Umělecká díla vtisknutá do nové architektonické realizace na Palmovce

Nedaleko Libeňského mostu se pro firmy, ale i veřejnost otevřely nové kancelářské budovy — Palmovka III. a IV. Ačkoli právě kancelářské budovy nyní nejsou na veřejnosti zvlášť v oblibě — čemuž pravděpodobně napomáhá i fakt, že například právě v okolí pražských dolních Holešovic se za poslední rok zhmotnilo až nepřirozenou rychlostí, hned několik kancelářských budov uzurpujících si veřejný prostor — v případě Palmovky se jedná o rekultivaci bývalé průmyslové čtvrti v Libni, která naopak otevírá prostor z nehostinné, přestupní křižovatky na Palmovce.Nedaleko Libeňského mostu se pro firmy, ale i veřejnost otevřely nové kancelářské budovy — Palmovka III. a IV.

Architekti Aulík a Fišer se snažili do realizace zanést urbanistické předpoklady s městotvorným prvkem. Místní, ale i dojíždějící za prací, potěší lidský rozměr budov dotvářející příjemný krajinný ráz, průchozí a odpočinkové zóny a obzvlášť malebné prvky původní architektury, jako je tovární komín a historizující světlíky.

palmovka-praha-kancelarske-budovy-architektura-2

 

„To, co bylo pro naši práci z této Urbanistické studie podstatné, bylo především chápání této části Libně s její historií židovské čtvrti jako specificky prostupného území bez rigidního blokového schématu. V urbanistické rovině to byla možnost aktuálně vyjádřit městský blok, redefinovat jeho charakter pro konkrétní prostředí a funkci. Současně také zapojit do prostorových vztahů navrženého bloku i historickou výrobní halu, která je technickou kulturní památkou. V architektonické rovině to byla příležitost navrátit do budov umělecká díla tvořená už jako jejich součást, tak jak to bylo v historii běžné.“ doplňují architekti.

V budově III. je umělecké dílo umístěné v prosklené hale, spojující zcela novou budovu a historickou halou. Jedná se o přibližně tři metry vysokou skulpturu s názvem Průnik od umělce Jana Poupěte. Autor odkazuje na průmyslovou minulost místa a naznačuje pomyslnou osu mezi Libeňským přístavem a historickým centrem Libně.

palmovka-praha-kancelarske-budovy-architektura-3

„Objekt symbolicky představuje „propojení dvou míst” mezi Libeňským přístavem a historickým centrem Libně, skrze geometrické ztvárnění a zároveň reflektuje industriální minulost tohoto místa. Tvar díla je inspirován zakřivením fotografické čočky nebo lidským okem samotným. Dvě sféry se lehce protínají a v místě setkání vzniká otvor. Místem, kde dochází ke vzniku i průniku světla. Místem setkávání světa vnějšího a vnitřního i místem vztahu pozorovatele a pozorovaného.“ Popisuje instalaci ve vstupní hale budovy kurátor z galerie Kvalitář, Jan Dotřel.

palmovka-praha-kancelarske-budovy-architektura

palmovka-praha-kancelarske-budovy-architektura-vodopad

V budově IV. umělecké dílo představuje rozsáhlá nástěnná malba Vodopád od Patrika Hábla v prostoru eskalátorového koridoru spojujícího ulici Voctářovu s výtvarně řešeným centrálním atriem, v jehož nejnižším podlaží je lobby objektu IV a propojení na Libeňský most.

Obecná situace v Praze ohledně procentuálního zastoupení umění ve veřejném prostoru a nových realizacích nebo budování infrastruktury se navzdory snahám odborné veřejnosti příliš nenavyšuje.

„Pravidlo investovat do uměleckých realizací v rámci stavebních zakázek státu platilo v České republice do roku 1989 a bylo integrováno do stavebního zákona. Umění v architektuře ovšem není nutné spojovat výhradně s komunistickým Československem. Tradičními donátory a investory v této oblasti byla především katolická církev a feudálové před rokem 1918, či podnikatelé i státní podniky v době První republiky.” cit. Spolek Skutek

V současné době je odbornou veřejností navrhována povinnost, pokrýt umělecká díla v realizacích, aspoň jedním procentem z celkových výdajů, týkající se projektů financovaných ze státního rozpočtu.

palmovka-praha-kancelarske-budovy-architektura-4

Ve státních zakázkách, ale i „developerské“ architektuře se tyto snahy často řeší skrze netransparentní soutěže a realizace, které často přinášejí nekvalitní nebo kýčovitá díla, jako je tomu například v nedávno otevřené kancelářské budově v sousedních Holešovicích. Její vstupní halu a odpočinkovou zónu mezi budovami v loňském roce „krášlili“ instalace jízdních kol s ptačí budkou, či zlaté kanoe, zapíchnuté do trávníku.

Na Palmovce je tedy třeba ocenit nejen samotné zastoupení uměleckých děl a jejich empatii s prostorovým tvaroslovím, ale i kvalitní výběr renomovaných umělců, jimiž Jan Poupě a Patrik Hábl dozajista jsou.

Text Lenka Balounová Foto AI Photography, Jan Slavík

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Finále Plzeň opět nabídne i výběr festivalových německých filmů

Česká republika není jen Praha a Plzeň neznamená nutně jen pivo. Přesvědčit se o tom můžete už v září na filmovém festivalu Finále Plzeň, který německým hostům nabízí balíčky se slevou na ubytování a vedle pivovaru i prohlídky interiérů slavného architekta. Na konci článku se skrývá soutěžní otázka, po jejímž správném zodpovězení můžete získat volnou vstupenku na libovolný film během festivalu.
Přečtěte si

Dobře utajená fotbalová legenda. Nekrolog za Gerda Müllera od velvyslance Tomáše Kafky.

Gerd Müller je mrtev. Fotbalový svět ztratil v neděli 15.8. ve věku 75 let jednoho ze svých nadčasových hrdinů, kterého by se slušelo uctít alespoň symbolickou minutou ticha, kdyby… Kdyby tento svět nebyl tak strašně uhranut aktuálními góly, sekundy a pohádkovými gážemi, že se mu na skutečné legendy již nedostávají kapacity.
Přečtěte si

Řezbářským uměním českých betlémářů se chlubil i komunistický režim

Betlémy zdobí v čase vánočním domácnosti a svatostánky po celém světě. Ve světě se tento fenomén datuje do osmého století. Jejich rozšíření přišlo do českých zemí o tisíc let později, sahá až na přelom 17. a 18. století. Které betlémy jsou tedy v Čechách a na Moravě, nejstarší, technicky nejdokonalejší a také největší?

Nejčtenější v kategorii Society