Krušné časy malých pivovarů. Ani pestrá paleta stylů a chutí nezvrátila pokles spotřeby

Ani pestrost stylů a chutí nezměnila nic na trendu klesající spotřeby piva
České pivovary i ty na území bývalého východního Německa po dekádách opětovné existence svobodného trhu obnovily i modernizovaly výrobu. I přes pestrou nabídku ale spotřeba piva klesá.

V jedné vesničce na Šumavě čepují v místní restauraci dva druhy piva. Plzeňský Prazdroj a pivo s netradičním názvem Březí Koza, které se vaří v nedalekém Vlachově Březí. Je zajímavé pozorovat, které z těch dvou si hosté vyberou.

Někteří automaticky sáhnou po Plzni se slovy, že nemají náladu experimentovat, jiní naopak se zájmem ochutnají méně známý nápoj. Zatímco starší generace spíše upřednostňuje klasické, osvědčené značky, mladší hosté vítají pestrou paletu chutí, kterou nabízejí malé pivovary. Rozhodně to ale není pravidlem, i starší ročníky pivařů si občas rády zaexperimentují.

V posledních letech přibývají malé pivovary neboli minipivovary v Česku závratným tempem. Zatímco v roce 2013 jich bylo 192, v roce 2019 již 480. Sdružují se v Českomoravském svazu minipivovarů (založen 2011). Jak je patrné z map dostupných například na stránkách České pivo – české zlato.cz, Pivovary.info či na blogu o pivu u nás i ve světě Pivníci.cz, objevují se minipivovary po celé republice. Nadšení pro nové druhy piv došlo tak daleko, že si dnes někteří dokonce pořizují vlastní sety na výrobu piva, tzv. mikropivovary.

Co nezničila válka, dorazil totalitní režim

Malé pivovary se bezesporu staly fenoménem doby. Otázkou ovšem je, zda se jedná o novinku, či spíše o znovuobnovení přerušené tradice. Žijeme přece v zemi, kde se pivo vařilo již od středověku a kde ještě před nástupem komunismu nebyly malé pivovary nijak vzácné. Pivovarnictví u nás ovšem nejdříve citelně zasáhla první a druhá světová válka, kdy byl nedostatek surovin, a dílo zkázy poté dokonalo plošné “znárodňování” (krádež státem) a zavírání rodinných podniků za komunismu.

Například pivovar v Úněticích u Prahy, kde se pivo vařilo již od 16. století, byl postaven pravděpodobně roku 1710. Roku 1948 sem ovšem režim dosadil správu ze smíchovského Staropramenu, roku 1951 stát pivovar zavřel a z jeho budov si udělal sklady. Slavnostně jej znovu otevřeli až roku 2011.

Stejný osud potkal i Pivovar Cvikov ve městě, kde se také pivo vařilo už od 16. století. V roce 1948 jej začlenili pod Severočeské pivovary, v roce 1968 zavřeli a sloužil mimo jiné jako sklad zeleniny či pěstírna žampionů, dokud nebyl obnoven roku 2014. Podobně dopadly stovky dalších. Z 252 činných i dočasně zastavených pivovarů v roce 1944 (včetně těch v pohraničí obývaném německou menšinou) zbylo 22 národních pivovarských podniků, které začleňovaly několik lokálně příbuzných pivovarů.

Ve východním Německu dopadly pivovary stejně

Podobný vývoj se konal i v bývalém východním Německu. Tehdejší východoberlínský pivovar Bürgerbräu-Brauerei, nejstarší ve městě, byl kupříkladu v roce 1969 spolu s ostatními pivovary východního Berlína začleněn pod tzv. VEB Getränkekombinat Berlin. Ponechal si sice svůj původní název, k němu však režimní aparát přidal dodatek Volkseigener Betrieb, „národní podnik“. Pivovar dnes bohužel již nefunguje, byl zavřen v roce 2010.

Tzv. znárodnění neunikl ani jeden z nejstarších německých pivovarů (první zmínka o něm je z roku 1543), Köstritzer Schwarzbierbrauerei, jenž stojí ve městě Bad Köstritz (Durynsko). Je pověstný svým černým pivem, které si oblíbil i Goethe, Humboldt či Bismarck. Pivovar naštěstí nezanikl, v současnosti prosperuje a uvádí na trh nové druhy piva. Kromě tradičního černého, ale i světlého piva nabízí také třešňové či limetkové anebo neotřelý mix černého piva, koly a guarany.

V Německu střídmost, u nás jen koronavirus. Důvody klesající spotřeby se liší

Na jedné straně zde stojí klasika, na druhé zase snaha experimentovat s chutěmi, které mají oslovit mladší generace a zároveň představit pivo jako nápoj otevřený inovacím. Obliba podobných pivních mixů stoupá i v Čechách. I když jsou často nealkoholické, zůstává otázkou, nakolik jsou „zdravější“ než obyčejné pivo, obsahují totiž hodně cukru a někdy i chemické příchutě.

Ani rozšiřování škály nabízených piv ovšem nezabraňuje pomalu klesajícímu odbytu piva, jemuž německé pivovary v posledních letech čelí. V roce 1993 se prodalo 112,1 milionu hektolitrů, v roce 2013 už jen 94,6 milionu a v předloňském roce 92,2. Německý statistický úřad Statista tento trend připisuje stárnutí populace a zdravějšímu životnímu stylu části obyvatel. V Čechách sice loni spotřeba piva také klesla, na rozdíl od Německa ale nejde o dlouhodobější tendenci, spíše o přechodný jev daný zavíráním restaurací v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Během pandemie se minipivovary, které neměly kam dodávat sudová piva, ocitly v tísni. Hrozilo, že nevypité pivo se bude muset vylít. Pomoc nabídla akce Zachraň pivo, která na svých stránkách vytvořila seznam 361 malých pivovarů z celého Česka. Po rozkliknutí konkrétního pivovaru se zájemcům zobrazí jeho pozice na mapě, ceny piva za lahev i za sud, a především informace o tom, kde se dá koupit. To dokládá, jakou pozornost Češi své znovuobnovené tradici malých pivovarů věnují.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Master & Master: Původně chtěli v Praze vyrábět těstoviny. Teď si pro jejich designový nábytek jezdí i Němci

Osobitá česká značka Master & Master přináší originální kousky nábytku, který si zamilujete. Snoubí se v něm svěží design moderní industriality s nádechem starých časů, který dodává pocit klidu, pohody, stability a ukotvenosti. Jednotlivé kusy lze velmi dobře kombinovat, můžete z nich poskládat celý pokoj nebo jimi oživit fádně vyhlížející klasický interiér. Jak značka vznikla, kde berou její zakladatelé inspiraci a v čem jsou jiní než ostatní?

Nejčtenější v kategorii Business