🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: 10. Deutsch-Tschechischer Jubiläums-Salon: Europäische Gäste und Taufe des neuen Bookmag Noble Notes
Také 10. Česko-Německý Salon, který navazuje na předválečnou tradici multikulturní Prahy, hostil osobnosti z politiky, byznysu, vědy a kultury. Řada z nich se tradičního večera na letní terase nad Prahou zúčastnila opakovaně. Vydavatelka a saloniérka Dr. Danuše Siering přivítala v prostorách Art & Event Gallery spolu s německým korespondentem Hans-Jörgem Schmidtem a generální ředitelkou Národní galerie Praha, Alicjou Knast další významné hosty: Hraběte Johanna Nepomuka Podstatzského, česko-německou jazzovou zpěvačku v Berlíně Martinu Barta, ředitele česko-německé společnosti Filbec Michala Maláta, české fotografky spolku Sisters in Photography, česko-polskou šansoniérku Renátu Drössler a mnoho dalších. V souladu s novým trojjazyčným vydáním bookmagu Noble Notes zazněla kromě němčiny a češtiny i angličtina.
Sdílení zázraku
Danuše Siering, zakladatelka Česko-Německého Salonu, který se koná střídavě v Praze i Berlíně, se v úvodu zamýšlela nad pojmem „zázrak“: „Někteří říkají, že jde o událost, kterou nelze racionálně vysvětlit – tedy něco, co vyvolává úžas nebo údiv. Filozofové si nad tím lámali hlavu po staletí až dospěli k výstižnému závěru: Zázrak je odchylka od běžného chodu událostí. A není právě takový i dnešní večer? Každopádně je to okamžik, kdy se naše cesty zkříží – ať už náhodou, nebo osudem, plánovaně nebo spontánně. Okamžik, kdy se naše myšlenky mohou volně rozletět …“, přemítala Siering. Následně vyzvala hosty, aby společný večer prožili vědomě: „S úžasem, zvědavostí a otevřeným srdcem, protože možná právě na našem Salonu začíná další malý zázrak!“
Praha plná Havlů
Prvním řečníkem červnového Salonu byl německý korespondent Hans-Jörg Schmidt, který se v roce 1990 natrvalo usadil v Praze a od té doby ji miluje. Rozhovor se týkal Schmidtových očekávání i prvních pracovních zkušenosti v tehdejší československé metropoli. Přiznal, že nejvýraznější osobností, s níž se během svojí profese setkal, byl Václav Havel. Schmidt se smíchem zavzpomínal na svoji někdejší mylnou představu o tom, „že všichni Češi jsou vlastně takoví Havlové, samí intelektuálové, kteří jezdí na eskalátorech metra s knihou v ruce a čtou“. Hovořil o deziluzi, když zaznamenal, že namísto knih čtou Češi raději bulvární plátky.
Dále hovořil o velké podobě mezi Čechy a Němci, kteří se podle něho se nemusí milovat, „ale společně a normálně žít“. Schmidtovy zábavné postřehy z dvacetiletého života v Praze, která se pro něho coby zarytého fanouška FC Borussia Dortmund stala mezitím domovem, uzavřely úvahy o šancích, které se Čechům otevírají i v rámci Frankfurtského knižního veletrhu 2026, na němž se Česko představí jako čestný host.
Galerie jako instituce důvěry
Nejen o prezentaci českého výtvarného umění i výzvách do budoucích let diskutovala Danuše Siering s další osobností 10. Česko – Německého Salonu, generální ředitelkou Národní galerie Praha, Alicjou Knast. Hovořili o vizi, se kterou se před čtyřmi lety rodilá Polka, muzikoložka, bývalá manažerka Slezského muzea v Katovicích – a v neposlední řadě pětinásobná maratonská běžkyně – účastnila výběrového řízení na vrcholnou pozici v jedné z nejprestižnějších českých institucí.
„Svět se mění a už nejde o gender, ale stylu. Nikdy se nezajímám o to, s kým soutěžím, zda je to muž či žena“, uvedla Knast. Zdůraznila, že si na českém prostředí cení toleranci ve svobodě projevu a zájmu o lidská práva. „Galerie jsou instituce důvěry. A my musíme budovat důvěru společnosti v tyto instituce bez ohledu na politiku, jinak by naše práce neměla smysl. Přitom musíme respektovat lidská práva a etické kodexy. Muzea nelze používat jako součást politické kampaně. Cítím, že v Česku je to mnohem lepší než například v Polsku“, uvedla Knast. V závěru vyzdvihla vysokou úroveň kolekce umění, kterou Národní galerie v Praze spravuje, a pozvala přítomné hosty na nejnovější výstavu Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900, která probíhá do začátku listopadu tohoto roku ve Valdštejnské jízdárně.
Cimbálovka, víno a pralinky
O hudbu se celý večer postarala cimbálovka se strážnickými a uherskohradišťskými muzikanty, které vedl primáš Tomáš Drábek.
Program 10. Česko-Německého Salonu vyvrcholil křtem nového trojjazyčného bookmagu, který spolu s Danuší Siering slavnostně pokřtilo osm teenegerů tzv. generace Snowflakes. Tito mladí dostali prostor nejen na obálce nejnovějšího vydání Noble Notes, ale i ve svých textech a obsáhlé fotosérii, kterou exkluzivně nafotila fotografka Radka Korandová. Make-up měla na starosti vizážistka Karolína Makovcová.
Jedinečnou atmosféru na pražském Česko-Německém Salonu podtrhlo svými excelentními víny Vinařství Jakubík, které na slavnostním večeru osobně představil Břetislav Jakubík. Vinařství vychází z třígenerační tradice, lásky k přírodě a dlouholeté vinařské umění. Od prvního výhonku na vinici až po zrání v dubových sudech jsou jejich vína spjatá s tradičními hodnotami: láskou, vírou a nadějí. Tyto tři pomyslné sudičky jsou nejen součástí loga vinařství, ale především odrážejí filozofii vinařské rodiny Jakubíků.
Spolu s vínem ochutnali hosté Salonu také čokoládové pralinky Steiner&Kovarik, které jsou na trhu od roku 2005. Při výrobě excelentních pralinek se používají nejkvalitnější suroviny a superpotraviny. Ručně vyrábí funkční čokolády s medicinálními houbami, jako jsou například cordyceps nebo korálovec ježatý. Jako jedni z mála na světě vlastní kakaovou plantáž v kolébce kakaa, Bolívii v Amazonii.
Příjemné prostředí Art & Event Gallery Černá labuť dotvořila umělecká díla umělců Anji Luithle a Johanna Pfeiffera.
Foto: Tomáš Železný
