David Kaněra

24 článků
Přečtěte si

Řezbářským uměním českých betlémářů se chlubil i komunistický režim

Betlémy zdobí v čase vánočním domácnosti a svatostánky po celém světě. Ve světě se tento fenomén datuje do osmého století. Jejich rozšíření přišlo do českých zemí o tisíc let později, sahá až na přelom 17. a 18. století. Které betlémy jsou tedy v Čechách a na Moravě, nejstarší, technicky nejdokonalejší a také největší?
Přečtěte si

Brutalismus: Nejen pražská Kotva a DBK. Teď se hraje o osud budovy českého velvyslanectví v Berlíně

Zákazníci pražského Domu bytové kultury (smí se do něj i dnes, protože je tu prodejna Billy) či obchodního domu Kotva (tam je zase Albert) zřejmě nemají ponětí, že se v podobné budově stojící o několik stovek kilometrů na sever od konce sedmdesátých let projednávají vztahy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Významný manželský pár českých architektů, manželů Machoninových, totiž se svojí vizí brutalismu uchvátil v éře socialismu i Berlín. Teď ovšem i tato budova chátrá.
Přečtěte si

Panelák není výdobytek socialismu. V Berlíně je začali stavět už v roce 1926

Pokud má někdo ve dvanáctém patře paneláku na Jižním Městě občas při poslechu rádia, které pouští soused o tři patra níž, pocit, že panelák je bizarní vynález socialistického plánování, tak se lehce mýlí. Historie paneláků je dnes téměř stoletá. První bloky domů vybudované z prefabrikovaných panelů vyrostly v Nizozemsku po první světové válce. A architektům z Berlína se nápad zalíbil natolik, že v letech 1926 až 1930 vystavěli známé Splanemannovo sídliště.
Přečtěte si

Co skrývají útroby metra na Karlově náměstí

Karlovo náměstí na Novém Městě pražském pojmenované po významném českém králi a císaři svaté říše římské Karlu IV. je dopravní tepnou, ale také zelenou oázou v širším centru města. Původně se místu říkalo Dobytčí trh (Viehmarkt) a některé prameny uvádějí, že místo bylo ve své době největším náměstím středověké Evropy. No a pod spodní částí náměstí se ukrývá i zajímavá stanice metra Karlovo náměstí.
Přečtěte si

Stanice Moskevská: Andělská vzpomínka na československo-sovětskou spolupráci

Stanice Anděl, která je dnes součástí asi nejvýznamnější dopravní křižovatky na levém břehu Vltavy, má velice specifickou a zajímavou historii. Svůj dnešní název, který může v konceptu ostatních okolních stanic vypadat netradičně, získala až po pádu komunismu. Odkazuje k lokálnímu pojmenování místa, které získalo své označení dle nárožního domu č. p. 222 U Zlatého anděla. Ten ke svému pojmenování přišel díky motivu fresky, jež zdobila jeho štít. Před listopadem 1989 se stanice jmenovala o něco méně romanticky. Moskevská.
Přečtěte si

I stanice metra Národní třída a Náměstí Republiky mají v sobě svá skrytá umění

Národní třída, která měla být původně uvedena pod názvem Purkyňova, je trojlodní stanicí se zkráceným středním tunelem. Pro náš seriál je zajímavá hlavně pro to, že její vestibuly a výstupy, stejně jako část interiéru, prošly masivní rekonstrukcí, která souvisí s nevyhnutelnou komercionalizací veřejného prostoru a odstraňováním uměleckých prvků z původních stanic.
Přečtěte si

Čert a Mikuláš dorazí i letos. Kam se ovšem ztratili Perchta, Ambrož nebo Laufři?

Křesťanské náboženství po staletí určovalo duchovní směr a tradici evropského obyvatelstva. Ve svých raných stádiích ovšem adaptovalo většinu svátků a zvyklostí z původního pohanského světa. A není tomu jinak ani u takzvané obřadní obchůzky, která se dodnes dochovala v podobě návštěv čerta s Mikulášem. Postav, které se do předvánočních obchůzek zapojovaly, bylo ovšem mnohem víc.
Přečtěte si

Za kouzelníkem Zababou: Smíchovské nádraží (Sympatická návaznost na vlakové nádraží)

Stanice metra Smíchovské nádraží je součástí budovy Nádraží Praha – Smíchov. To se nachází v čtvrti se stejným názvem, která byla v době vzniku nádraží ještě samostatným městem pouze se statutem pražského předměstí. Komplex Smíchovského nádraží dnes obsluhuje vlakovou, tramvajovou, autobusovou (příměstské i městské linky) dopravu a je také jednou z nejatraktivněji vypadajících stanic na nejmladší lince pražského metra.
Přečtěte si

Linka B: Nejmladší ze sester

Naše poslední částí seriálu o pražském metru se věnuje legendární žluté lince. Ono adjektivum legendární si nejmladší trasa pražské podzemky získala díky četným lidovým pověstem a mýtům, které o ní mezi Pražany kolují, a také díky již tradičnímu pejorativnímu pohledu na její vizuální kulturu.