Vaše zaměření je na focení školních a předškolních dětí, čím je to specifické?
Specifikum naší práce je to, že pracujete s malými dětmi a je potřeba pro fotografování vytvořit přátelské a uvolněné prostředí, ve kterém se děti budou cítit dobře. Pokud to tak není, děti to okamžitě vycítí, nudí se nebo vám nevěří a vy nemáte šanci u nich vykouzlit úsměv, milou vzpomínku na léta strávená ve školce.
Kdy a na základě čeho takový nápad vzniknul?
Fotografie, ve formě, jak ji provozujeme my, má svůj původ ve Spojených státech, odtud se dostala do západní Evropy a následně z Německa na začátku devadesátých let k nám. V té době se k portrétům dětí v různých formátech začala přidávat i fotografie celé postavy a u toho už jsme byli i my. Od počátku jsme si tvořili vlastní kulisy a fotoplátna. V tomto trendu pokračujeme od roku 2000, kdy jsem firmu odkoupila od původních majitelů. Díky spolupráci s řadou zahraničních společností a s českými výtvarníky a grafiky každoročně připravujeme nové originální fotografické motivy.
V čem se liší focení školáků a předškoláků a kdo převažuje?
Hlavní rozdíl je ve věku fotografovaných dětí, což zásadně ovlivňuje námět fotografií a přístup fotografa k dětem. Na školkách se převážně používají tematická fotoplátna s rekvizitami a kulisami. V tom jsme opravdu velmi dobří. Jsem přesvědčena, že to, co rodičům nabízíme, je velmi vkusné, jde s dobou, ale zároveň ctí tradice. U starších dětí se používají hlavně neutrální plátna, aby to korespondovalo s věkem a spíše se zaměřujeme na fotografické pózy.
Jak jste fungovali během období, kdy byly zavřené školy?
Fungovali jsme velmi omezeně. Během doby, kdy byly školy a školky zavřené, neměla naše společnost možnost provozovat svoji činnost. Zaměstnanci zůstali doma z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele a byla jim poskytnuta náhrada mzdy.
Kateřina van Kranenburg.
Kolik vás je v týmu a museli jste propouštět?
V týmu je nás dvacet a dosud jsme nepropouštěli.
Museli jste nějak změnit vaši strategii fungování, v čem a jak?
Zatím jsme strategii neměnili, ale je pravděpodobné, že k nějakým změnám budeme nuceni časem přistoupit. Vše ukáže vývoj situace v dalším školním roce.
Bylo na koronavirovém období pro vás také něco pozitivního?
Pro nás nebylo pozitivního bohužel nic.
Na co se nyní zaměřujete a v čem pro vás vidíte blízkou budoucnost?
Momentální situace je pro nás stále velmi obtížná. Vzhledem ke 100% výpadku zakázek od března jsme v situaci, kdy naši zaměstnanci nemohou pracovat. Naštěstí se nám letos povedlo program pro podzimní sezónu 2020 připravit s dostatečným předstihem. Nyní tak s velkou netrpělivostí očekáváme začátek nového školního roku a věříme, že se fotografování ve školách a školkách rozběhne tak jako v minulých letech a my budeme znovu moct začít dělat to, co nás baví a znovu našimi fotografiemi přinášet radost i v době, která zatím mnoho důvodu k radosti neposkytuje.
Jaký je nyní trend – v období, kdy všichni fotí mnoho fotek na chytré telefony – nechávají si lidé stále vyvolávat fotky a dělají si alba?
Na tuto otázku by možná lépe odpověděl někdo z prostředí profesionálního fotolabu. Ale myslím, že to všichni vidíme kolem sebe. Denně vznikají tisíce snímků, které si lidé nechávají v telefonech nebo je umísťují na sociální sítě, ale čím dál tím méně lidí má fotografie v jejich fyzické podobě. Mnoho z nich jsou momentky, kdy zachytíte ten pocit, okamžik a už ne tak celé dítě. I z toho důvodu si myslím, že naše práce je stále na místě.
Více najdete zde.
