Pohled do stanice Národní třída od moderních eskalátorů.
Národní třída
Samotný interiér hluboko založené stanice (39 m) z návrhu Ing. arch. Rady Mirvaldové-Staňkové vychází z typického konceptu původních stanice na lince B. Kombinuje skleněný obklad a prvky ve žluté či zlaté barvě.
Pohled na nástupiště stanice Národní třída ve směru Zličín.
Pohled do dlouhé střední lodi stanice Národní třída.
Před rekonstrukcí, a obecně před nástupem komercionalizačních tendencí po pádu režimu, byla stanice dekorována třemi uměleckými objekty. Nejznámějším a nejviditelnějším objektem byla skleněná plastika Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové „Kontakty“ ve vestibulu stanice, jejíž cesta nakonec skončila v muzeu skla v Jerevanu. Libenský byl zároveň autorem skleněné reliéfní stěny, která se nacházela rovněž ve vestibulu stanice. Původní podobu vestibulů napojených na nádvoří, které nahradily v osmdesátých letech původní zástavbu historických domů, zdobila také unikátní skleněná fontána Pavla Trnky a Zbyňka Kabelíka. Tento vodní prvek byl také vybaven proměnlivým osvětlením od Jana Bendy.
Odstraněná fontána P. Trnky a Z. Kabelíka (zdroj: prazskekasny.net).
Všechna tato díla, která při pohledu na dobové fotografie rozhodně nebyla nikterak esteticky či morálně závadná, byla bohužel ze stanice odstraněna. Hlavním důvodem bylo postupné ustupování komerčnímu využití prostoru, který se nachází již mimo historickou část centra.
Vstup do metra z ulice Spálená.
Od července roku 2012 do června 2014 byla stanice uzavřena a probíhala v ní rozsáhlá rekonstrukce a přestavba vestibulu. Ta nakonec Národní třídě dala její dnešní podobu. Výstup z metra nyní ústí do podlaží multifunkčního komerčního komplexu Quadrio. Při obnově vznikl také nový bezbariérový výstup v podobě výtahu do ulice Lazarská.
“Vestibul” stanice spojující Národní třídu s obchodním domem Quadrio.
Náměstí Republiky
Pod původním náměstím s názvem náměstí Františka Josefa I., které bylo už od středověku živým místem a dělící částí mezi Starým a Novým Městem, se nachází trojlodní stanice Náměstí Republiky. Interiér samotné stanice je vizuálně velmi zajímavý. Strop je obložen deskami Ekrona a stěny za kolejištěm jsou osazeny notoricky známými vypouklými čočkami ze skla připomínající televize.
Název stanice na obkladu z vypouklých “televizních” čoček Václava Cíglera.
Pohled na nástupiště stanice Náměstí Republiky.
Ty se skutečně vyráběly v původním podniku Tesla a jejich designer Václav Cígler, výrazná osobnost československého užitého umění, původně zamýšlel jejich signalizační využití. Objekty měly za pomoci vháněného plynu signalizovat cestujícím příjezdy souprav do stanice. Pro technickou náročnost takového projektu však nakonec k realizaci této funkce nedošlo. Část z této ikonické dekorace bylo bohužel nenávratně zničeno při povodních v roce 2002. Cígler byl také autorem skleněných stél v západním vestibulu, které byly odstraněny při jeho rekonstrukci.
Odstraněné skleněné stély V. Cíglera.
Podobný osud čekal také skleněnou mozaiku Jana Grimma ve východním vestibulu a fontánu od Anny Hübschmannové, která zdobila náměstí, a byla instalována v souvislosti s otevřením stanice. Dnes se využívají oba vestibuly stanice, přičemž ten východní obsluhuje Masarykovo nádraží a jeho eskalátorové tunely a průchody v sobě nesou část původního barevného konceptu. Západní vestibul dnes navazuje na podzemní podlaží obchodního centra Palladium, které je situováno do přestavěné budovy kasáren Jiřího z Poděbrad.
Vestibul spojující metro a spodní podlaží obchodního domu Palladium.
Další díly seriálu o pražském metru si můžete přečíst tady.
