V obci jsou po krajině řídce rozesety typické šumavské domky, kterým dominují sedlové střechy. Dominantou obce a kulturní památkou je Klostermannova chata, která slouží jako rekreační zařízení. Název chata dostala po zesnulém spisovateli Karlu Klostermannovi, který svou tvorbu zasvětil krásám Šumavy. Na břehu Roklanského potoka v Modravě stojí nemovitá kulturní památka Binertova pila, která v historii sloužila jako pila na rezonanční dříví, ze kterého se vyráběly hudební nástroje.
„Ale jedno si Šumava podržela: působí jako melancholická píseň, která nezadržitelně proniká do srdce. Bez přestání se před námi rozprostírají lesy a slatě a vyprávějí nám epopej, která nemá obdoby, epopej o zaniklém a zanikajícím obřím rodu, který nechala příroda vyrůst a pak ho nemilosrdně zničila.” – Karel Klostermann, Črty ze Šumavy 1890
Modrava je výchozím místem na pěší výlety např. k prameni Vltavy, na Poledník a k Tříjezerní slati. V blízkosti jsou také dvě naučné stezky Vchynicko-Tetovský plavební kanál a Proměna horské smrčiny na Březníku.
„Zní tady píseň a máte-li pozorný sluch, neujde vám smysl jejích tónů; a země před vámi rozevírá poučnou knihu s nespočetnými stránkami. Staré kmeny a staré pařezy pokrývající půdu jsou vesměs popsány rozpukaným písmem; zdá se být tajuplné a přece je zlehka čitelné.” – Karel Klostermann, Črty ze Šumavy 1890
Povydří
Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších míst Šumavy. Cesta klesá od Antýglu k Čeňkově pile po červené turistické značce a vtáhne vás do romantického hlubokého údolí Vydry, která tu vytvořila divoké balvanité koryto. Na trase lze vidět viklany, obří hrnce a kamenné moře. Zpočátku relativně klidný říční tok s mnoha menšími kameny se postupně mění v divoký hučící kaňon, kde si voda hledá cestu mezi množstvím obřích žulových balvanů ležících v říčním korytě, čímž vznikají nejen peřeje ale i menší vodopády. Protože potoky napájející Vydru vytékají z rozsáhlých rašelinišť, má voda v řece temně rezavou barvu. Nenáročná 7,5 km dlouhá trasa je vhodná i pro kočárky a vozíčkáře s doprovodem.
Hrad Kašperk
Náš další tip je výlet do Kašperských na hrad Kašperk. Natáčela se zde například pohádka Anděl Páně. Hrad Kašperk nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. V prvé řadě proto, že potřeboval zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Dalším důvodem byla panovníkova snaha ochránit zlatonosnou oblast Kašperských hor a zabezpečit nově zřízenou obchodní cestu nazvanou Zlatá stezka. Hrad je situován uprostřed nádherné šumavské přírody. Obě hradní věže nabízejí krásné výhledy do blízkého i dalekého okolí. Se svou nadmořskou výškou 886 m nad mořem představuje Kašperk nejvýše položený královský hrad v Čechách.
Milovníci zvířat ocení návštěvu výběhu s vlky nedaleko šumavské vísky Srní. Uprostřed výběhu vede 300 m dlouhá lávka, vyvýšená 3-4 m nad terénem, s pozorovacími přístřešky.
Mimo výběh vede naučný okruh, který návštěvníky seznámí se stopami šelem vyskytujících se na Šumavě a některými místními stromy a rostlinami. Na lávce ve výběhu jsou informace o komunikaci mezi vlky. Bohužel my jsme na vlky štěstí neměli, viděli jsme jednoho, spícího.
Dále stojí za návštěvu sovárium v Borových Ladech, kde vám bude nad hlavami proletovat asi dvacet různých sov. Prohlédnout si můžete výra velkého, puštíka bělavého, kalouse ušatého, puštíka obecného, sýce rousného, sovu pálenou, holuba doupňáka a poštolku obecnou. Nechybí ani sovice sněžná.
Příště se cestou zpět domů na Moravu podíváme na hrad Zvíkov.
Další díly seriálu Naší krajinou najdete zde.
