Jiří Markuzzi
„Německá a česká vína jsou si typologicky podobná, zejména co do podobnosti klimatu, historie a odrůdové skladby. Nicméně, německá vína obecně dosahují oproti českým lepší kvalitativní konzistence napříč jednotlivými ročníky,“ vysvětluje Jiří Markuzzi. „Je to hlavně díky delší tradici a nepřerušeným generačním vazbám vinařských rodin. Především riesling je královskou a zásadní odrůdou Německa. Stal se etalonem mnoha stylů a typů vín na světě a je vzorem, ke kterému ostatní vinaři ve světě vzhlíží a snaží se přiblížit“.
Když vám při slepé degustaci do skleničky nalejí moselský riesling, poznáte to?
Ano, poznám. Moselský riesling má jedinečný charakter a osobitost. Pokud je to správně udělané víno dobrým vinařem, který respektuje terroir a odrůdu, poznám to. Především díky vzletnosti a hravosti vína. Jako kdyby tančilo na jazyku a hrálo nekonečně zajímavou hru s chuťovými pohárky v rovnováze mezi sladkostí, mineralitou, kyselinou, lehkostí a elegancí krásné baletky.
Jak byste naopak popsal ryzlinky, které vznikají v Česku?
Nerad vynáším obecné soudy či charakteristiky. Na tuzemském trhu máme naštěstí už řadu kvalitních a poctivých vinařů, ať v Čechách či na Moravě. Dobré ryzlinky najdeme v obou těchto oblastech. Mám tím na mysli dobře udělaná vína, která jsou čistá, dobře vyjadřují svůj odrůdový charakter s vůní připomínající meruňky, broskve, lipový květ. Ty nejlepší jsou většinou prokvašeny do sucha. Nicméně, dělají se ve více stylech, někdy s vyšším zbytkovým cukrem, někdy s nižším. Dle pojetí vinaře a také ročníku. To by se mělo do budoucna více stabilizovat.
Mají Němci povědomí o tom, že Česko je také velmi dobrá vinařská oblast? Pijí vůbec Němci nějaká vína z České republiky?
Myslím si, že Němci spíše vědí, že máme skvělé pivo. Obávám se, že našeho vína vypijí zatím bohužel jen velice málo.
Říká se, že Němci jsou náruživými konzumenty sektů. Pojem německý sekt je také světově vyhlášený, je na tuzemském trhu vůbec zájem o německé sekty?
Ano, na našem trhu jsou k dostání německé sekty. Především sekty z odrůdy ryzlink se začínají prosazovat pro svou kvalitu a charakter. Mají však před sebou na českém trhu ještě spoustu práce.
Mluvili jsme o rieslingu, sektu, ale mezi těmi, kdo se o víno více zajímají, mají skvělé jméno i další odrůdy a vinařské oblasti Německa. Co tam aktuálně nejvíc „chutná“?
U odborníků, sommelierů a znalců se těší velké oblibě třeba červené víno z německé nejjižnější oblasti Baden. Především Pinot noir (Rulandské modré) z Badenu od dobrých vinařů. Má skvělé renomé a hlavně kvalitu. Dále vína z oblasti Nahe, tam je to také především o ryzlincích, a dále vína z Pfalzu, kde kromě odrůdy ryzlink najdeme i velice kvalitní vína z odrůdy Pinot blanc (Rulandské bílé) a Chardonnay.
Také bych rád zmínil nám nejbližší oblast – Franken. Tamní Sylvaner, Müller Thurgau, Riesling a Weißburgunder rozhodně patří mezi velice úspěšná bílá vína s velkou osobitostí. A to i díky jedinečné baňaté láhvi zvané „Bocksbeutel“.
Vína v lahvi Bocksbeutel, zdroj: Hans Wirsching.
O modrých odrůdách, jako je právě Pinot noir, i díky teplejšímu evropskému klimatu slyšíme čím dál víc i v Česku. Jaký odhadujete další vývoj těchto odrůd u nás a v Německu?
Milovníci vína považují Pinot noir, kterému se v Německu říká Spätburgunder, za vrchol v červených vínech s jasně etablovaným etalonem v Burgundsku. Kromě oteplovaní hraje důležitou roli v kvalitě „pinotů“ v Česku a Německu také fakt, že vinaři zlepšili práci na vinici, selektují stále vhodnější klony těchto burgundských odrůd a mají možnost pracovat se staršími keři révy, které dají vždy komplexnější vína. Jsem přesvědčen, že Pinot noir u nás i v Německu bude hrát stále významnější roli v kvalitních červených vínech.
S jakými světově uznávanými německými vinařstvími se můžeme setkat na tuzemském trhu a v čem jsou podle vás výjimečná?
Na českém trhu je řada slavných německých vinařství. Zmíním např. Fritz Haag, Robert Weil, Karthäuserhof, Dönnhoff, Franz Keller, Grans-Fassian, Schloss Lieser, Egon Müller, Beurer, Johannisberg a další. Tato vinařství jsou výjimečná jak pro konzistenci kvality svých vín napříč ročníky, tak díky velké osobitosti a rozpoznatelnosti.
K jakému jídlu byste obecně doporučil otevřít si polosuchý moselský riesling, suchý německý sekt a suché lehké červené odrůdy Pinot noir, tedy onen Spätburgunder?
Polosuchý moselský riesling je skvělý k asijské kuchyni. Například k opečenému tuňáku s kari omáčkou. Suchý německý sekt se výborně hodí k syrovým rybám v podobě například carpaccia nebo tartaru a Pinot noir bych doporučil nejlépe k telecí svíčkové se smrži. Teď už ovšem budeme muset končit, začaly se mi sbíhat sliny…
Jiří Markuzzi
Jiří se i díky otci zabývá vínem v podstatě celý život. Vystudoval hotelovou školu v Mariánských Lázních, ještě jako student se stal členem Asociace sommelierů. Na vysoké škole v Plzni studoval překladatelství z němčiny a francouzštiny. K vínu ho podle Lidových novin kromě otce nasměrovala i tříměsíční stáž v proslulé francouzské vinařské oblasti Bordeaux – Chateau Vieux Touron. Pracoval v laboratoři a na vinicích pod vedením špičkového konzultanta v Bordeaux Paula Gagnarda. Poté působil v Brémách v marketingovém oddělení předního německého distributora vín Segnitz. V roce 2008 založil společnost Vino Markuzzi, která se specializuje především na italská vína, ale jako významný doplněk portfolia obchoduje také s víny z Moravy, Německa, z rakouského Wachau a z francouzské Champagne. Jiří Markuzzi v České republice zastupuje 28 vinařství a ve svém oboru je uznávaným znalcem a degustátorem.
