Procházení štítku

podzemka

20 článků
Přečtěte si

Co skrývají útroby metra na Karlově náměstí

Karlovo náměstí na Novém Městě pražském pojmenované po významném českém králi a císaři svaté říše římské Karlu IV. je dopravní tepnou, ale také zelenou oázou v širším centru města. Původně se místu říkalo Dobytčí trh (Viehmarkt) a některé prameny uvádějí, že místo bylo ve své době největším náměstím středověké Evropy. No a pod spodní částí náměstí se ukrývá i zajímavá stanice metra Karlovo náměstí.
Přečtěte si

Stanice Moskevská: Andělská vzpomínka na československo-sovětskou spolupráci

Stanice Anděl, která je dnes součástí asi nejvýznamnější dopravní křižovatky na levém břehu Vltavy, má velice specifickou a zajímavou historii. Svůj dnešní název, který může v konceptu ostatních okolních stanic vypadat netradičně, získala až po pádu komunismu. Odkazuje k lokálnímu pojmenování místa, které získalo své označení dle nárožního domu č. p. 222 U Zlatého anděla. Ten ke svému pojmenování přišel díky motivu fresky, jež zdobila jeho štít. Před listopadem 1989 se stanice jmenovala o něco méně romanticky. Moskevská.
Přečtěte si

I stanice metra Národní třída a Náměstí Republiky mají v sobě svá skrytá umění

Národní třída, která měla být původně uvedena pod názvem Purkyňova, je trojlodní stanicí se zkráceným středním tunelem. Pro náš seriál je zajímavá hlavně pro to, že její vestibuly a výstupy, stejně jako část interiéru, prošly masivní rekonstrukcí, která souvisí s nevyhnutelnou komercionalizací veřejného prostoru a odstraňováním uměleckých prvků z původních stanic.
Přečtěte si

Za kouzelníkem Zababou: Smíchovské nádraží (Sympatická návaznost na vlakové nádraží)

Stanice metra Smíchovské nádraží je součástí budovy Nádraží Praha – Smíchov. To se nachází v čtvrti se stejným názvem, která byla v době vzniku nádraží ještě samostatným městem pouze se statutem pražského předměstí. Komplex Smíchovského nádraží dnes obsluhuje vlakovou, tramvajovou, autobusovou (příměstské i městské linky) dopravu a je také jednou z nejatraktivněji vypadajících stanic na nejmladší lince pražského metra.
Přečtěte si

Linka B: Nejmladší ze sester

Naše poslední částí seriálu o pražském metru se věnuje legendární žluté lince. Ono adjektivum legendární si nejmladší trasa pražské podzemky získala díky četným lidovým pověstem a mýtům, které o ní mezi Pražany kolují, a také díky již tradičnímu pejorativnímu pohledu na její vizuální kulturu.
Přečtěte si

Baroko na Malé Straně: Malostranská (Nejkrásnější exteriéry linky A)

Malá strana – latinsky Nova civitas sub castro Pragensi – je jedno z pražských měst, které si uchovalo esenci historie věků do dnešních dní. Kromě královské cesty na Pražský hrad – sídla naší státnosti, notoricky známých uliček z Nerudových Povídek malostranských, či jedním z nejstarších zábavních „klubů“ Malostranské besedy, se dnešní čtvrť honosí také jednou z nejestetičtěji pojatých stanic nejstaršího úseku Linky A.
Přečtěte si

Kdož su boží bojovníci: Želivského & Jiřího z Poděbrad (Nejvíce esteticky exponované stanice na téma husitství)

Stanice Želivského, která je situována v místech bývalé vesnice a osady Olšany, byla v původních technických plánech pojmenována jako Olšanská. Díky středověkému historickému konceptu téměř celé linky však nakonec získala své jméno po Janu Želivském – radikálním husitském knězi a kazateli a velmi výrazné postavě celého husitského hnutí. Stanice byla uvedena do provozu 15. prosince 1980, přesně k 600. výročí narození husitského kazatele.