8 kostelů hodných pozornosti: Jak vypadá moderní sakrální architektura v Česku a Německu?

Kostely jsou od středověku přirozenou součástí českých i německých obcí téměř všech velikostí. I přesto, že je v obou zemích oproti zbytku EU nadprůměrný počet nevěřících, kostelů a kaplí zde neubývá, spíš naopak. Sakrální stavby jsou historicky zrcadlem doby, ve které vznikají, a proto se i v posledních letech staví kostely, které nejsou jen místy pro setkávání s bohem, ale i moderními architektonickými projekty. A ty kromě obdivu návštěvníků sbírají i architektonická ocenění.

Kostel Seliger Pater Rupert Mayer. Foto: Vadim Kretschmer.

Podle průzkumů Eurobarometr bylo Česko v roce 2019 zemí s nejvyšším procentem nevěřících obyvatel (56 %) v Evropské unii. Německo má 30 % nevěřících, což je pořád víc, než činí evropský průměr (27 %). Proč je tedy potřeba nové kostely stavět, když je navíc najdeme v každé vesničce? „Na první pohled se může zdát, že jich už stojí dost. Je ale nutné dodat, že jsou na dnes již nevhodných místech. Na vesnici přebývají, ve městech a na sídlištích chybí,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz architekt sakrálních staveb Marek Štěpán.

Ústup od opulentnosti

V Německu se začaly nové architektonické styly do sakrální architektury dostávat po první světové válce. U nás vývoj moderních kostelů zabrzdil komunistický režim, který tomuto typu staveb a vůbec duchovní kultuře příliš nepřál. Od roku 1989 u nás ale byly podle ČT postaveny desítky kostelů a kaplí, zejména na Moravě a ve Slezsku, které (stejně jako ty německé) propojují tradiční křesťanskou symboliku s inovacemi a udržitelností.

Interiér Kostela blahoslavené Marie Restituty. Foto: BoysPlayNice.

Hlavním znakem moderních kostelů je ustupování od opulentně zařízených interiéru a jejich nahrazování minimalismem. V praxi to vypadá tak, že architekti redukují zdobné prvky jen na to podstatné a uvolňují prostor pro transcendentní zážitek, tedy setkání s bohem. Kromě toho ale nemá současná sakrální architektura žádná pevně daná pravidla, i proto je možná návrh kostela stále snem mnoha architektů. Níže najdete osm takových snů, které se už podařilo splnit.

Německo

Kostel Seliger Pater Rupert Mayer

Mnichovské studio Meck Architekten dokončilo stavbu kostela v bavorském městě Poing v roce 2018. Kromě asymetrického tvaru zaujme budova zvenku hlavně svým povrchem. Je totiž asi ze tří čtvrtin obložena keramickými trojrozměrnými dlaždicemi, které odráží světlo. Jako kontrastní materiál k dlaždicím použili architekti kámen štěrkového typu, který se nachází přímo v regionu. Tyto dva odlišné povrchy mají symbolizovat vizi nebe a země.

Kostel je věnován německému knězi Rupertu Mayerovi, který byl vedoucí postavou katolického odporu proti nacistům v Mnichově. Studio získalo za návrh řadu ocenění včetně prestižní Deutscher Architekturpreis 2019 a  Mezinárodní světové ceny za sakrální architekturu Fondazione frate sole 2020.

Detail fasády kostela Seliger Pater Rupert Mayer. Foto: Michael Heinrich.

Herz Jesu Christ v Mnichově

To, že moderní kostely mohou sloužit i jako turistická lákadla, dokazuje Kostel Nejsvětějšího srdce v Mnichově. Za jeho návrhem stojí studio Allmann Sattler Wappner, které stavbu dokončilo v roce 2000. Architekti zvolili konstrukci připomínající krabici uvnitř krabice. Ta vnitřní je obložená javorovými žaluziemi a vnější je v podstatě skleněné pouzdro. Tato kombinace vytváří uvnitř kostela ideální teplotu a zároveň unikátní světelné podmínky, které sami architekti označují za „ztvárnění transcendence“.

A ještě jeden detail, který stojí za zmínku – přední část kostela se dá kompletně otevřít jako obří skleněné dveře, čehož se využívá hlavně při speciálních náboženských obřadech.

Kostel St. Marien v Schilligu

Kostel u moře, Boží rampa nebo Vlna Severního moře. Takové přezdívky dávají návštěvníci kostelu St. Marien ve městě Schillig v Dolním Sasku, který studio Königs Architekten dokončilo v roce 2012. Kostel vznikl namísto původního kostelíku z roku 1967, který nevydržel drsné přírodní podmínky, jimž byl na pobřeží Severního moře vystaven.

