Nechme si chvíli nasazené růžové brýle a zapomeňme, že obě země čekají na podzim 2021 parlamentní volby, že se obě země nesmírně zadluží na roky dopředu a že ony “slevy” budou muset od lidí a od firem vybrat někde jinde. A už začíná být také jasné kde.
V Německu například skončí dočasné “koronavirové” snížení DPH ze
16 procent a vrátí se opět na původních 19 procent. Tamní ekonomové předpokládají, že emisní poplatky zvýší ceny benzínu, nafty, ropy a zemního plynu. V Česku se budou dál zvyšovat ceny potravin, zvýší se pravděpodobně rovněž ceny energií, ale třeba i hypoték. Ceny nemovitostí, které se dají na hypotéku pořídit, přitom neklesají. Pojďme se ale podívat na to příjemnější, co nás v příštím roce, co se týče financí, čeká.
Vyšší minimální mzda
V Německu se od 1. ledna 2021 zvyšuje minimální mzda z 9,35 na 9,50 euro na hodinu, což je v přepočtu něco přes 249 korun. Nová česká minimální hodinová mzda bude od ledna činit 90,50 a zvyšuje se z 87,30 korun.
V Německu se přitom zvýší minimální mzda ještě v červenci 2021, a to na 9,60 euro. V roce 2022 by už měla činit 10,45 euro na hodinu.
Měsíčně si tedy Němec s minimální mzdou přijde po lednovém zvýšení na
1 646,67 euro, což je něco přes 43 tisíc korun, Čech pak na 15 200 korun. Mírně stoupne v obou zemích i minimální podpora v nezaměstnanosti. Na druhou stranu se v obou zemích lehce zvýší základní zdravotní i sociální pojištění.
Přidá se na děti
Od ledna se v Německu zvyšuje příspěvek na děti o 15 eur za měsíc. Na první a druhé dítě tedy stát zaplatí 219 eur, na třetí už 225 eur na každé další 250 eur měsíčně. V Česku se budou přídavky na děti zásadně zvyšovat od dubna, a to průměrně o 26 procent. Pro děti do šesti let tak přídavek stoupne z 500 na 630 korun měsíčně, pro děti od šesti do 15 let z 610 na 770 korun a pro děti a studenty od 15 do 26 let stoupne z 700 korun na 880 korun.
Nárok na přídavky bude mít v Česku také více rodin. Nyní na ně mají nárok rodiny s průměrným měsíčním příjmem do 2,7násobku životního minima. Od dubna by to měly být rodiny, které nedosáhnou na 3,4násobek životního minima. Životní minimum se pro rok 2021 nemění, například pro samoživitelku s jedním dítětem do šesti let činí 5 520 korun.
Vyšší důchody
Zatímco v Česku se přidává seniorům každý rok a někdy (když se blíží volby) i mimořádně, v Německu se na vyšší důchod čekalo dlouho. Takzvaná grundrente, tedy základní důchod, se ovšem zvýší o pouhých 0,7 procenta. Velká většina z 26 milionů důchodců navíc může být v klidu. Ono zvýšení platí jen pro 1,3 milionu nejchudších.
V Česku se penze zvyšuje pravidelně, a to minimálně o valorizaci, která letos činí 5,8 procenta. Díky tomu se průměrný důchod zvýší přibližně o 839 korun za měsíc. Důchodce, který bral v roce 2020 průměrný důchod, jenž v Česku činí 14 448 korun, tak bude v roce 2021 pobírat 15 287 korun. V Německu činil v roce 2020 průměrný důchod asi 1 413 eur, tedy přes 37 tisíc korun.
Nižší daně i díky “Soli”
Pokud se českému prezidentovi povedlo “nevetovat” zákon o zrušení superhrubé mzdy, budou mít čeští zaměstnanci od roku 2021 vyšší výplaty. Těm, kteří vydělávají do 140 tisíc měsíčně (což jsou skoro všichni) se tak bude z hrubé mzdy odečítat 15 %. Těm, kteří berou 140 tisíc a víc, by se měla odečítat daň ve výši 23 %. Pokud si tedy vezmeme hrubý plat ve výši 35 tisíc (česká průměrná mzda činila v roce 2020 35 402 korun), tak z něj letos zaměstnanec dostal 26 185 korun čistého, v roce 2020 už dostane
28 220 čistého, tedy o více než dva tisíce víc.
Polepší si i zaměstnanci v Německu, i když ne tak razantně jako ti čeští. Tam se od roku 2021 ruší solidární příplatek (Němci mu říkají Soli), který je doplňkem daně z příjmu jak fyzických, tak právnických osob. V roce 1991 byl tento příplatek původně zaveden na jeden rok, aby pomohl financovat sloučení Německa. Od té doby se ovšem platí nepřetržitě, tedy bezmála
30 let. Povinná odvodová částka činí 5,5 % z daně z příjmu. Od ledna budou “Soli” platit pouze lidé s nejvyšším příjmem, to je stále nějakých deset procent lidí. V Německu činila průměrná mzda v roce 2020 2 860 euro, v přepočtu tedy něco málo přes 75 tisíc korun.
A co podnikatelé?
Podnikatelé a živnostníci, kteří pandemii koronaviru odnesli v roce 2020 uzavřením svých provozoven a živností, si v roce 2021 moc nepomohou. V Česku se o tři tisíce korun za rok zvýší daňová sleva na poplatníka, ale to je tak všechno. Oněch 250 korun na měsíc, kterou tato “výhoda” představuje, zmizí spolu s inflací, tedy se zvyšováním cen v roce 2021. A že se ceny zvyšovat budou, to je bez debat.
I v Německu se ozývají hlasy, že díry ve státní kase nakonec zase zaplatí ti, kteří koronavirou krizi odnesli finančně nejvíc. Také ono zrušení “Soli” je pro spoustu Němců jen důkazem toho, že se někde sice uleví, ale o to víc, se zdraží jinde. Ono “odlehčení daňovým poplatníkům” je tedy v Česku i Německu jen chiméra, která prohlubuje státní dluh, ale koncepčně nic neřeší.
Berlín připravila Danuše Siering, Prahu Jaromír Hasoň
