Z Future Tower jsme vyhlíželi, jak vypadá  “Budoucnost vody”

Budeme mít i nadále dostatek vody? Existuje vůbec něco jako odpadní voda? S čím se vodohospodáři dnes potýkají? Nejen těmito otázkámi se zabývalo odborné sympozium Budoucnost vody, které proběhlo stylově ve funkcionalistickém vodojemu Future Tower v Kladně. N&N byl jedním z mediálních partnerů.

Na sympoziu o budoucnosti vody ve vztahu k ekonomice, legislativě i technologiím vystoupil např. technický ředitel Středočeských vodáren Bohdan Soukup, odbornice na oběhové hospodářství Soňa Klepek Jonášová, ředitel Sdružení oborů vodovodů a kanalizací České republiky Vilém Žák, profesor Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí či zástupkyně mladých aktivistů H2Ospodáři, Denisa Čadková ze spolku Rhyme.

Učme se vodu

Právě poslední ze jmenovaných diskusi o vodě zahájila. Denisa Čadková přiblížila aktivity spolku Rhyme, v němž se studenti Vysoké školy chemicko-technologické už několik let intenzivně věnují vodohospodářské osvětě u mladé generace. V rámci projektu H2Ospodáři navštěvují mateřské, základní i střední školy a během interaktivních workshopů, přednášek i výstav je přitom nenápadně učí, jak se dá šetrně zacházet s vodou. 

Jen vloni spolek oslovil 24 tisíce lidí a přímo ve školách vzdělal kolem čtyř tisíců studentů. „Snažíme se u nich vzbuzovat úctu k vodě. Seznamujeme je s koloběhem vody, jejím chováním v přírodní a antropogenní krajině, přibližujeme jim vodní infrastrukturu“, popsala H2Ospodářka a členka Young Water Professionals Czech Republic, Denisa Čadková. 

U předškoláků využívají H2Ospodáři obrázkové diagramy, u těch větších objemnější exponáty, které si sami tisknou na 3D tiskárně. „Spousta žáků si mylně představuje, že největší množství vody spotřebujeme během vaření nebo při mytí rukou. My jim vysvětlujeme, že druhá největší spotřeba vody se týká splachování toalety. Ukazujeme, jak by mohli vodou šetřit, a že třeba na zalévání květin by mohli využít dešťovou vodu“, vysvětlila Čadková. 

Denisa Čadková přiblížila aktivity spolku Rhyme, v němž se studenti Vysoké školy chemicko-technologické už několik let intenzivně věnují vodohospodářské osvětě u mladé generace.

Zdůraznila, že hlavním účelem workshopů by měl být „zážitek z procesu” z workshopu. Například když si nad modelem krajiny ilustrují její odlišné reakce na sucho, nebo vodu, při stavbě vodovodní sítě, kterou si děti poskládají z malých trubiček. Právě mladí Češi jsou podle ní v tomto ohledu uvědomělí. Například, že nakupují oblečení v second handu a tím šetří vodní zdroje. 

Co ji osobně přitahuje na tématu voda? „Nejen tím, že vykazuje bezpočet anomálií, ale i tím, že jsme s ní neustále v kontaktu. Že ji dennodenně používáme, že nás s vodou spojují krásné vzpomínky na dětství, když jsme se koupali ve vaně nebo v rybníku. Nebo když nám ráno maminka vařila čaj. A že máme třeba během deště pocit, jako by z nás smyl všechny naše strachy a obavy“, popsala svoji fascinaci vodou aktivistka Čadková.

Voda není samozřejmost

Hospodárný přístup Čechů k šetření vodou vyzdvihl i další řečník, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky, Vilém Žák s tím, že Češi patří v Evropě z hlediska spotřeby vody k premiantům. „Samozřejmě záleží na úhlu pohledu, ale Češi jsou zhruba na pátém místě co do nejnižší spotřeby vody na hlavu. Přitom je zapotřebí zdůraznit, že vodárenství v České republice prošlo za posledních 30 let obrovským rozvojem. Protože jestliže jsme kolem roku 1990 spotřebovávali denně 170 litrů vody na osobu, dnes je to méně než 90 litrů. I díky tomu si stále můžeme užívat tzv. ‚vodní blahobyt’. Tedy to, že voda teče 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, což považujeme za samozřejmost, přestože to samozřejmé není“, zdůraznil Žák. 

Uvedl, že tento prudký pokles spotřeby vody na osobu nastal díky investicím provozovatelů do vodárenské infrastruktury, v jejímž důsledku pokleslo množství tzv. nefakturované vody, která představuje rozdíl mezi vyprodukovanou vodou a fakturovanou vodou. Kromě toho za posledních třicet let ohromně klesly ztráty vody v potrubní síti. V neposlední řadě jde o přístup každého z nás. “České domácnosti obrovsky investovaly do úsporných opatření, jako jsou perlátory, pákové baterie vybavené polohami od velkého po pomalý průtok, splachování na toaletách s dvěma alternativami, úsporné myčky nádobí a automatické pračky,“ vyjmenoval Žák. 

Ředitel “Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky” Vilém Žák vyzdvihl hospodárný přístup Čechů k šetření vodou.

