Specifický styl architekta Jurkoviče má buď své nadšené příznivce či nekompromisní odpůrce. Ať už patříte k té či té skupině, musíte uznat, že jde o architektonickou raritu. Minimálně v souvislostech naší země. I to je důvodem k tomu, proč tato budova nese statut národní kulturní památky. Vzhledem k tomu, že bylo snahou co nejvíce se přiblížit její podobě z roku 1925, všechny restaurátorské práce se prováděly ručně s využitím původních technologií a pod dohledem experta. Došlo také k výměně vytápění za tepelná čerpadla nebo k zavedení požárních čidel a moderního plynového hasicího zařízení.
Obnova chaty Libušín v obci Prostřední Bečva v Beskydech se týkala kompletně celé budovy. Požár v roce 2014 výrazně poškodil hlavně jeho pravou část, ve které se nachází umělecky nejhodnotnější jídelna. Rekonstrukce začala v dubnu 2016. Investorem a majitelem budovy je Národní muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a k pokrytí finančních nákladů přispěla také veřejná sbírka.
Rekonstrukci výjimečné budovy má na svědomí architektonická kancelář Masák & Partner, která patří k předním českým společnostem věnující se opravám historických budov. K vypracování projektové dokumentace využívá speciální metodiku zvanou Building Information Management (BIM), která umožňuje koordinovat veškerá potřebná projektová data a vytvořit virtuální 3D model. „Co dokázal mít Dušan Jurkovič pouze v hlavě, my jsme měli v počítači. Moderní technologie sloužily k tomu, aby to ve výsledku bylo co nejvíce původní. Bez moderních technologií bychom chatu neobnovili, bez původní práce by zase výsledek nebyl tak hezký. Tyhle dvě věci se nedají úplně oddělit, u oprav památek jdou ruku v ruce,“ říká Jakub Masák, zakladatel ateliéru Masák & Partner.
Nový Libušín vznikl jako vědecká rekonstrukce, tedy za použití původních technologií. U všech oprav byly dodrženy tradiční rukodělné řemeslné postupy, používaly se původní materiály a technologie. „Chata je opravdu postavená rukama tak, jak ji postavil Jurkovič. Řemeslníci se museli naučit dělat svoji práci ručně a má to praktický důvod. Například ručně hoblované prkno vydrží na povětrnosti řádově o desítky let více než prkno, které je opracované hoblovkou,“ přibližuje postup Jaroslav Svěrek, architekt a specialista obnovy památek ateliéru Masák & Partner.
Dřevo pro stavbu se pokácelo v zimě, kdy je ve stromech nejméně vody a ve stejné nadmořské výšce, kde se nachází Pustevny, aby odolávalo místním podmínkám. Z každé jedle, kterou pro stavbu darovaly Lesy České republiky, byl vytesán jeden trám. Ty nové doplnily původní, kterých se podařilo zachovat jen minimum.
Referenčním bodem obnovy i barevnosti se stal rok 1925, kdy byla památka zprovozněna po první světové válce. Jako podklady pro obnovu sloužil projekt z roku 1985 a 3D model z roku 1995. Důležitým zdrojem informací byly historické fotografie zachycující autentický vzhled chaty.
Původní podobu získal i interiér secesní lidové stavby. Tradiční metodou řemeslníci vytvořili například fresky a sgrafity s motivy valašských a slovenských pověstí od Mikoláše Alše. Barvy vyrobené dle původní receptury z lněného oleje a přírodních pigmentů byly nanášeny na omítku ručně.
V roubence zůstaly zachovány ubytovací části i jídelna, kam bylo instalováno plynové stabilní zařízení. Unikátní způsob řešení byl využit také u muzejních archivů a expozic s archiváliemi, kde nelze hasit konvenčním způsobem s využitím pěny nebo vody. „Inertní plyn vpuštěný do místnosti sníží procento kyslíku a tím zamezí hoření. Ve střešním plášti šindelové střechy jsou naopak vyskakovací hlavice vodního systému, které slouží pro postřik fasád a povrchu střech. Aby obvodový plášť roubenky správně těsnil a byl nepropustný, byla vnitřní strana obvodové konstrukce opatřena mezivrstvou speciální fólie, tak zvanou moderní parozábranou,“ popisuje Svěrek zabezpečení Libušína. Celá budova je také opatřena požárními čidly a hlasovým hlášením.
Jak vypadá výsledek, musíte posoudit sami. Udělejte si výlet do Beskyd, nový Libušín je dokonalý důvod!
FOTO: Architektonický ateliér Masák & Partner
