Martin Nekola

4 články
Přečtěte si

Vánoce za plotem uprchlického tábora

Moci slavit Vánoce doma s rodinou se zdá být samozřejmost, pohled do nedávné minulosti ale svědčí o opaku. Po komunistickém převratu v únoru 1948 odešly z Československa desítky tisíc lidí. V uprchlických táborech v Německu, kde byli nuceni dlouhé měsíce vyčkávat, mnozí z nich strávili i vánoční svátky. Ty se pak nesly ve znamení stesku po domově, strachu o osud příbuzných a přátel za železnou oponou i nekonečných emigračních procedur. Četná svědectví uprchlíků však ukazují, že i v obtížných chvílích byly Vánoce pro většinu z nich krásným svátkem.
Přečtěte si

Mnichovská redakce Rádia Svobodná Evropa komunistům pěkně zatápěla

Impuls k založení rozhlasové stanice, která by během počínající studené války přenášela poselství svobodného světa do zemí za železnou oponou, vzešel od amerického ministerstva zahraničí a zpravodajské služby CIA. Po dvouletých přípravách začalo 1. května 1951 Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe – RFE) s pravidelnými relacemi na středních vlnách. V jedenáct hodin dopoledne promluvil poprvé Ferdinand Peroutka, v nadcházejícím desetiletí ředitel československé redakce. Poděkoval Američanům za veliký dar demokratickým Čechům a Slovákům, kteří po komunistickém převratu v únoru 1948 odešli do exilu, a přislíbil lidem doma, že je rádio bude provázet v tvrdé realitě života v totalitním zřízení až do okamžiku osvobození.
Přečtěte si

Češi v roli uprchlíků. Takto vypadal nejznámější český uprchlický tábor

Po komunistickém převratu v únoru 1948 odešlo z Československa mnoho tisíc lidí. Než se jim podařilo emigrovat do třetích zemí, strávili zpravidla několik měsíců v uprchlických táborech v západních okupačních zónách Německa. Každý nově příchozí uprchlík se musel podrobit zdravotní a bezpečnostní prohlídce. Lidé staří, nemocní nebo ti podezřelí z toho, že jsou nastrčenými komunistickými špiony, mohli zapomenout na brzkou emigraci i na relativně slušné podmínky v táborech Mezinárodní organizace pro uprchlíky (International Refugee Organization – IRO), a byli umístěni do lágrů pod správou místních úřadů. Tím nejznámějším byl Valka u Norimberku, komplex o rozloze tři na čtyři kilometry označovaný jako „hřbitov nadějí“.
českoslovenští uprchlíci v táboře Valka u Norimberka
Přečtěte si

Když odešli za kopečky

Je všeobecně známo, že záhy po komunistickém puči v únoru 1948 se tisíce lidí rozhodly k odchodu na Západ. Nejistá budoucnost v exilu pro ně byla lákavější než život pod diktaturou proletariátu. První kroky těchto lidí ve svobodném světě směřovaly do uprchlických táborů, především v Německu. V nuzných podmínkách zde byli nuceni vydržet dlouhé měsíce, ne-li celé roky. Jedná se o kapitolu českých moderních dějin i česko-německých vztahů, která dosud nebyla téměř prozkoumána.