Rozhovor s ředitelkou GHMP Magdalenou Juříkovou

Moderní a současné umění, rozsáhlé projekty se zahraničním přesahem i výstavy orientované čistě na českou výtvarnou scénu. Sedm uměleckohistorických budov, významný sbírkový fond českého umění a řada doprovodných akcí.Moderní a současné umění, rozsáhlé projekty se zahraničním přesahem i výstavy orientované čistě na českou výtvarnou scénu. Sedm uměleckohistorických budov, významný sbírkový fond českého umění a řada doprovodných akcí.

To vše dělá z Galerie hlavního města Prahy jednu z nejvýznamnějších českých galerií. A protože je podzim na výstavy vždy bohatý, zajímalo nás, co si pro tuto sezonu GHMP letos připravila. Na současné a nadcházející projekty, nové sbírkové předměty i osobní preference jsme se proto zeptali samotné ředitelky galerie PhDr. Magdaleny Juříkové.

V současné době probíhá v Colloredo-Mansfeldském paláci výstava Květy Pacovské Utíkejte na konec. Jak se výstava liší od té předchozí, která byla ve vaší galerii autorce věnována?
Výstava je věnována výhradně pracím na papíře a poprvé představí komplexněji experimentální volnou tvorbu Květy Pacovské, která simultánně vedle malby a tvorby knižních objektů věnovala nepřetržitě velkou pozornost tomuto žánru a dosáhla v něm neobvyklého rozpětí, které sahá od prosté kresby přes tisky až k závěsným a prostorovým objektům.

rozhovor-jurikova-galerie-hlavniho-mesta-prahy-5
Květa Pacovská, Papírová socha černobílá, 70. léta

Podílela se na podobě výstavy i sama autorka?
Květa Pacovská je vždy demiurgem celé výstavy a věnuje všemu živou pozornost, jak samotnému výběru exponátů, tak jejich uplatnění v prostoru až po obsah a úpravu katalogu a propagačních materiálů. Vše je pod její taktovkou.

rozhovor-jurikova-galerie-hlavniho-mesta-prahy-6
Květa Pacovská, Červená socha I., 70. léta

V listopadu otevíráte hned dvě nové výstavy, první z nich bude mapovat dílo Bedřicha Dlouhého. Co považujete za hlavní lákadla pro návštěvníky?
Dílo Bedřicha Dlouhého má v sobě tajemství, humor a sebeironii, to vše předvedeno vysoce kultivovanou, iluzivní malířskou technikou. Na výstavě budou zastoupena téměř všechna jeho dnes už ikonická díla z celého více než šedesát let trvajícího tvůrčího období.

rozhovor-jurikova-galerie-hlavniho-mesta-prahy-4
Cesta k lepšímu…, 1987, kombinovaná technika, papír, 206 × 140 cm, soukromý majitel, snímek Ota Palán

Druhou plánovanou je výstava spolku Devětsil. Co si klade za cíl? A bude navazovat na tu předchozí (první a zatím poslední) z roku 1986?
Naše devětsilská výstava samozřejmě navazuje na zatím poslední výstavu, přináší však řadu nových poznatků a pohlíží na toto hnutí zároveň s respektem i analyticky. Navazuje také na nedávnou specializovanou výstavu o brněnské odnoži Devětsilu a pokouší se šířeji mapovat architekturu, která byla vedle obrazových básní a typografie jedním z pilířů hnutí.

rozhovor-jurikova-galerie-hlavniho-mesta-prahy-2
Cestou z lesa (cyklus La Comédie humaine), 1976, olej, plátno, 75×65 cm, soukromý majitel, snímek Hana Hamplová

Jak probíhala příprava tak rozsáhlého projektu? A s kým jste na něm spolupracovali?
Na výstavě pracovalo široké spektrum badatelů specializovaných na jednotlivé obory. Po Františkovi Šmejkalovi, Rostislavu Šváchovi a Janu Rousovi převzali štafetu teoretici pod vedením kurátorky a teoretičky Aleny Pomajzlové (MU Brno), která je také autorkou dvou statí o vývoji hnutí. Dalšími spoluautory byli Karel Císař (VŠUP, fotografie), Lucie Česálková (NFA, film), Petr Ingerle (Moravská galerie v Brně, brněnský Devětsil), Jitka Ciampi Matulová (MU Brno, divadlo), Jakub Potůček (FA ČVUT, architektura) a Jindřich Toman (časopisy).

rozhovor-jurikova-galerie-hlavniho-mesta-prahy-3
Krajkář, 1986, olej, plátno, 153×130 cm, Museum Kampa — Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha, snímek Ota Palán

Co se týče sbírek galerie, přidali jste v poslední době něco, z čeho máte opravdu radost?
Naše nákupní komise se konají většinou až na podzim, nicméně pokud jde o díla letos navržená k nákupu, tak mne neobyčejně těší zisk jedné ze židlí od Magdaleny Jetelové a také soubor minimalistických objektů od Františka Kyncla.

Nakonec jedna osobní otázka. Na co se vy sama v rámci výstavního plánu galerie nejvíc těšíte?
Těším se na všechny posledně zmíněné projekty, ale mou představivost nejvíc přitahuje Devětsil a Bedřich Dlouhý. V prvním případě uplynulo neuvěřitelných třicet tři let od posledního průzkumu tohoto problému a v tom druhém jde o rozsáhlou a pečlivě připravenou retrospektivu doyena české malby pod empatickým kurátorským vedením Mahuleny Nešlehové.

Text Tereza Vacková  Foto archiv GHMP

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Nová umělecká galerie Kunsthalle Praha přinese nejen přeshraniční dialogy

„Chtěli bychom přispívat k objevování nových pohledů na umění 20. a 21. století, na svět, ve kterém žijeme, a vytvořit tak živé místo pro setkání s uměním pro co nejrozmanitější publikum,“ říká o Kunsthalle Praha její ředitelka Ivana Goossen. Nové místo pro umění z bývalé Zengerovy trafostanice otevře své prostory 22. 2. 2022.

Nejčtenější v kategorii Society