Beachdel je docentem dějin umění a architektury na City University of New York (CUNY), Hostos. Zaměřuje se hlavně na estetiku krajiny mezi 17. a 19. stoletím. V současné době pracuje na několika knižních projektech, například na knize The Visual Culture of the Sublime in the Long Eighteenth Century. 

Mohlo by vás zajímat

Archiv Martina Janeckého
Přečtěte si

Martin Janecký: Foukat sklo tři dny je věčnost

Tvoří plastiky, které odporují všedním představám o práci se sklem, a svou techniku zdokonalil tak, že se mu vyrovná jen málokdo. I přes to z Martina Janeckého cítíte respekt k řemeslu i samotnému materiálu, který se podle svých slov snaží zkrotit.
Přečtěte si

Joachim Gauck – filozof na trůně

Sedí ve své prezidentské kanceláři na Dorotheenstrasse. Soustředěně poslouchá, mluví klidně, váží odpovědi. Dvaaosmdesátiletý nestor německé politiky, do roku 2017 německý prezident, přezdívaný „lovec Stasi“ nebo také „německý Havel“. Rozhovor s Joachimem Gauckem je skutečný zážitek. Začíná onoho historického léta 1968 na pláži s mladou Češkou čtoucí knihu řeckého filozofa…

Nejčtenější v kategorii ArtDesign