Němci mají se Sputnikem V taky trochu problém. Přišli na to, že ho vyrábí ruský oligarcha

Sputnik V rozděluje Evropskou unii, ale i samotné členské země. Například v Česku žádá hlava státu hlavy ministra zdravotnictví a šéfky Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Nechtějí totiž využití Sputniku V schválit dřív, než to udělá Evropská léková agentura. To Německo už se s Ruskem dohodlo a hodlá vyrábět vakcínu Sputnik V na svém území. Teď ale němečtí novináři přišli s informací, že produkci ruské vakcíny má pod palcem tamní oligarcha. A reportéři Spieglu jeli do jeho továrny dokonce natočit „propagační video“.

Dmitrij Morozov s vakcínou Sputnik V.

Na fakt, že Sputnik V, který byl schválen už ve více než padesáti zemích, vyrábí v Rusku tajemný oligarcha, upozorňuje německá mutace prestižního magazínu Business Insider.

Ragbyový mecenáš

Dmitrij Morozov je jedním z nejvýznamnějších podnikatelů v zemi a kromě své práce generálního ředitele farmaceutické společnosti Biocad vlastní také petrohradský ragbyový tým Narva Zastava, do kterého investuje 1,5 milionu eur ročně. Mimochodem, na dresech jeho týmu se má brzy objevit nápis „Sputnik V“.

Také samotná výroba vakcíny probíhá u Petrohradu, a to za přísných bezpečnostních opatření. Farmaceutická společnost Biocad vyrábí vakcínu na ploše 24 000 metrů čtverečních v jednom z nejmodernějších zařízení svého druhu v Rusku. Samotná vakcína byla vyvinuta v Gamalejově výzkumném institutu epidemiologie a mikrobiologie v Moskvě. Její vývoj stál miliony rublů. Jak se poté k vakcíně dostal Morozov, není úplně jasné.

Záběry z výzkumného institutu.

Nevěří jí ani Rusové

Ruskou vakcínu nyní zkoumají příslušné orgány EU a Rusové se mezitím dohadují nejen s Německem, ale i dalšími zeměmi, například Itálií a Španělskem, na tom, že se Sputnik V bude vyrábět i v Evropě. Zejména v EU a USA jsou přitom lidé k ruské vakcíně skeptičtí. Opakovaně se ozývá kritika, že vakcína byla schválena před hodnocením klinických studií a že ani dnes nemají vědci přístup ke všem údajům. Projekt čelí také nedůvěře doma. Podle průzkumů chce být vakcínou očkována pouze třetina Rusů.

Biocad Dmitrije Morozova není každopádně ve farmaceutickém průmyslu neznámým pojmem. Společnost je v tomto odvětví dobře etablovaná a již léta vyrábí léky proti rakovině a HIV. Americká farmaceutická firma Pfizer, která nyní vyrábí vlastní vakcínu společně s německou společností Biontech, chtěla v minulosti ruský Biocad dokonce koupit, ale dohoda se nakonec nekonala. Samotný Morozov ve firmě stále drží 30 % akcií. V Biocadu Dmnitrije Morozova pracuje 2 500 zaměstnanců, 1 500 z nich se v současné době věnuje hlavně Sputniku V. Kromě toho firma také vyvíjí lék proti onemocnění Covid-19.

Pozvánka pro Spiegel

Do továrny u Petrohradu nedávno zavítal štáb německé televize TV Spiegel, aby Rusové Němcům ukázali, jak pěkně na vakcíně pracují.

Záběry z výzkumného institutu.

Reportéři potvrzují, že v továrně vládnou přísná bezpečnostní opatření a že úspěchu Sputniku ve světě nic nestojí v cestě. V dokumentu vystupuje i samotný Dmitrij Morozov, který cestou mercedesem redaktorům vypráví, jak musejí lidé v továrně dřít, protože lidi bez Sputniku V přece umírají na covid. Je tedy asi jasné, kdo redaktory Spieglu do továrny pozval. A je také jasné, že Sputnik V, potřebuje podporu Němců, aby se mohl v Německu vyrábět. Nutno dodat, že Morozov roli milého dědečka, který se snaží zachránit svět a ještě se pravoslavně dokáže pomodlit za úspěch v boji proti pandemii, zvládnul v jedenáctiminutovém dokumentu skvěle.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Válka mění internet

Česká republika je od července předsednickou zemí Evropské komise a její role na dalších šest měsíců významně vzroste. Klíčovou roli přitom bude hrát Věra Jourová jakožto místopředsedkyně Evropské komise a nejvýše postavený český politik v Bruselu. S N&N hovořila o budoucnosti internetu, energetiky a také o zločinu a trestu.
Přečtěte si

Na zastropování nájemného a vyvlastnění bytů v Berlíně by doplatili především nájemníci

Při pohledu na mapu českých investorů do nemovitostí v Berlíně je zjevné, že se tam do investic nijak nehrnou. Výjimkou byl Petr Kellner, který na břehu Sprévy postavil budovu Trigon. Tento berlínský developerský pionýr však má jen hrstku následovníků a jako vysvětlení se nabízí, že české investory odrazují zprávy z nájemního trhu v Berlíně. Příchylnost Berlíňanů k radikálním levicovým zásahům do trhu má své specifické důvody v nedávné historii, k vytouženému efektu však téměř jistě nepovedou.

Nejčtenější v kategorii Business