Recyklace a ekologie je v umění velmi výrazným tématem

Recyklace a ekologie je v umění, stejně jako ve všech dalších odvětvích, velmi výrazným tématem. Objevuje se v námětech jednotlivých děl či výstav, ale i ve formě uměleckého projevu.Recyklace a ekologie je v umění, stejně jako ve všech dalších odvětvích, velmi výrazným tématem. Objevuje se v námětech jednotlivých děl či výstav, ale i ve formě uměleckého projevu.

V souvislosti s tím můžeme narazit na tzv. „upcycling“, tedy opětované kreativní využití určitého objektu nebo materiálu. Tomuto recyklovanému umění se v Čechách dlouhodobě věnuje Benedikt Tolar, jehož výstavu Simulakrum můžete právě teď navštívit v Galerii Kvalitář.

benedikt-rolar-kvalitar

„Já se inspiruji zřejmě úplně vším, co kolem sebe vidím. Proto mám tendenci si ty zajímavé věci brát s sebou do ateliéru. V ateliéru se pak těmi věcmi obklopím, a to je pro mne to správné tvůrčí prostředí. Rád pracuji s věcmi takříkajíc z druhé ruky, inspiruje mě to, co ty věci znamenaly, co mají za sebou, nebo třeba jen jejich tvar či materiál,” popisuje Tolar pojetí a důležitost procesu recyklace ve své tvorbě.

benedikt-rolar-kvalitar-3

A jak tedy nová díla konkrétně vznikají? Upcycling ideově připomíná umění ready-made. Hlavní podstatou je totiž nové pojetí daného objektu nebo materiálu. Tolar nalezené objekty (např. vany, součástky aut nebo lebky) staví do nového kontextu, využívá potenciál materiálu a skrze jednoduché přesmyčky vytváří nová díla i symboly, přičemž je pro jeho realizace příznačný i výrazný sochařský rukopis. V rámci výstavy představuje autor v novém světle třeba tlakové nádoby, kapoty aut nebo satelity, které dokáží amplifikovat zvuk.

benedikt-rolar-kvalitar-2

„Pokud stojíme v autorově ateliéru, můžeme nabýt pocitu, že se nacházíme uprostřed víru, jehož směr ovlivňuje význam jednotlivých děl – každá věc může okamžitě změnit původní význam té předchozí. Princip víru tady lze metaforicky použít, neboť turbulence přitahuje soustředně vše, co se k ní blíží. Poté, co se objekty dostanou do jejího středu, je vypouští ven, ovšem zničené nebo přetvořené.” Komentuje autorův tvůrčí proces Kurátor výstavy Simulakrum, Jan Dotřel.

benedikt-rolar-kvalitar-4

benedikt-rolar-kvalitar-5

Benedikt Tolar se kromě objektů zabývá i sochařstvím. Oběma uměleckým formám je proto věnován i jeho ateliér na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. Jeho pražskou výstavu můžete v Galerii Kvalitář navštívit až do 22. listopadu.

benedikt-rolar-kvalitar-7

kvalitar.cz/2019/09/16/simulakrum

Text Tereza Vacková

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Karel Schwarzenberg: Úplně tu chybí vlastenectví

Karel Schwarzenberg po třiceti letech končí v české politice. Bývalému kancléři Václava Havla a ministru zahraničí končí poslanecký mandát a znovu nekandiduje. „Babiš rozdává jako ožralý carský důstojník,“ vysvětluje v rozhovoru pro N&N Magazín podstatu vadnoucího úspěchu současného premiéra. Příčiny aktuálního společenského úpadku nicméně vidí v historii, především v kapitulaci před nacistickým Německem a v dodnes nezpracované zkušenosti s komunismem. Vysvětluje ale také, proč doma za války jedli pávy, a pozastavuje se nad tím, že v sociální demokracii nejsou takřka žádní sociální demokraté.
Přečtěte si

Berlínské zdi pomohl k zemi zmatený soudruh

Komunismus charakterizuje především zločinnost, kromě toho ovšem vynikal i mimořádně bizarními počiny, mezi nimiž přední místo pomyslného žebříčku zaujímá berlínská zeď. Padla 9. listopadu roku 1989, a to díky jednomu zmateně vystupujícímu komunistickému politikovi.

Nejčtenější v kategorii Society