Nemá o jméno Greta nikdo zájem?

Existují události, které ovlivňují výběr jmen rodičů. Skvělé filmy nebo významné osobnosti jsou často synonymem doby a rodiče podle nich mnohdy dávají jméno svému synovi nebo dcerce. To však funguje i v negativním smyslu.

Kevin nebo Chantal a také Jaqueline jsou v Německu out. Odborník na jména, Knud Bielefeld, zná důvod. „To jsou všechna jména, která byla kdysi zcela běžná a neškodná, ale předsudky učitelů základních škol o určitých křestních jménech slavné tažení těchto jmen ukončily.”

Stejně tak i jméno Alexa. Od zavedení virtuálního asistenta Amazonu „Alexa“ v roce 2014 se toto jméno téměř přestalo používat.

Podobný osud může nyní zastihnout i jméno Greta. V loňském roce se původně spekulovalo, zda by se populární starší křestní jméno díky mladé švédské aktivistce Gretě Thunbergové mohlo dostat z původního 30. místa oblíbenosti na vrchol žebříčku. Podle prvních zjištění se zdá, že opak je pravdou – jméno Greta v roce 2020 v žebříčku významně propadlo zhruba na 100. místo.

I dnes se samozřejmě dětem stále říká Kevin a Chantal. A samozřejmě existují i ​​chytří a milí Kevinové. Dokonce i jméno Adolf dostávají novorozenci. V roce 2019 dostalo 13 dětí od svých rodičů jméno Adolf – ale pouze jako druhé nebo třetí jméno. S přibližně 700 000 novorozenců ročně je to opravdu velmi nízké číslo. Statistický úřad pro jména GfdS získává data z matričních úřadů a zaznamenává tak kolem 90 procent všech křestních jmen v Německu.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Jakub Hrůša: Dirigent německého orchestru nemůže přejít žádný technický nedostatek. Němci by to vzali jako podfuk

V německých orchestrech nelze přejít žádný technický nedostatek pouhým vyjádřením víry ve zlepšení. Takový domnělý projev velkorysosti Němci vnímají jako podfuk na podstatě toho, proč se všichni sešli. Problém je potřeba vyřešit, zorientoval se v německé povaze už před lety Jakub Hrůša, dnes šéfdirigent Bamberských symfoniků v bavorském Bamberku a hlavní hostující dirigent České filhamonie a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Jeho cíl je vždy stejný: vést a inspirovat orchestr k technicky dokonalému výkonu s určitou emoční nadstavbou. Přitom je třeba hledat rovnováhu. Jakmile ji dirigent najde, dochází k vzácné interakci, na níž se napojuje i publikum, popisuje. Bamberští symfonikové pod vedením Jakuba Hrůši zahrají 21. září v Praze na festivalu Dvořákova Praha.
Přečtěte si

Berlínský zámek: kulisa jako z Disneylandu, nebo vkusná obnova hlavního města? (ČÁST II.)

Rozhovor s Wilhelmem von Boddienem, významným současníkem, který inicioval a během 30 let vybojoval rekonstrukci Berlínského zámku a neúnavnou prací umožnil obnovu jeho původního vzhledu. Uvnitř ikonické památky tak mohlo vzniknout moderně pojaté muzeum kultury z celého světa – Humboldtforum. Jaké konstrukční výzvy stály v cestě?

Nejčtenější v kategorii ArtDesign