Současně uvedl, že nezbytná investice do výstavby a údržby nové vodní infrastruktury tak, aby systém fungoval, ročně přesahuje 10 miliard korun. Vilém Žák na závěr svého příspěvku zdůraznil, že Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky zastřešuje nejvýznamnější vodárenské společnosti v České republice s dodávkou pitné vody pro 90 % jejích obyvatel. Za jejich klíčový úkol považuje vytvoření dlouhodobé vodohospodářské koncepce vodárenství v oblasti legislativy. „Přesvědčujeme stát o tom, aby měl v oblasti vodohospodářství dlouhodobou koncepci. Aby orgány jednotlivých vodárenských společností mohly efektivněji plánovat investice, výstavbu a rekonstrukci tuzemské vodní infrastruktury tak, aby vše nadále fungovalo“.

Česko střechou Evropy

O aktuálním stavu tzv. „vodního blahobytu“ a jeho zachování pro příští generaci hovořil v panelu o klimatických změnách v Evropě profesor Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí na pražské VŠCHT. „Naší nejdůležitější výzvou je zajištění potřebných vodních zdrojů a jejich hospodárné využívání, protože vzhledem k hydrologické bilanci České republiky, vyjádřené v množstvích obnovitelných zdrojů, patříme k nejhorším zemím Evropy, dokonce horší než Španělsko“, podotkl Wanner. 

Upozornil na skutečnost, že Česko nemá žádný velký přítok, že je tzv. střechou Evropy, odkud voda odtéká, čímž disponuje nejmenší obnovitelnou zásobou vody. 

Řešení nedostatku vody nalézá ve využívání nových vodních zdrojů tak, jako jinde na světě: “Kdybychom do našeho lineárního systému vnesli prvek cirkularity, například recyklaci vody, mohli bychom najít další zdroje. Na zeměkouli už existují země, kde využití již jednou upravené vody běžně funguje, jako například Kalifornie, určité oblasti Austrálie nebo Jižní Afrika, které by si bez cirkulace vody nemohly udržet svoji životní úroveň”, popsal profesor Wanner. 

Recyklované pivo

O tom, že cirkulární ekonomika v oblasti vody může dobře fungovat i u nás neměl pochyby ani další z hostů sympozia, Ondřej Beneš ze skupiny Veolia. Jako příklad efektivního využíváním recyklované vody uvedl golfový resort v Praze – Vinoři, který využívá recyklovanou vodu z Čistírny odpadních vod ve Kbelích. 

Důležitým projektem Veolie je také v zahraničí běžně řízené doplňování odpadních vod upravenou recyklovanou vodou. „Recyklovaná voda je stejná jako každá jiná voda. Záleží na míře úpravy, dost často voda vypouštěná z čistírny odpadních vod převyšuje svojí kvalitou kvalitu recipientu, tzn. řeky nebo potůčku, do kterého je odpadní voda vypouštěna. Pakliže upravíme vyčištěnou odpadní vodu do takové míry, že budeme moci vypouštět vodu do podzemí, což momentálně vodní zákon umožňuje výjimečně pouze individuálním stavbám, vzniká nám precedent proto, abychom získali zdroj vody, který může doplňovat objem vody v půdní vrstvě, která je k dispozici pro následný odběr. To je mojí velkou výzvou do následujících let, říká Ondřej Beneš. 

Že by k využití recyklované vody mohlo dojít v budoucnosti třeba i v potravinářském průmyslu, dokládá první vlaštovka vyrobená na základě superčisté recyklované vody: prémiové pivo Erko. I když ho Veolia vyrábí prozatím na propagaci. „Cílem je odstranění mentálních bariér vůči tomu, že konzumujeme něco, co již prošlo čistírnou odpadních vod“, zdůraznil Beneš.

Lucie Drahoňovská

Nejčtenější v kategorii Society

Aktuálně na českém webu

Boeckl a Kokoscha: skutečná rivalita?

       ·   27.02.2024
Albertina Modern, stojící naproti ikonické vídeňské secesní stanici metra Karlsplatz Otto Wagnera a Josepha Marii Olbricha, přichází aktuálně s výstavou „Herbert Boeckl – Oskar Kokoschka. Rivalita”. Nabízí přibližně stovku děl na papíře ze sbírek Albertiny.

Zrnko, které spojuje svět

       ·   20.02.2024
To je káva Dallmayr, synonym pro kvalitu a nadstandardní servis. Milovníky kávy spojuje tento lahodný nápoj po celém světě více než 300 let.

Znásilněná Rusalka

       ·   16.02.2024
"Danuš, víš že já agresivní nejsem. Ale kdyby přede mnou teď stál režisér, nevím, co bych s ním udělala," vyhlásila Johanna deset minut po začátku premíéry Rusalky ve Státní opeře Unter den Linden v Berlíně.

Aktuálně na německém webu

Boeckl und Kokoscha: Eine wahre Rivalität?

       ·   27.02.2024
Albertina Modern, die sich direkt gegenüber der ikonischen Wiener Jugendstil-U-Bahn-Station Karlsplatz von Otto Wagner und Joseph Maria Olbrich befindet, bringt aktuell in ihren Untergeschoss-Sälen die Schau „Herbert Boeckl – Oskar Kokoschka. Eine Rivalität.“ Darin präsentiert

Vergewaltigte Rusalka

       ·   16.02.2024
"Danuš, du weißt, dass ich nicht aggressiv bin. Aber wenn der Regisseur jetzt vor mir stünde, wüsste ich nicht, was ich mit ihm machen würde", erklärte Johanna zehn Minuten nach Beginn der Premiere von Rusalka