Důvěra v média v Německu za poslední rok klesla, v Česku se podle dostupných dat stále drží Ilustrační snímek: Shutterstock
Větší důvěře se loni oproti roku 2020 těšili lékaři (nárůst o 2 procenta) a zejména pak armáda (nárůst o 4 procenta). Vůbec nejvíc občané Německa důvěřovali lékařům (87 procent), policii a univerzitám (každý 79 procent). Vyplývá to z výzkumu institutu Forsa pro RTL/ntv Trendbarometer.
Míra důvěry ve veřejné instituce se výrazně liší u obyvatel východního a západního Německa, přičemž nejvíce se rozcházejí v případě institucí vnitří a vnější bezpečnosti, jako je policie (západ: 81 %; východ: 68 %) a v případě armády (západ: 56%; východ: 44 %), justice, jakož i Ústavního soudu (západ: 76 %; východ: 55 %) jakož i soudů obecně (západ: 70 %; východ: 52 %). Výrazně rozdílně východní a západní Němci důvěřují i rozhlasu (západ: 57 %; východ: 39 %) a tisku (západ: 48 %; východ: 32%). Z citovaného průzkumu vyplývá, že východní Němci důvěřují veškerým veřejným institucím méně než jejich spoluobčané ze západní části země.
Češi k médiím chovají větší důvěru než Němci. Vyplynulo to alespoň z údajů z vlny průzkumu AMI Digital a Stem/Mark publikovaných na konci června 2021, podle nichž většina české populace (61 %) médiím důvěřuje. Nejvíce důvěřuje rádiím, televizi a tisku, nejméně webům. Rozdíl oproti Německu je i v tom, že Češi zmíněným typům médií ve sledovaném období důvěřovali v podstatě stejně jako ve stejném období předchozího roku. Za nejdůvěryhodnější dotazovaní označili Českou televizi, Seznam.cz a Český rozhlas.
Danuše Siering
