Řezbářským uměním českých betlémářů se chlubil i komunistický režim

Betlémy zdobí v čase vánočním domácnosti a svatostánky po celém světě. Ve světě se tento fenomén datuje do osmého století. Jejich rozšíření přišlo do českých zemí o tisíc let později, sahá až na přelom 17. a 18. století. Které betlémy jsou tedy v Čechách a na Moravě, nejstarší, technicky nejdokonalejší a také největší?

Wenigův lidový betlém.

Třebechovický nebo také Proboštův betlém je unikátní celodřevěný mechanický systém, který vznikal v dílně Josefa Probošta mezi lety
1882–1926. Lidový řezbář připravil původní část betlému jako dárek pro svoji ženu. V průběhu let pak betlém i mechanismus postupně rozšiřoval, a to i za pomocí dalších dvou řezbářů.

Třebechovický – Proboštův betlém.

Po jeho smrti však betlém chátral v kůlně za domem, a to až do roku 1934, kdy se do celé věci vložil mladý učitel češtiny František Skřivan. Ten jako správce betlému přes celé období války objekt spravoval a v roce 1965 se zasadil o zapsání betlému na seznam kulturních památek. Za dva roky putoval Třebechovický betlém na mezinárodní výstavu EXPO67 v kanadském Montrealu.

Propagace režimu

Výtvarný, etnografický a technický unikát byl i přes ožehavost duchovního obsahu v dobách totality tehdejším režimem využíván k jeho samotné propagaci, a tak kromě Montrealu navštívil také Londýn a vystavoval se i v pražském Veletržním paláci. Dnes sídlí Proboštův betlém nastálo ve svém místě zrodu – v Třebechovickém muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem.

Betlém kromě scény narození Ježíše zobrazuje také některé další novozákonní výjevy, lidové postavy a řemesla či třebechovické okolí. Celé mechanické divadlo trvá kolem deseti minut a je skutečně nezapomenutelným zážitkem.

Ten největší od Krýzy

Největší mechanický lidový betlém na světě se nachází v Jindřichově Hradci. Jedná se o tzv. Krýzovy jesličky budované od poloviny devatenáctého století punčochářem Tomášem Krýzou. Betlém obsahuje 1398 figurek lidí a zvířat ze dřeva či kašírovací hmoty, z nichž je 133 pohyblivých.

Z původního ručního pohonu byl v průběhu let mechanismus upraven a nyní je poháněn elektromotorem. Kromě výjevů z evangelia zde opět dominují jihočeská krajina, tradiční řemesla a měšťanská povolání. Dnes můžeme Krýzovy jesličky vidět ve stálé expozici Muzea Jindřichohradecka.

Krýzovy jestličky.

Betlémáři v Třešti

Třešť, nenápadné město v kraji Vysočina, má ve stavění betlémů tradici starší více než 200 let. Tamní muzeum Betlémů se svou stálou expozicí nazvanou Betlémářství v Třešti představuje návštěvníkům ukázky vývoje betlémářské tradice v celém kraji. Sbírka betlémů zahrnuje papírové betlémy, vyřezávané dřevěné betlémy z 19. a 20. století, ale i betlémy stále aktivních autorů.

Lidové betlémářství v Třešti – pohled na betlém v jedné z domácností.

Návštěvníci města mohou každoročně navštívit také asi 20 betlémů v třešťských domácnostech. K vidění jsou tu často velmi rozsáhlé betlémské scenérie, které místní, kteří tradici velmi ctí, po mnoho generací opravují, ošetřují a s láskou v čase adventním vystavují.

13 postav na Vyšehradě

Muzeí betlémů, či jen soukromých sbírek je po naší republice mnoho, mezi nejznámější patří například Muzeum lidových betlémů v Kryštofově údolí či Muzeum Betlémů Karlštejn.

V. Kubašta – Pražský betlém.

V době adventní či v období Vánoc vystavují své betlémy také farnosti, které mají mnohdy rovněž velmi dlouhou a zajímavou historii. V Praze jde například o Jesličky v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, které tvoří 13 postav v životní velikosti. Jejich výstava bude zahájena tradičně 24. prosince. Zda bude otevřeno občerstvení ve vedlejší restauraci, která proslula návštěvou ministra v době, kdy stejný ministr zakázal návštěvy restaurací, zatím není jisté.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Jakub Hrůša: Dirigent německého orchestru nemůže přejít žádný technický nedostatek. Němci by to vzali jako podfuk

V německých orchestrech nelze přejít žádný technický nedostatek pouhým vyjádřením víry ve zlepšení. Takový domnělý projev velkorysosti Němci vnímají jako podfuk na podstatě toho, proč se všichni sešli. Problém je potřeba vyřešit, zorientoval se v německé povaze už před lety Jakub Hrůša, dnes šéfdirigent Bamberských symfoniků v bavorském Bamberku a hlavní hostující dirigent České filhamonie a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Jeho cíl je vždy stejný: vést a inspirovat orchestr k technicky dokonalému výkonu s určitou emoční nadstavbou. Přitom je třeba hledat rovnováhu. Jakmile ji dirigent najde, dochází k vzácné interakci, na níž se napojuje i publikum, popisuje. Bamberští symfonikové pod vedením Jakuba Hrůši zahrají 21. září v Praze na festivalu Dvořákova Praha.
Přečtěte si

Jak omladit génia

Přední pražský architekt Marek Tichý hovořil s německým kolegou Martinem Reichertem z renomované kanceláře David Chipperfield Architects o renovaci Nové národní galerie v Berlíně.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign