Image of  Wonder

Newyorský akademik Thomas Beachdel o jedné z nejvýraznějších českých vizuálních umělkyň Báře Prášilové, které nyní vychází kniha s názvem Circles.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Image of Wonder

Sigmund Freud ve svém eseji The Uncanny (1911) popisuje nadpřirozeno jako něco, co se neklidně pohybuje mezi pocitem známého a cizího zároveň. Tento pocit pohybu mezi objekty, mezi stavy, mezi minulostí a budoucností je jádrem praxe Báry Prášilové. Její dílo, jehož snímky hraničí s neskutečnem, a přesto jsou tak velmi reálné, nás nutí se ptát po povaze samotné fotografie i našich vlastních vzpomínek, snů a doteků života. 

WATER & LOVE Foto: Bára Prášilová 

Svým procesem, který může začínat objektem, skicou, textem nebo něčím ještě méně hmatatelným (myšlenkou, slovem, vzpomínkou – něčím, co odstartuje tvůrčí akt a nakonec i stisknutí spouště), vytváří Prášilová představu o fotografii, která přesahuje samotnou fotografii – mládí, touhu, hluboký a možná skrytý fyzický nebo psychologický dozvuk. 

Musí být fotografie skutečně „pořízena“, aby mohla existovat? Nebo je fotografie ve své podstatě aktem vidění, který se v mysli uchytí jako vzpomínka? Na co si vzpomínáte? Co si myslíte, že si pamatujete? Na co nikdy nezapomenete? Snímky Prášilové jsou těmi věcmi, které existují mezi více prostory a možná i mezi více já. V její práci je zakotven proces zjišťování, kdo jsme. Co je to moc a touha? Jaké jsou tvary pocitů? Co je dotek a co je blízkost? Které objekty jsou těžké a které lehké? Dokážete to rozlišit pouhým pohledem? Jak dobře vlastně vidíte svět kolem sebe? Obrazy Prášilové jsou o těchto otázkách, ale ne o odpovědích. Jsou to totiž obrazy úžasu. Image of Wonder. 

Bára Prášilová je od roku 2004 vizuální umělkyní na volné noze. Je držitelkou mnoha českých a mezinárodních ocenění, vystavovala v řadě zemí. Získala například cenu Hasselblad Masters 2014, Fotograf roku 2009 a 2011 (Czech Grand Design) nebo Clio Awards 2019 za svůj první režijní počin. 

Thomas Beachdel je docentem dějin umění a architektury na City University of New York (CUNY), Hostos. Zaměřuje se hlavně na estetiku krajiny mezi 17. a 19. stoletím. V současné době pracuje na několika knižních projektech, například na knize The Visual Culture of the Sublime in the Long Eighteenth Century. 

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

„Evropské Oscary“ v Berlíně ovládla bosenská Aida

Velké vítezství režisérky Jasmily Žbanićové a jejího historického dramatu Quo vadis, Aida? – tak by se dalo popsat sobotní předávání cen European Film Awards, které proběhlo v Berlíně, avšak z velké části online. Mezi nominované se dostal i snímek Myši patří do nebe českých režisérů Jana Bubeníčka a Denisy Grimmové, ten ale nominaci neproměnil.
Archiv Martina Janeckého
Přečtěte si

Martin Janecký: Foukat sklo tři dny je věčnost

Tvoří plastiky, které odporují všedním představám o práci se sklem, a svou techniku zdokonalil tak, že se mu vyrovná jen málokdo. I přes to z Martina Janeckého cítíte respekt k řemeslu i samotnému materiálu, který se podle svých slov snaží zkrotit.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign