Naší krajinou: Šumava, část IV.

Vydejme se opět na místa, která nás zaujala a měli jsme jimi možnost procházet. Jedno z takových míst na Šumavě je Modrava, svět lesních samot v době šumavského spisovatele Karla Klostermanna. Leží v samém centru Národního parku Šumava na soutoku tří potoků Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra. I když je velmi turistická, našli jsme si cestičky a trasy, kde jsme byli téměř sami.

V obci jsou po krajině řídce rozesety typické šumavské domky, kterým dominují sedlové střechy. Dominantou obce a kulturní památkou je Klostermannova chata, která slouží jako rekreační zařízení. Název chata dostala po zesnulém spisovateli Karlu Klostermannovi, který svou tvorbu zasvětil krásám Šumavy. Na břehu Roklanského potoka v Modravě stojí nemovitá kulturní památka Binertova pila, která v historii sloužila jako pila na rezonanční dříví, ze kterého se vyráběly hudební nástroje.

„Ale jedno si Šumava podržela: působí jako melancholická píseň, která nezadržitelně proniká do srdce. Bez přestání se před námi rozprostírají lesy a slatě a vyprávějí nám epopej, která nemá obdoby, epopej o zaniklém a zanikajícím obřím rodu, který nechala příroda vyrůst a pak ho nemilosrdně zničila.” – Karel Klostermann, Črty ze Šumavy 1890

Modrava je výchozím místem na pěší výlety např. k prameni Vltavy, na Poledník a k Tříjezerní slati. V blízkosti jsou také dvě naučné stezky Vchynicko-Tetovský plavební kanál a Proměna horské smrčiny na Březníku.

„Zní tady píseň a máte-li pozorný sluch, neujde vám smysl jejích tónů; a země před vámi rozevírá poučnou knihu s nespočetnými stránkami. Staré kmeny a staré pařezy pokrývající půdu jsou vesměs popsány rozpukaným písmem; zdá se být tajuplné a přece je zlehka čitelné.” – Karel Klostermann, Črty ze Šumavy 1890

Povydří

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších míst Šumavy. Cesta klesá od Antýglu k Čeňkově pile po červené turistické značce a vtáhne vás do romantického hlubokého údolí Vydry, která tu vytvořila divoké balvanité koryto. Na trase lze vidět viklany, obří hrnce a kamenné moře. Zpočátku relativně klidný říční tok s mnoha menšími kameny se postupně mění v divoký hučící kaňon, kde si voda hledá cestu mezi množstvím obřích žulových balvanů ležících v říčním korytě, čímž vznikají nejen peřeje ale i menší vodopády. Protože potoky napájející Vydru vytékají z rozsáhlých rašelinišť, má voda v řece temně rezavou barvu. Nenáročná 7,5 km dlouhá trasa je vhodná i pro kočárky a vozíčkáře s doprovodem.

Hrad Kašperk

Náš další tip je výlet do Kašperských na hrad Kašperk. Natáčela se zde například pohádka Anděl Páně. Hrad Kašperk nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. V prvé řadě proto, že potřeboval zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Dalším důvodem byla panovníkova snaha ochránit zlatonosnou oblast Kašperských hor a zabezpečit nově zřízenou obchodní cestu nazvanou Zlatá stezka. Hrad je situován uprostřed nádherné šumavské přírody. Obě hradní věže nabízejí krásné výhledy do blízkého i dalekého okolí. Se svou nadmořskou výškou 886 m nad mořem představuje Kašperk nejvýše položený královský hrad v Čechách.

Milovníci zvířat ocení návštěvu výběhu s vlky nedaleko šumavské vísky Srní. Uprostřed výběhu vede 300 m dlouhá lávka, vyvýšená 3-4 m nad terénem, s pozorovacími přístřešky.

Mimo výběh vede naučný okruh, který návštěvníky seznámí se stopami šelem vyskytujících se na Šumavě a některými místními stromy a rostlinami. Na lávce ve výběhu jsou informace o komunikaci mezi vlky. Bohužel my jsme na vlky štěstí neměli, viděli jsme jednoho, spícího.

Dále stojí za návštěvu sovárium v Borových Ladech, kde vám bude nad hlavami proletovat asi dvacet různých sov. Prohlédnout si můžete výra velkého, puštíka bělavého, kalouse ušatého, puštíka obecného, sýce rousného, sovu pálenou, holuba doupňáka a poštolku obecnou. Nechybí ani sovice sněžná.

Příště se cestou zpět domů na Moravu podíváme na hrad Zvíkov.

Další díly seriálu Naší krajinou najdete zde.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Lipsko: Že by se z rebelského města NDR stal Berlín budoucnosti? (48 hodin v…)

Má Lipsko šanci předstihnout Berlín v soutěži o nejpříjemnější německé město pro život? Umělecké a kreativní prostředí, historické památky i kouzelné vodní kanály naznačují, že by to žádné velké překvapení nebylo. V posledních letech tady navíc přibylo i nočních klubů, které se mohou rovnat berlínským ikonám, jako je třeba Berghain.

Nejčtenější v kategorii Travel