Procházení štítku

hudba

72 článků
Přečtěte si

Wagner, Bayreuth a zbytek světa: Dokument hledá příčiny fascinace rozporuplným skladatelem

Proč lidé na celém světě milují hudbu Richarda Wagnera, ke kterému se zejména v Německu často přidává přívlastek kontroverzní? Z čeho pramení fascinace napříč hranicemi, politickou orientací i konfesemi? Proč Židé, křesťané a muslimové milují jeho hudbu? Odpověď se snažil najít Axel Brüggemann, německý novinář a dokumentarista, znalec života a díla Richarda Wagnera, jehož devadesátiminutový film promítají vybraná, vesměs artová či menší kina.
Přečtěte si

Horní Franky otevřely zvláštní koncertní sál. Je v podzemí jako bunkr a zdobí jej plastika s motivem exploze

V historické vile hudebního centra Haus Marteau v hornofranckém Lichtenbergu se letos na podzim otevřel podzemní koncertní sál a zkušebna. Nepojme sice ani stovku návštěvníků, svým architektonickým ztvárněním však předčí mnohé výrazně větší sály nejen v Německu. Nejvíc se vymyká paradoxně tím, že je zvenku v podstatě nepostřehnutelný.
Přečtěte si

Martina Barta: Berlín mi pomohl provést životní restart

Z Prahy odešla v 18 letech studovat na Jazzový institut do Berlína, s kufrem, velkým kloboukem a trochou peněz v kapse. Nyní vystupuje s různými hudebními projekty mj. jako sólistka Big Bandu der Deutschen Oper Berlin na mezinárodních hudebních festivalech (Kurt Weill Fest, Choriner Musiksommer, Jazztage Dresden). Pravidelně také vystupovala v duu s uznávaným americkým vibrafonistou Davidem Friedmanem. “Jsem ráda, že jsem zůstala. Berlín je pro mě naprosto inspirativní město,” hodnotí po letech své rozhodnutí.
Přečtěte si

Dokumentární film o Karlu Gottovi: Hned na startu začal sbírat rekordy

Po ročním odkladu způsobeném pandemií a téměř dva roky po smrti Karla Gotta vstoupil 7. října do českých kin dvouhodinový dokumentární film Karel o české hvězdě populární hudby. A film hned začal sbírat první rekordy. Například byl během prvního víkendu nasazen do 240 kin, což je dosavadní rekord. Na premiéru vyrazilo do Čech i mnoho fanoušků z Německa.
Přečtěte si

Jakub Hrůša: Dirigent německého orchestru nemůže přejít žádný technický nedostatek. Němci by to vzali jako podfuk

V německých orchestrech nelze přejít žádný technický nedostatek pouhým vyjádřením víry ve zlepšení. Takový domnělý projev velkorysosti Němci vnímají jako podfuk na podstatě toho, proč se všichni sešli. Problém je potřeba vyřešit, zorientoval se v německé povaze už před lety Jakub Hrůša, dnes šéfdirigent Bamberských symfoniků v bavorském Bamberku a hlavní hostující dirigent České filhamonie a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Jeho cíl je vždy stejný: vést a inspirovat orchestr k technicky dokonalému výkonu s určitou emoční nadstavbou. Přitom je třeba hledat rovnováhu. Jakmile ji dirigent najde, dochází k vzácné interakci, na níž se napojuje i publikum, popisuje. Bamberští symfonikové pod vedením Jakuba Hrůši zahrají 21. září v Praze na festivalu Dvořákova Praha.
Přečtěte si

Jak by (asi) zněla Beethovenova 10. symfonie, kdyby nezůstala nedokončená?

Když Ludwig van Beethoven v roce 1827 zemřel, zanechal svou poslední, 10. symfonii nedokončenou. Existuje k ní pouze 40 skic, nic víc, přičemž některé z nich jsou jen krátké úryvky. U příležitosti 250. výročí jeho narození se hudební vědci pod vedením muzikologa Matthiase Rödera rozhodli s pomocí umělé inteligence 10. symfonii dokončit.
Přečtěte si

Pánové, vy jste Rolls Royce, a já se vás snažím řídit

To byla první slova Carlose Kleibera, jednoho z nejvýznamnějších dirigentů všech dob, když se v roce 1989 objevil na zkoušce Berlínských filharmoniků. V orchestru se rozhostilo jemné ticho a všichni pocítili jedinečnost okamžiku. Na jednu z nejpozoruhodnějších chvil své kariéry v rozhovoru s n&n magazínem zavzpomínal Peter Brem, jenž hrál desítky let první housle v Berlínské filharmonii.