“Umění musí být vidět” – N&N magazine na lodi se slavnou sběratelkou

Půvabná Julia Stoschek představila v Berlíně na palubě redakční lodi ThePioneerOne významné exponáty své sbírky časosběrného umění. Její sbírka s více než 900 díly patří k nejvýznamnějším sbírkám mediálního umění na světě.

Archiv výstav Julia Stoschek Collection: Mark Leckey, Parade. Zdroj: JULIA STOSCHEK COLLECTION.

Ačkoli by milionářská dědička s tzv. glamour faktorem mohla být dokonalou It-girl dneška, Julia Stoschek namísto toho budovala po 18 let jednu z největších soukromých sbírek videoartu na světě. Ta zahrnuje především díla amerických a evropských umělců, jako jsou Hito Steyerl, Ed Atkins, Barbara Hammer a Cao Fei.

Julia Stoschek Collection je umístěna ve dvou městech: v roce 2007 otevřela své sídlo v bývalé průmyslové budově v Düsseldorfu-Oberkasselu s výstavní plochou 3000 metrů čtverečních, a od roku 2016 sídlí v Berlíně v bývalých prostorách Českého centra na Leipziger Straße, kde je k dispozici dalších 2500 metrů čtverečních.

Až do pandemie přitahovaly Juliiny výstavy kolem 50 tisíc návštěvníků ročně. V souladu se svým mottem “Umění musí být vidět“ využila pandemický rok k tomu, aby svá díla zpřístupnila online, kde jsou k dispozici bez ohledu na čas a místo. V nejvyšší kvalitě a s ochranou proti kopírování již přesunula do internetového vesmíru více než 220 kusů své sbírky, a to bez platební bariéry. “Tohle byl vždycky můj sen,“ řekla publiku na vyprodané lodi PioneerOne, kterou provozuje vydavatel a novinář Gabor Steingart.

Zleva: autorka Danuše Siering, Julia Stoschek a Gabor Steingart, vydavatel a majitel lodi PioneerOne. Foto: archiv autorky.

Na otázku, co přesně znamená časosběrné mediální umění, odpověděla: “Zahrnuje video, fotografii, instalaci a performanci… všechna umění, u kterých potřebujete čas na pochopení obsahu. Ve sbírce máme například video s vosami, které trvá tři a půl měsíce. K pochopení potřebujete opravdu čas, což bylo i přáním umělce – čas na zachycení pohybu a dynamiky.“

Co znamená sbírat umění v 21. století? “Sbírka je archivem časovosti, vytváří životní dynamiku. Chtěla bych na chvíli zastavit čas.“

Tento článek si můžete přečíst i v němčině.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Nová umělecká galerie Kunsthalle Praha přinese nejen přeshraniční dialogy

„Chtěli bychom přispívat k objevování nových pohledů na umění 20. a 21. století, na svět, ve kterém žijeme, a vytvořit tak živé místo pro setkání s uměním pro co nejrozmanitější publikum,“ říká o Kunsthalle Praha její ředitelka Ivana Goossen. Nové místo pro umění z bývalé Zengerovy trafostanice otevře své prostory 22. 2. 2022.
Přečtěte si

Rudiš dostal cenu od německého prezidenta Steinmeiera. “Spojují nás dějiny, vlaky a pivo,” říká pro N&N

Německý prezident se rozhodl ocenit Záslužným řádem Spolkové republiky Německo celkem 16 lidí, kteří se podle něj mimořádným způsobem zasadili o kulturní život, ochromený ještě nedávno koronavirovou pandemií. Mezi šesti ženami a deseti muži je i jeden Čech – v Německu žijící spisovatel Jaroslav Rudiš.
Přečtěte si

Jak české sklářské řemeslo okouzlilo královnu. O berlínské výstavě se Zdeňkem Lhotským

Do Berlína se s více než ročním zpožděním chystá výstava o unikátním skleněném projektu, který pro dánský královský pár vytvořilo studio Lhotský z Železného Brodu. Jedinečný sarkofág měl už dávno zdobit kapli v katedrále v Roskilde, zatím na své odhalení však stále čeká. Kromě sarkofágu představí České centrum v Berlíně také velmi široký kreativní záběr umělce a majitele sklářského studia Zdeňka Lhotského, s nímž jsme si povídali o konceptu výstavy, sarkofágu i jeho vlastní sklářské technice Vitrucell.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign