U vchodu do budovy rozdávaly mladé dámy spojené s iniciativou Taste Fake Meat a Taste Fake Milk jako welcome drink box rostlinné alternativy mléka s názvem Mylk a o chvíli později se v osmém patře stejného domu připíjelo mlékem kravským. Dva názory se sešly pod jednou střechou. A to čirou náhodou. Potravinářská komora České republiky uspořádala totiž svoji tiskovou konferenci na téma Mléko a mléčné výrobky do jídelníčku patří! v Art & Event Gallery Černá labuť. V nezávislém prostoru určeném pro společenské a firemní akce v centru Prahy, který je ale zároveň součástí objektu, jenž platí za první a největší tuzemský dům s veganskou nabídkou v Česku. Kontroverzní náhoda dala celé akci dynamiku a přinesla podnětnou debatu, která by se jinak sotva odehrála.
„Nechceme očerňovat rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků, chceme jen informovat spotřebitele o výhodách či nevýhodách jednotlivých typů produktů,“ uvedl setkání inženýr Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Ten stojí společně s docentkou Šárkou Horáčkovou z VŠCHT Praha a jejich kolegy za vznikem publikace Mléko a mléčné výrobky – rozdíly a souvislosti s výrobky rostlinnými, která byla na tiskové konferenci pokřtěna. Jak jinak, než kravským mlékem.
Publikace shrnuje význam mléka a mléčných výrobků v naší výživě. Upozorňuje na rozdíly ve složení a obsahu živin u obou skupin potravin a dopadům na výživu vyplývající z úplné záměny těchto výrobků za výrobky rostlinné včetně názorů z řad předních lékařů na rizika spojená s vegetariánstvím, zvláště ve výživě dětí, či rizika spojená s některými poruchami příjmu potravy. Dále publikace pojednává o označování rostlinných výrobků a věnuje se rovněž dopadu produkce na životní prostředí. Takto shrnuje obsah publikace Potravinářská komora České republiky, která spolu s Českou technologickou platformou pro potraviny připravila tiskovou konferenci.
Právě výše zmíněné slovo „záměna“ rezonovalo během akce nejčastěji. Problémem není ani kravské mléko ani rostlinný nápoj. Problémem je zaměňování jejich významu, ke kterému dochází z neznalosti, která ve většinové společnosti panuje. Ve skutečnosti jde o dvě potraviny, mezi které nelze vložit rovnítko. Mají totiž odlišné složení, odlišné výživové hodnoty, odlišný vznik, cenu i dopad.
„Rostlinné alternativy jsou nepopiratelnou součástí budoucnosti,“ znělo z úst přednášejících na konferenci, včetně toho, že v poslední době stoupá zájem konzumentů o tzv. rostlinné alternativy mléka, mléčných výrobků, ale i masa a mléčných výrobků. Jen za poslední dva roky prodeje rostlinných náhražek masa, mléka, sýrů nebo jogurtů vzrostly v EU o 49 procent a výhled do budoucna ukazuje na další zvyšování spotřeby těchto výrobků. Už dávno nejde jen o zdravotní důvody, přidávají se k nim také důvody ekologické, etické, ale i lifestylové.
Otázkou je, zda odpůrci a příznivci z opačných názorových „táborů“ mají dostatečné znalosti mléčných a rostlinných výrobků. A s tím i souvislosti týkající se dopadů na zdraví člověka i planety.
Za rovnítko mezi živočišným mlékem a jeho rostlinnou alternativou, kterou značná část tuzemské společnosti používá, může do značné míry chybějící legislativa a pravidla pro označování a složení výrobků na bázi rostlin. „Rostlinné výrobky nemohou za to, že si hrají na něco, co nejsou. Za to může klamný marketing,“ říká Jiří Kopáček o používání názvů, které mají zcela jiný či nepřesný význam. Příkladem může být používání slova „mléko“ u rostlinných nápojů, které ve skutečnosti nemají nic společného s mléčnými žlázami zvířat. Klamání spotřebitele prostřednictvím mylného označování rostlinných produktů se přislíbil Československý svaz mlékárenský s Potravinářskou komorou ČR v nejbližší době také věnovat.
Na tiskové konferenci se řešila také otázka, zda jsou mléčné výrobky pro vývoj člověka, a dětí obzvlášť, důležité. Americká pediatrická společnost například oznámila, že vhodně kombinovaná veganská strava je pro děti vyhovující. „Mléčné výrobky jsou nahraditelné, ale jde o složitější cestu,“ říká docent Pavel Kohout, přednosta interní kliniky 3. lékařské fakulty University Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice, který byl třetím přednášejícím na akci. „Veganství je stravovací alternativou, ale člověk musí složitěji přemýšlet nad složením svého jídelníčku tak, aby tělu dodal všechny potřebné látky,“ doplňuje Kohout. Dodává, že zejména u dětí je potřeba dostatečný a rozmanitý příjem živin nepodcenit. Podle jeho zkušeností ale většinová populace hledá jednoduchá řešení. I z toho důvodu doporučuje konzumaci mléka, jakožto živočišného produktu, který obsahuje komplex živin. Obává se totiž, že lidé, kteří prostě jen přestanou konzumovat mléčné či masové výrobky a nedokáží je nahradit vhodnými alternativami – na což musí mít určité znalosti o lidském těle a nutriční kvalitě potravin – škodí svému zdraví.
Ekologická a etická stránka živočišné výroby tíží bedra hlavně mladé generace. Alespoň na konferenci padaly dotazy na tuto odvrácenou stránku živočišné produkce zejména z úst mladších ročníků. Jedna ze studentek České zemědělské university v Praze, která na akci přišla, zjišťovala, proč ani jednou nezazněl pojem etika, která je spojena například s výrobou mateřského kravského mléka. „Začínali jsme od hotového produktu. Ani u rostlinných výrobků jsme to, co jejich vzniku předchází, neuváděli. Etika je úplně jiná diskuze,“ reagoval Jiří Kopáček. Zároveň odpověděl na otázku dotací na mléko, které řada lidí pokládá za jeden z důvodů jeho nízkých cen. Prý žádný velký dotační program na mléko neexistuje a současné dotace se pohybují zhruba kolem deseti procent z výkupních cen.
Důležitost tématu rostlinných produktů potvrzuje i účast televize CNN, ale i obecně velký zájem o veganské akce Taste Fake, které se právě v místě konání tiskové konference pravidelně pořádají. Stojí za nimi tým majitelky Domu Černá labuť, která, jak sama přiznává, však vegankou není. „Naší iniciativou nechceme kázat o tom, co kdo má či nemá jíst a už vůbec nechceme zdvihat prst s příkazy a zákazy. Chceme však podněcovat k diskusi, aby se lidé zamysleli nad tím, co jedí. Podle mne nezáleží na tom, zda je to jídlo s masem nebo bez masa, s mlékem nebo bez mléka, každý potřebuje a upřednostňuje něco jiného. Nejdůležitější je kvalita výrobků, které často sníme bez toho, abychom se zamýšleli nad tím, odkud výrobek pochází a za jakých podmínek vzniknul,“ říká majitelka Danuše Siering, která vnímá konfrontaci odlišných úhlů pohledu za klíčovou.
V intenzivní diskuzi o živočišných produktech a rostlinných alternativách se bude pokračovat. Potravinářská komora České republiky ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro potraviny totiž nedávno založila novou odbornou Platformu pro alternativní potraviny a nápoje.
K členství v platformě se dosud přihlásilo 29 firem a organizací. „Prioritou má být zejména vytvoření odborného zázemí pro diskusi o této problematice, komunikaci legislativních otázek a informování spotřebitelů o výhodách i nevýhodách konkrétních alternativ,“ uvádí zakladatelé, kteří si od platformy slibují vytvoření odborného zázemí pro konstruktivní diskusi o problematice alternativ mezi výrobci potravin, státními a dozorovými orgány i neziskovými organizacemi napříč názorovým spektrem.
