Egyptská kočka Sphynx a černovlasá dívka svírající srdce přitáhnou vaši pozornost už při pohledu z ulice. Jejich mystičnost spolu s dokonale realistickým zobrazením a poněkud nečekanou kompozicí působí jako magnet a vy se o jejich příběhu chcete dozvědět víc.
Už v první místnosti galerie poznáte, že tímto kouzlem disponují všechny Ederovy obrazy, ať už je jejich námětem koťátko nebo ženský akt. V jejich mnohovrstevnatosti se totiž skrývá náboženská symbolika, mytologie i Ederův silný zájem o hypnózu a hranice lidské představivosti.
Na vernisáži výstavy. Foto: Ivan Kašša
A právě imaginace je klíčovým nástrojem, který při návštěvě výstavy využijete. Díky námětu a technice vyobrazení totiž obrazům na první pohled rozumíte, ale na pohled druhý znejistíte, začnete číst víc jejich rovin, sledovat detaily a snažíte se pochopit, jaký příběh a situaci vám autor právě odkrývá. K tomu sám Eder dodává: „Mé obrazy by měly pozorovatele svádět, stejně jako nás svými triky svádí kouzelníci.“
Kočka na vesmírném piedestalu
Martin Eder (*1968) je rodák z německého Augsburgu, který žije a tvoří v Berlíně. Aktuální výstava v DSC Gallery s názvem The Unreal je výjimečná nejen tím, že je jeho první samostatnou výstavou u nás, ale také tím, že přímo pro tyto účely vzniklo hned třináct úplně nových obrazů, které pracují s realismem, nekonečnem a nadpřirozenem.
Zleva Karolína Juřicová, manažerka galerie, Jane Neal, kurátorka výstavy, a Martin Eder, výtvarník. Foto: Ivan Kašša
Podle kurátorky Jane Neal zkoumá Eder „jeden z nejzásadnějších problémů současnosti, a sice naši neschopnost rozlišovat mezi realitou a fikcí.“ Tím je myšlena zejména alternativní realita v prostředí sociálních sítí, ze které Eder čerpá povrchně atraktivní estetiku, kterou zároveň zpochybňuje a kritizuje. Jejím kontrastem jsou mýty starověkých civilizací, například Egypťanů, na jejichž představivost a božstva autor často navazuje. V aktuální tvorbě třeba motivem bezsrsté kočky Sphynx.
S tématem koček Edera pracuje už řadu let, přičemž velkou roli sehrály kočky například na londýnské výstavě Parasites (2018) v Newport Street Gallery, kam Edera pozval vystavovat samotný Damien Hirst. Právě tam velkoplošné malby koťat silně zarezonovaly a vyvolaly řadu otázek a rozporuplných pocitů. Na pražské výstavě teď můžete vidět třeba kotě s netopýřími křídly nebo několik koček domácích, jejichž oči levitují v kosmu.
Na vernisáži výstavy. Foto: Ivan Kašša
Vrcholem je ikona
Podle kurátorky výstavy Jane Neal je pro Edera důležitým východiskem také komplexní znalost dějin umění a symbolika klasických žánrů. Jedním z principů, které se v jeho díle hojně objevují, je křesťanská ikonografie kladená do kontrastu s erotikou a lidskými tužbami. Právě v náboženských symbolech se projevuje také Ederův původ, a sice rodné město Augsburg, které si zakládá na tradicích a křesťanských hodnotách.
Kombinaci této symboliky a lidských „nedokonalostí“ na výstavě reprezentuje její pomyslný vrchol, tedy obraz, k němuž si přirozeně najdete cestu až na úplný závěr prohlídky. Jako jediný je umístěný na černé zdi a svou kompozicí i rámováním připomíná náboženskou ikonu. I přesto, že je menší a na první pohled uzavřenější než další díla v jeho blízkosti, působí možná nejemotivněji z celé výstavy. To už ale posuďte sami přímo v galerii. Výstavu The Unreal tam můžete vidět do 6. října.
„Největší výstava v galerii“
DSC Gallery se v poslední době snaží více orientovat na zahraniční umělce a na jejich dialog s českým výtvarným prostředím. Samostatnou výstavou takové osobnosti, jakou je Martin Eder, galerie svoje směřování jen potvrzuje. „Já osobně to cítím jako největší výstavu, kterou jsme v galerii měli,“ dodává Karolína Juřicová, manažerka galerie.
Na vernisáži výstavy. Foto: Ivan Kašša
(více o výstavě viz DSC Gallery – Martin Eder)
