První fáze obnovy Bílé labutě je před dokončením. Vznikne nová pasáž

Ikonický obchodní dům Bílá labuť byl již restaurován podle původních plánů včetně unikátní prosklené vnější stěny. Nezastavěná část parcely ve vnitrobloku bude nyní využita k propojení obchodního domu a navazujícího hotelu. Vznikne nový veřejný prostor propojený přízemím obchodního domu s ulicí Na Poříčí a Petrskou čtvrtí. V jeho parteru se objeví kavárny a obchody. O rekonstrukci obchodního domu a jeho okolí jsme si povídali s Markem Tichým, architektem ze společnosti TaK Architects.

Foto: Vizualizace ateliéru TaK Architects.

Více než osmdesát let stará budova Bílé labutě patřila kdysi k architektonicky nevšedním obchodním domům ve střední Evropě. V čem spočívala její výjimečnost?

Bílá labuť byla výjimečná v řadě ohledů. Svou velikostí, která měla připomínat zaoceánský parník zakotvený na významné obchodní třídě Na Poříčí, byla především manifestem úspěšné československé ekonomiky a obchodu. Vznikla jako první obchodní palác svého druhu ve střední Evropě a srovnatelná byla jen s velkými obchodními domy své doby, kterými tehdy byly třeba Gallerie La Fayette nebo Karstadt. Byla inspirována myšlenkou obchodních věží, proto byla jednotlivá podlaží propojena rychlovýtahy a v přízemí se objevil v Evropě první instalovaný eskalátor, kterému se tehdy říkalo jezdící chodník.

Marek Tichý, architekt ze společnosti TaK Architects.

Těch unikátních technologií bylo v obchodním domě víc?

Provoz například disponoval nákladními výtahy, vlastní potrubní poštou, měl nadčasově vyřešen systém chlazení a topení prostřednictvím systému Crital umístěného přímo ve stropních konstrukcích objektu. Bílá labuť byla současně jedním z výrazných příkladů avantgardní meziválečné architektury, která odhazovala zavedené pořádky a usilovala o soulad funkce a formy. Měla být zářícím bodem na rušné třídě, výkladem, který „běžné kolemjdoucí promění v zaujaté kupující“. Také proto bylo hlavní průčelí vymyšleno jako velkoplošná obrazovka složená ze 180 skleněných tabulí unikátního českého výrobce Thermolux vyplněných skelnou tkaninou, která ve dne světlo distribuovala do hloubky interiéru, v noci do okolí. Bílá labuť byla programově připravená i na svou extenzi nebo proměnu, protože jak sami její tvůrci uvádí, „obchod je věc živá a architektura obchodu sloužící se mu musí dokázat přizpůsobit, aby neztratila svůj smysl.“ Smělé vize a obchodní velkorysost ale přerušil nástup nacismu, ambice první československé republiky pak definitivně smazalo čtyřicet let komunismu.

Jaká proměna čeká Bílou labuť?

Vlastníkem obchodního domu je česká společnost, která rekonstrukci stavby dlouhodobě a pečlivě připravuje více než deset let. Koncept je založen na zachování obchodní funkce a oživení této ikonické značky. První fáze obnovy, která je před dokončením, byla zaměřená na téměř restaurátorskou obnovu celého průčelí včetně zmíněné unikátní prosklené vnější stěny. Zde bych zdůraznil, že došlo nejen k precizní rekonstrukci všech historických prvků, tvarosloví nerezových linií, keramických obkladů a neonů, ale současně k výměně poškozených skel. Jejich výroba byla zadána opět společnosti Thermolux, která se před druhou světovou válkou přesunula z Čech do Švýcarska, kde stále působí. Další fáze souvisí nejen s obnovou všech interiérů, ale také s dostavbou části objektů.

Foto: Vizualizace ateliéru TaK Architects.

Slyšela jsem, že vznikne nová pasáž.

Chceme využít volné, nezastavěné části parcely ve vnitrobloku a dokončit propojení obchodního domu a navazujícího hotelu. Současně s tím dojde k zastropení zásobovacího dvora, nad kterým vznikne nový veřejný prostor propojený přízemím obchodního domu s ulicí Na Poříčí a hotelem Bílá labuť s Petrskou čtvrtí. To bude, myslím, ta nejviditelnější proměna. Vznikne nová pražská pasáž přímo navazující na tu v objektu Archa. Vnitroblok by měl dostat výrazně pobytový charakter, právě z něj bude přístupný nejen obchodní dům, ale i nové administrativní křídlo. V jeho parteru najdeme kavárny, obchody i další občanskou vybavenost. Pokud bychom chtěli proměnu popsat obecněji, jejím cílem je využít potenciál a energii Bílé labutě jako obchodní značky a výjimečné architektury a obojí znásobit. S pokorou a respektem k domu a lokalitě.

V jakém časovém horizontu by vše mělo probíhat?

První stavební etapa je ve fázi realizace, navazující pak ve fázi územního řízení. Celá proměna by měla být dokončena během několika příštích let.

Text původně vyšel v časopise JEDNA 04/21

Nejčtenější v kategorii Society

Aktuálně na českém webu

Vandals Marka Schovánka v Praze

       ·   22.09.2024
Pochází z Prahy. Dětství strávil v kanadském exilu, což zásadně formovalo jeho citlivost vzhledem k identitě a kulturnímu rozhraní. Dnes Mark Schovánek žije a tvoří střídavě v Berlíně a v Praze. 

Netušené zážitky na festivalu FALL v DOXu

       ·   17.09.2024
Alberto Manguel, Max Porter, bratři Quayové Bianca Bellová, Ali Kazma, Dimitri Verhulst či Josef Bolf jsou jen některé z osobností, které budou v příštích dnech moci potkat návštěvníci pražského Centra pro současné umění DOX.

České tóny Dvořákovy Prahy 

       ·   10.09.2024
„To byl nářez!“, prohlásil na konci koncertu pán sedící vedle mě. Stejné nadšení sdílel zaplněný sál pražského Rudolfina, ve kterém bouřlivý standing ovation nebral konce. Letošní Dvořákova Praha nemohla začít lépe.

Aktuálně na německém webu

Vandals von Marek Schovánek in Prag

       ·   22.09.2024
Marek Schovánek wurde in Prag geboren und verbrachte seine Kindheit mit seinen Eltern im kanadischen Exil, was seine Sensibilität für Fragen der Identität, des Exils und der kulturellen Schnittstellen grundlegend prägte. Heute lebt und arbeitet

Unerahnte Erlebnisse auf dem Fall-Festival in DOX

       ·   17.09.2024
Alberto Manguel, Max Porter, Gebrüder Quay, Bianca Bellová, Ali Kazma, Dimitri Verhulst oder Josef Bolf sind nur einige von vielen Persönlichkeiten, denen man in der kommenden Tagen im Zentrum für die Gegenwartskunst DOX in Prag

Festhalten und Erden 

       ·   02.09.2024
„Das Seil ist ein Anker“, behauptet die deutsche, in Barcelona lebende Trapeze-Künstlerin Vivian Friedrich. Zum Schluss des Prager Akrobatik-Zirkuses Letní Letná führte sie das Stück Kristall Bohème auf. Darin thematisiert sie ihre böhmischen Wurzeln.