Dokumentární film o Karlu Gottovi: Hned na startu začal sbírat rekordy

Po ročním odkladu způsobeném pandemií a téměř dva roky po smrti Karla Gotta vstoupil 7. října do českých kin dvouhodinový dokumentární film Karel o české hvězdě populární hudby. A film hned začal sbírat první rekordy. Například byl během prvního víkendu nasazen do 240 kin, což je dosavadní rekord. Na premiéru vyrazilo do Čech i mnoho fanoušků z Německa.

Karel Gott. Foto: Shutterstock

Dokument, který zachytil souboj Karla Gotta s nemocí i okamžik, kdy se vzdal léčby, měl mít původně premiéru k prvnímu výročí zpěvákovy smrti. Film se slavným zpěvákem i jeho nejbližšími natáčela uznávaná režisérka a kameramanka Olga Malířová Špátová. Takto se k natáčení vyjádřil samotný Gott: „Olga má velký dar natáčet se svým úzkým týmem tak, že jsme se častokrát nechali unést spontánní atmosférou a přirozeně jsme ji vpustili do našeho soukromí, díky čemuž jsem se rozpovídal o tématech poměrně důvěrných. Se svým manželem, kameramanem Janem Malířem, se tak vlastně stali součástí naší rodiny.“

Film vznikal v průběhu jednoho roku. Olga Malířová Špátová točila Gotta v zákulisí koncertů, při setkání s fanoušky, s rodinou v pražském domě nebo na chalupě.

Jak to zkrátit ze sedmi hodin na dvě

Režisérka o výrobě filmu mimo jiné řekla, že po prvním střihu měl dokument délku přes sedm hodin, a svěřila se s trápením, které ji provázelo při krácení do únosné délky. „Vždycky vidím scény, které tam nejsou. Rozhodujete se srdcem, aby to bylo dobré, napínavé, dobrodružné,“ svěřila se v rozhovoru pro Českou televizi.

Na předpokládané pozdější uvedení filmu s německými titulky se těší i ve Spolkové republice, kde má Karel Gott velké fanouškovské zázemí a Němci si Gotta takřka přivlastnili (jak například s nechtěným vtipem naznačuje titulek na serveru Schlager.de: „Karel Gott nebyl hvězdou jen v Německu“. Koneckonců na slavnostní premiéře v Praze byli i zástupci německého fanklubu, kteří se netajili tím, že se do českých kin chystají i Němci.

První německý fanklub už roce 1975

V dobách komunismu měl český zpěvák úspěch na západě i východě Německa. Gottem nazpívaná píseň z dětského seriálu o včelce Máje se stala nezapomenutelnou pro celé generace. První fanklub Gotta v Německu byl přitom založen už v roce 1975 ve Wuppertalu.

Z dějin Gotta. Foto: Shutterstock

Hudební producenti ze Západu se začínali dozvídat o “zlatém hlase” z Prahy na konci šedesátých let minulého století. V roce 1967 vydal svou první německy zpívanou desku Weißt du wohin. Následoval mimořádný úspěch: Karel Gott vystupoval v Las Vegas, absolvoval turné po Evropě, měl osobní pořad na ZDF a získal “Zlatého lva” na Rádiu Luxemburg. Jedna z jeho hvězdných chvil tehdy nastala, když ve Frankfurtu zahájil tradiční vánoční trh na Römerbergu vystoupením s německými vánočními koledami.

Právě píseň “Weißt Du wohin” byla na počátku jeho prvního fanklubu v Německu. “Když jsem tu píseň slyšela v rádiu, byla jsem tím krásným hlasem doslova nakažená,” zavzpomínala pro server Wuppertaler Rundschau  pamětnice Heidi Bergmanová, zakladatelka klubu. Poté, co se se zpěvákem setkala v roce 1974 osobně, se o rok později rozhodla založit ve Wuppertalu fanklub.

Sláva se škraloupy

Němci přitom ví, že Gottova kariéra zdaleka nebyla bez škraloupů – de facto se stal jakousi výkladní skříní komunistického režimu. „Jeho vztah ke komunistickému režimu byl kontroverzní. V roce 1977 podepsal spolu s dalšími umělci takzvanou Antichartu, kterou iniciovala komunistická strana jako reakci na občanské hnutí Charta 77 opozičních umělců a kritiků režimu. Komunističtí vládci poskytli mezinárodně populárnímu umělci trvalé vízum, které mu umožnilo lehce se pohybovat mezi politickými světy,“ připomněl mimo jiné ve svém článku Velvyslanec hudby list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

“Díky tomu jsem byl jedním z mála privilegovaných lidí ve východním bloku,” vzpomínal později Karel Gott. “Měl jsem takříkajíc diplomatický status.”

Z dějin Gotta. Foto: Shutterstock

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Život v hausbótu je trendy v Berlíně i Praze. Úřady mu ale vstříc úplně nejdou

Stále více obyvatel německé a české metropole přichází na chuť svobodě a klidu, které i v jinak rušných městech poskytuje bydlení na lodi. Moderní hausbóty si v ničem nezadají s klasickým bytem, oproti němu však nabízejí každodenní pohled na vodní hladinu, volnost a ticho. Z dobrodružství, které jsme v minulosti mohli závidět „šífařům“ všeho druhu, kteří si před cestou z Prahy do Hamburku nechtěli zbytečně zvykat na „pevnou půdu pod nohama“, se stal v Praze a Berlíně, kde je nedostatek bytů, zajímavý trend. Ovšem úřady z tohoto trendu úplně nadšené nejsou.
Přečtěte si

Proti absurdním postihům za záchranu prošlých potravin bojuje i německý kněz

Německý ministr zemědělství Cem Özdemir prosazuje jednodušší darování potravin potřebným. Obchody by podle něho měly zboží s prošlou dobou použitelnosti místo vyhazování dávat chudým. Mezi aktivisty bojujícími proti plýtvání potravinami je i jezuitský kněz Jörg Alt, který prošlé, ale použitelné jídlo demonstrativně krade u supermarketů a pak je rozdává chudým.

Nejčtenější v kategorii Society