Nechte se namlsat: Sladké legendy Berlína a Prahy

Současné moderní cukrárny a kavárny nabízejí sofistikované zákusky, které jsou na pohled stejně krásné, jako jsou lahodné. Ale my stále prahneme po osvědčené tradici, která nikdy nezklame. Zajímá vás, co si dát v berlínské cukrárně? No přeci tradiční Baumkuchen! V Česku pak mezi nejoblíbenější zákusky patří osvědčený věneček. Tady je pár zajímavostí o těchto legendárních dezertech.

NĚMECKÝ BAUMKUCHEN

Historie zákusku Baumkuchen sahá prý až do starého Řecka. Pravda je, že již v 18. století začaly vznikat v Berlíně první výrobny tohoto nezvyklého cukrářského díla. Dnes, stejně jako v minulosti, se těsto nanáší stěrkou vrstvu po vrstvě a peče nad otevřeným plamenem. Jediný rozdíl je v tom, že učeň již neotáčí hřídelí, ale ta se otáčí elektricky. Trvá však hodinu, než je všech 13 vrstev naplněno a zapečeno. Později se veledílo zdobí bílou polevou, čokoládou nebo zůstává “natur”. Chuť Baumkuchen je příjemně jemná, šťavnatá, a ne příliš sladká.

V Japonsku, kam ho před 100 lety přinesl německý cukrář Karl Joseph Wilhelm Juchheim, je Baumkuchen, i navzdory své relativně vysoké ceně, jedním z nejpopulárnějších pekařských výrobků, který má dokonce svůj vlastní svátek – 4. březen je den Baumkuchen (バウムクーヘン). A tak když japonský, tehdy ještě korunní princ Akishino se svou ženou Kiko navštívili Berlín, odvezli si domů jako suvenýr právě Baumkuchen.

ČESKÝ VĚNEČEK

Věneček už se stal tak běžným v nabídce cukráren, až se může zdát, že je to obyčejný a všední dezert. Opak je však pravdou a jeho historie je více než zajímavá. Za předky věnečků se počítá například takový dezert, jakým jsou francouzské Les Profiteroles (u nás známé jako profiterolky). Odpalované těsto, z něhož se vyrábí, bylo poprvé použito v 17. století. Tehdy neexistovaly horkovzdušné trouby, a tak se k jeho výrobě používala vodní pára, která napomáhala zvětšení jeho objemu.

Název tohoto dezertu vznikl v návaznosti na jeho tvar, a to pravděpodobně v 19. století. Termín „věneček“ používala již proslulá Marie Dobromila Rettigová ve své Domácí kuchařce, kde píše: „Utluč a prosej libru cukru, udělej po třech bílcích sníh, s tím ten cukr na půl hodiny míchej, dej pak do toho z jednoho citronu šťávu, též oloupej a na drobné nudličky pokrájej půl libry sladkých mandlí a na teplém místě nech dobře usušit; dej pak do toho, dělej z toho věnečky, obloučky a hromádečky (…)“.

Tip redakce:

Pokud chcete ochutnat netradičně tradiční věneček, zajděte na něj do kavárny Proti Proudu, která se nachází v Karlíne na adrese Březinova 22. Jejich věneček má těsto křehké a křupavé, krém extrémně lehoučký a nadýchaný, a i když je mnohem větších rozměrů, než na co jste zvyklí, rozhodně se o něj nebudete chtít dělit.

Připravily: Veronika Hong a Danuše Siering

Nejčtenější v kategorii Gourmet

Aktuálně na českém webu

Společný jmenovatel: Voda 

       ·   15.04.2024
Herečka, pěstitel, léčitelka, veslař a včelař. Co osobnost, to myšlenkový proud a jeden společný jmenovatel: Voda. Ať už jako slza smutku nebo radosti, životabudič, inspirace, nebo médium. Více ve fotosérii Michaely Dzurné Machač.

Aktuálně na německém webu

Gemeinsamer Nenner: Wasser

       ·   15.04.2024
Schauspielerin, Züchter, Heilerin, Imker und Ruderer. Jede Persönlichkeit, eine Gedankenströmung und ein gemeinsamer Nenner: Wasser. Ob als Träne der Trauer oder der Freude, Lebensspender, Inspiration oder Medium. Mehr in der Fotoserie von Michaela Dzurná Machač. 

Švankmajers disegno interno in der Galerie GASK

       ·   04.03.2024
Collagen, Buchillustrationen, dreidimensionale Objekte, taktile Experimente, Theater- und Filmarbeiten ... Das breite, kreative Spektrum von Jan Švankmajer wird vom 3. März bis zum 4. August in einer umfangreichen Ausstellung im GASK präsentiert, mit der auch