Snímek Coming Out Foto: © DEFA Stiftung
Od založení studia DEFA uběhlo už 75 let, od jeho konce téměř 30, jeho produkce však dodnes zůstává unikátní reflexí života v NDR a problémů, o nichž se mluvilo jen šeptem. Právě u příležitosti 75. výročí založení DEFA nabízí platforma VOD Goethe-on-Demand do 31. ledna unikátní možnost bezplatně zhlédnout pět výrazných a s ohledem na dobu a režim progresivních filmů z dílny tohoto studia. Z čeho tedy můžete vybírat?
Premiéra v duchu převratu
Coming Out je první a jediný východoněmecký film, který se zabývá tématem homosexuality a který zároveň jako jeden z mála otvírá téma rasismu a pravicového radikalismu. I přesto, že homosexuální vtahy nebyly v době natáčení filmu nezákonné, jednalo se o společenské tabu plné předsudků a diskriminace. Film jeho tvůrci dokončili v roce 1989 a je v první řadě osobním příběhem hledání sexuální identity mladého učitele, který si svou orientaci mnoho let nechce připustit, a také upřímným příběhem o vtazích, ať už homosexuálních či heterosexuálních. Kromě toho je ale Coming Out i naprosto jedinečnou dokumentací východoněmecké gay scény, což je podle mnohých kritiků samo o sobě důvodem si film pustit.
Premiéra snímku proběhla v Kině International 9. listopadu 1989 a byl o ni takový zájem, že bylo třeba zorganizovat rovnou dva termíny promítání. Milostný příběh, který je obhajobou tolerance a svobody, však ten večer zastínil úplně jiný příběh osvobození – pád Berlínské zdi, o němž se účastníci premiéry dozvěděli přímo během projekce. Film byl v roce 1990 oceněn Stříbrným medvědem na Berlinale a dodnes je považován za zlomový film tohoto druhu.
Marzahn, sídliště zaslíbené
Jedním z nejkritičtějších filmů, které v DEFA vznikly, je Ostrov labutí (Insel der Schwäne), který se zabývá bytovou politikou NDR. Jeho čtrnáctiletý protagonista se stěhuje z idylického venkovského domu u jezera do jednoho z nových sídlišť, která východoněmecký režim začátkem osmdesátých let stavěl na berlínském předměstí Marzahn. Sídliště měla představovat vrchol socialistického komunitárního plánování a pokrokového myšlení, jejich převedení do praxe však tak zdárné nebylo. Hlavním problémem tehdejší bytové politiky byla přemíra byrokracie, která vedla ke kompromisům vůči zamýšleným plánům, jejichž výsledkem jsou jen bledé stíny původních myšlenek a ideálů architektů.
Ostrov labutí Foto: © DEFA Stiftung
Stefanovi, hlavnímu hrdinovi, se po životě na venkově stýská a své nové realitě čelí se zachmuřeným výrazem. Jediná věc, pro kterou projevuje alespoň nějaké nadšení, je touha, aby na sídlišti vzniklo pořádné dětské hřiště. To se však jeví jako nereálné. Film je kritikou toho, jak dospělí pomíjejí potřeby dětí a byl obecně vnímán jako útok na odpovědné osoby, které mají v otázkách bydlení řešit potřeby široké veřejnosti. Na základě toho pak musel režisér některé ze scén přepsat, aby prošel cenzurou. Nakonec se snímek setkal s kritikou z mnoha různých stran, kdy mu někteří vyčítali nespravedlivé zobrazení Marzahnu jako betonové pustiny a jiní se domnívali, že kompromisy ve scénáři napáchaly stejné škody jako kompromisy dospělých, o nichž film vypráví.
„Ein Rockreport“
Existuje lepší způsob, jak porozumět jedné generaci než skrze hudbu? Tvůrci filmu šepot & KŘIK (flüstern & SCHREIEN) si myslí, že ne. Svůj dokumentární snímek založili na zprávě Ústředního ústavu pro výzkum mládeže (Zentralinstitut für Jugendforschung), která zjistila, že dospívající ve věku 14 až 18 let poslouchají tři až čtyři hodiny denně rockovou hudbu. Možná se obávali, co to může znamenat, nebo byli prostě jen zvědaví, DEFA každopádně výrobu tohoto dokumentu schválila a dala mu podtitul “Ein Rockreport” (rocková zpráva).
šepot & KŘIK Foto: © DEFA Stiftung
Ve filmu váš čeká široké spektrum hudebních stylů od punku přes glam až k no wave, které se liší stejně jako jednotlivé hudební kapely a jejich výkony – některé jsou skvělé, jiné příšerné. Spojuje je však jedno, a sice nekonečná oddanost fanoušků. Film sleduje několik hudebních uskupení, mezi nimiž je třeba i skupina Silly, jedna z nejpopulárnějších v NDR, nebo Feeling B, jejíž dva členové působí v kapele Rammstein. Kromě hudebního zážitku snímek zprostředkovává i vhled do (mnohdy nešťastných) módních trendů a populárních účesů osmdesátých let. Pokud tedy zvažujete vyzkoušet sestřih „mullet“, který teď do módy vrací hvězdy jako Miley Cyrus, budete mít ideální příležitost prozkoumat, jak se nosil původně – a možná si to právě na základě toho rozmyslíte. Největší výpovědní hodnotu však nemají účesy, ale rozhovory s fanoušky východoněmeckých hudebních skupin, kteří před kamerou otevřeně mluví o svých životních názorech, politice, práci a dalších, více či méně důležitých věcech.
Fenomén DEFA
Na Goethe-on-Demand si můžete pustit ještě dva celovečerní a jeden krátký film z dílny DEFA. Příběh single matky, která je obviněná z drobného trestného činu, vypráví film Kolo (Das Fahrrad), jemuž se dostalo velkého uznání zejména ve feministických kruzích. Východoněmecké subkultury a různorodé skupiny mladistvých, jejichž existenci tehdejší režim popíral, pokrývá snímek Naše děti (Unsere Kinder). Na závěr si můžete pustit ještě krátkou videoesej ALL UND ALLTAG, která je osobním pohledem režisérky Betiny Kuntzsch na celovečerní filmy studia DEFA. Režisérka představuje své osobní favority i obecně uznávané snímky jako krátký životopis filmového studia. Díky tomu můžeme lépe pochopit různorodou filmovou tvorbu DEFA i její společenský a filmově historický význam.
Naše děti Foto: © DEFA Stiftu
Všechny vybrané filmy studia DEFA lze bezplatně přehrávat do 31. ledna na portálu Goethe od Demand.
