Dokumentární film o Karlu Gottovi: Hned na startu začal sbírat rekordy

Po ročním odkladu způsobeném pandemií a téměř dva roky po smrti Karla Gotta vstoupil 7. října do českých kin dvouhodinový dokumentární film Karel o české hvězdě populární hudby. A film hned začal sbírat první rekordy. Například byl během prvního víkendu nasazen do 240 kin, což je dosavadní rekord. Na premiéru vyrazilo do Čech i mnoho fanoušků z Německa.

Karel Gott. Foto: Shutterstock

Dokument, který zachytil souboj Karla Gotta s nemocí i okamžik, kdy se vzdal léčby, měl mít původně premiéru k prvnímu výročí zpěvákovy smrti. Film se slavným zpěvákem i jeho nejbližšími natáčela uznávaná režisérka a kameramanka Olga Malířová Špátová. Takto se k natáčení vyjádřil samotný Gott: „Olga má velký dar natáčet se svým úzkým týmem tak, že jsme se častokrát nechali unést spontánní atmosférou a přirozeně jsme ji vpustili do našeho soukromí, díky čemuž jsem se rozpovídal o tématech poměrně důvěrných. Se svým manželem, kameramanem Janem Malířem, se tak vlastně stali součástí naší rodiny.“

Film vznikal v průběhu jednoho roku. Olga Malířová Špátová točila Gotta v zákulisí koncertů, při setkání s fanoušky, s rodinou v pražském domě nebo na chalupě.

Jak to zkrátit ze sedmi hodin na dvě

Režisérka o výrobě filmu mimo jiné řekla, že po prvním střihu měl dokument délku přes sedm hodin, a svěřila se s trápením, které ji provázelo při krácení do únosné délky. „Vždycky vidím scény, které tam nejsou. Rozhodujete se srdcem, aby to bylo dobré, napínavé, dobrodružné,“ svěřila se v rozhovoru pro Českou televizi.

Na předpokládané pozdější uvedení filmu s německými titulky se těší i ve Spolkové republice, kde má Karel Gott velké fanouškovské zázemí a Němci si Gotta takřka přivlastnili (jak například s nechtěným vtipem naznačuje titulek na serveru Schlager.de: „Karel Gott nebyl hvězdou jen v Německu“. Koneckonců na slavnostní premiéře v Praze byli i zástupci německého fanklubu, kteří se netajili tím, že se do českých kin chystají i Němci.

První německý fanklub už roce 1975

V dobách komunismu měl český zpěvák úspěch na západě i východě Německa. Gottem nazpívaná píseň z dětského seriálu o včelce Máje se stala nezapomenutelnou pro celé generace. První fanklub Gotta v Německu byl přitom založen už v roce 1975 ve Wuppertalu.

Z dějin Gotta. Foto: Shutterstock

Hudební producenti ze Západu se začínali dozvídat o “zlatém hlase” z Prahy na konci šedesátých let minulého století. V roce 1967 vydal svou první německy zpívanou desku Weißt du wohin. Následoval mimořádný úspěch: Karel Gott vystupoval v Las Vegas, absolvoval turné po Evropě, měl osobní pořad na ZDF a získal “Zlatého lva” na Rádiu Luxemburg. Jedna z jeho hvězdných chvil tehdy nastala, když ve Frankfurtu zahájil tradiční vánoční trh na Römerbergu vystoupením s německými vánočními koledami.

Právě píseň “Weißt Du wohin” byla na počátku jeho prvního fanklubu v Německu. “Když jsem tu píseň slyšela v rádiu, byla jsem tím krásným hlasem doslova nakažená,” zavzpomínala pro server Wuppertaler Rundschau  pamětnice Heidi Bergmanová, zakladatelka klubu. Poté, co se se zpěvákem setkala v roce 1974 osobně, se o rok později rozhodla založit ve Wuppertalu fanklub.

Sláva se škraloupy

Němci přitom ví, že Gottova kariéra zdaleka nebyla bez škraloupů – de facto se stal jakousi výkladní skříní komunistického režimu. „Jeho vztah ke komunistickému režimu byl kontroverzní. V roce 1977 podepsal spolu s dalšími umělci takzvanou Antichartu, kterou iniciovala komunistická strana jako reakci na občanské hnutí Charta 77 opozičních umělců a kritiků režimu. Komunističtí vládci poskytli mezinárodně populárnímu umělci trvalé vízum, které mu umožnilo lehce se pohybovat mezi politickými světy,“ připomněl mimo jiné ve svém článku Velvyslanec hudby list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

“Díky tomu jsem byl jedním z mála privilegovaných lidí ve východním bloku,” vzpomínal později Karel Gott. “Měl jsem takříkajíc diplomatický status.”

Z dějin Gotta. Foto: Shutterstock

Mohlo by vás zajímat

Shutterstock
Přečtěte si

Architekti a urbanisté v Mnichově ukazují, jak by řešili bezdomovectví

Zatímco v Mnichově má člověk v průměru k dispozici 39 metrů čtverečních, jsou ve světě města, kde se o takovém prostoru může lidem jenom zdát. Podle OSN žije v současnosti na zeměkouli 1,6 miliardy lidí v nevyhovujících bytových podmínkách nebo bez vlastní střechy nad hlavou. Tento globální, komplikovaný a choulostivý problém reflektuje mnichovské Muzeum architektury Technické univerzity v Pinakotéce Moderny na výstavě s varovným názvem „Who’s next“, Kdo je další?, a představuje devatenáct inovativních modelů bydlení.
Přečtěte si

Změnu státního financování z ledna 2020 odnášejí hlavně speciální školy

Některé speciální školy odmítají děti s těžkými zdravotními hendikepy vzdělávat, jiné požadují od rodičů, aby svému dítěti sami zajistili osobního asistenta, další zvyšují školné. Negativní dopady novely z dílny Babišova kabinetu z ledna 2020 o změně státního financování tak už téměř dva roky odnášejí především ti nejzranitelnější. Přinášíme rozhovor s Dagmar Herrmannovou, odbornicí na vzdělávání dětí s kombinovaným postižením a ředitelkou speciálního centra Smiling Crocodile, které se už deset let zaměřuje na vzdělávání a péči o děti s tím nejtěžším postižením.

Nejčtenější v kategorii Society