Kvůli měkkému a vlhkému podloží je nový kostel postaven z černých cihel a v mnoha směrech navazuje na svého předchůdce (například původními zvony). Z moderních prvků stavby na první pohled zaujme střecha, která kopíruje tvar vlny a je zčásti tvořena speciálními průhlednými skleněnými pásy, skrze které dopadá světlo na stěny interiéru v různých ornamentech. V roce 2014 získala stavba ocenění Fritz Höger Prize za cihlovou architekturu v kategorii veřejných budov.

Kostel St. Marien. Foto: Königs Architekten.

Dřevěná kaple ve Švábsku

Unikátním místem k rozjímání je tzv. Dřevěná kaple, kterou navrhl britský architekt John Pawson. Kapli tvoří 61 kmenů stromů, které zdálky působí jako úhledně složené kmeny na kraji lesa, které každou chvíli vyrazí ke zpracování na pilu. Stavbu si objednala nadace Siegfried und Elfriede Denzel Stiftung, která zde provozuje projekt Sieben Kapelln (sedm kaplí).  

Těchto sedm nových kaplí, jejichž je Dřevěná kaple součástí, v okolí města Dillingen slouží zejména pro uživatele cyklostezek. Cílem návrhu Dřevěné kaple bylo vytvořit místo pro odpočinek, které tvoří dřevo v té nejpřirozenější podobě. Kaple má jen jednu místnost a jediným zdobným prvkem je výřez kříže v boční straně.

Dřevěná kaple. Foto: Eckhart Matthäus.

Česko

Kostel blahoslavené Marie Restituty

Sídliště Brno-Lesná čekalo na nový kostel od roku 1968. Tehdy by jistě nikoho nenapadlo, že výsledkem bude futuristická kruhová stavba s prstencem z barevného skla. Architekt Marek Štěpán se projektu věnoval s přestávkami třicet let a právě jeho návrh si Biskupství brněnské nakonec vybralo.

Sám Štěpán ale pro iDnes uvedl, že kostel nepovažuje za úplně moderní. „Vypadá moderně, protože používá zjednodušující tvary – kruh, čtverec, trojúhelník. Ale je postavený na konzervativních principech, má kopuli, římsu, horní okna a naprosto klasické proporce.“ Nejvýraznějším prvkem je zmíněný duhový prstenec, který skrze pohyb slunečních paprsků utváří vnitřní prostor kostela. Právě světlo je tady zásadním symbolem, který vytváří pocit nadpřirozena a duchovna.

Kostel blahoslavené Marie Restituty. Foto: BoysPlayNice.

Kostel Krista Spasitele na Barrandově

S velkým očekáváním byl v roce 2020 otevřen a vysvěcen pražský kostel Krista Spasitele postavený podle návrhu architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause. Vnější vzhled kostela je inspirován ikonickou stavbou Barrandova, a sice Barrandovskými terasami. Interiér zdobí liturgické prvky akademických sochařů prof. Stanislava Kolíbala a Petra Váni, přímo nad presbytářem je navíc umístěno kruhové okno o průměru osmi metrů, které nasvěcuje hlavní dění při bohoslužbách.

Kromě kostela vzniklo v rámci objektu i komunitní centrum s multifunkčním sálem, které je určeno všem obyvatelům barrandovského sídliště.

Kostel Krista Spasitele na Barrandově. Vizualizace. Foto: Ateliér Žiška/centrumbarrandov.cz

Modlitebna Církve bratrské v Litomyšli

Rozměrově menší, ne však méně zajímavá je stavba modlitebny Církve bratrské v Litomyšli, kterou navrhl brněnský architekt Zdeněk Fránek. Stavbu tvoří soustava nakloněných rovin, které jsou kvůli blízké hlučné silnici částečně zapuštěny do země. Silueta stavby vybízí k pohledu vzhůru a podle architekta je vyjádřením žalmu „Bože tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost“.

Modlitebna byla dokončena v roce 2010 a o dva roky později byla nominována do prestižní architektonické soutěže Mies van der Rohe Award v Barceloně.

Modlitebna Církve bratrské v Litomyšli. Zdroj: Archiweb, foto: Petr Polák.

Modlitebna Církve bratrské v Černošicích

Stejného architekta a téměř stejný termín dokončení jako modlitebna v Litomyšli měla i další stavba Církve bratrské, tentokrát v Černošicích. Někomu připomíná holubici, jiným loď, skořápku nebo peří.

Zdeněk Fránek svou inspiraci popisuje takto: Myslel jsem na kresby Paula Kleea, který v roce 1940 vytvořil už velmi roztřesenou rukou sérii andělů. Klee nakreslil anděly života či smrti, pokaždé měli špičatá křídla. Chtěl jsem, aby modlitebna působila jako křídlo nebo peřina, prostě něco s peřím, které je měkké, lehké a dává teplo.“ 

Modlitebna Církve bratrské v Černošicích. Zdroj: Den Architektury.

14. 4. 2021