Jak známo, jeden z nejjednodušších způsobů ochrany proti koroně je čerstvý vzduch. Pod širým nebem – jednoduše řečeno – vítr víří viry natolik, že infekce je méně pravděpodobná. Toto léto navíc vyloženě zve na návštěvu zahrádky, zdřímnutí na břehu jezera nebo jízdě na kole. Ale nejpozději na podzim, kdy jsme znovu doma a okna zůstávají zavřená, riziko infekce se může zvýšit. Riziko korony zřejmě poroste.
Většina výzkumných komunit je nyní přesvědčena, že velmi důležitou roli při přenosu viru hrají také menší aerosolové částice. Ty se mohou vznášet ve vzduchu po dobu několika hodin až dnů. Bývalý prezident “Internationale Gesellschaft für Aerosole in Medizin” – Mezinárodní lékařské společnosti pro aerosoly – Dr. Gerhard Scheuch, na základě zkušeností ve svých výzkumech říká: „Věřím, že pro přenos koronaviru stačí jednoduché dýchání.” To nedávno potvrdili i američtí vědci.
A přesně v tom spočívá problém. V uzavřené místnosti nemocný člověk dýchá, kašle a kýchá neviditelné virové mraky. Pokud není vítr, viry se šíří po místnosti a zvyšuje se koncentrace korony velmi intenzivně. Robert Koch Institut RKI proto varuje, že pokud zůstanete dlouhou dobu v malých, špatně větraných místnostech, pravděpodobnost přenosu aerosoly na vzdálenost větší než dva metry se může zvýšit. Roli samozřejmě hrají i další faktory – například kolik částic obsahuje virus infikované osoby a jak dlouho ostatní zůstávají ve stejné místnosti a vdechují tento vzduch.
Dr. Scheuch předložil příklad výpočtu. Předpokládá, že v místnosti je 50 virů na litr vzduchu. Pokud by osoba měla vdechnout asi 150 litrů vzduchu za deset minut, obsahovala by asi 7500 virů. „Podle mých amerických kolegů z Harvardské univerzity je asi 300 až 1000 virů dostačujících k vyvolání infekce,” vysvětluje Scheuch. „To znamená, že tato osoba obdržela nejméně sedminásobnou limitní dávku.”
Ale ne ve všech interiérech je situace stejná, vysvětluje Dr. Scheuch: „Ve fitness studiích může fyzická námaha samozřejmě výrazně zvýšit produkci aerosolů dýcháním.” V učebně se spoustou křičících dětí je nebezpečí také větší než v kanceláři s několika (dobře vychovanými) dospělými. Naproti tomu v hostinci by hlasité mluvení, hluk a zpěv mohly šíření podpořit.
Jaké je tedy řešení? Vzduch by měl být ideálně čerstvý, pravidelně větraný. Nejlépe s otevřenými okny na opačných stranách místnosti – ne pomocí automatické výměny vzduchu. Když už nemůžete otevřít celé okno, otevřete ho aspoň na větračku. I to přinese více než ventilační systém. S tím souvisí i možnost nakažení v místnostech s klimatizací. Jednoduché proudění vzduchu z klimatizačního systému s větší pravděpodobností přispívá k šíření aerosolů v místnosti – a právě ti hosté, kteří sedí ve směru tohoto proudu vzduchu, mají větší šanci být infikováni.
S jakým názorem na ochranu teda vědci přicházejí? Tým Ústavu pro mechaniku tekutin a aerodynamiku na Univerzitě ozbrojených sil v Mnichově zkoumal čističe vzduchu v místnosti s filtrační kombinací, ze které lze z okolního vzduchu oddělit 99,99 procent i velmi malých aerosolových částic. V místnosti o ploše 80 m2 lze tak koncentraci aerosolu snížit na šest minut, říká ředitel týmu prof. Christian J. Kähler. Tyto čističe vzduchu doporučuje do škol, kanceláří, obchodů, čekáren a jídelen. Problém je, že taková zařízení stojí obvykle několik tisíc euro. Levnější a zřejmě stále nejúčinnější zůstává i nadále používání masek a dodržování odstupů. Jak dlouho ještě?
Za poslední tři týdny došlo v Německu ke zdvojnásobení počtu nákazy koronavirem. Hlavním důvodem jsou turisté vracející se z dovolené v zahraničí, ale také soukromé oslavy, jejichž počet stále přibývá. Kancléřka označila rostoucí počet koronavirových infekcí v Německu za znepokojující, ale stále ještě zvládnutelný. S ohledem na krizi ale ministr zdravotnictví Jens Spahn pochybuje, že se bude moci příští zimu konat karneval. No, to už se blíží k revoluci!
