Teplice – Malá Paříž, kde se poprvé sešli Beethoven a Goethe (seriál 48 hodin v…)

Věděli byste, kde hledat ty úplně nejstarší lázně v Česku? Jedná se o stejné město, v němž najdete jedno z mála divadel postavených v kombinaci secese a moderny a v jehož blízkosti strávil poslední roky svého života známý svůdce Casanova. Tím městem jsou severočeské Teplice.

Náměstí v Teplicích.

Teplice jsou posazeny do kotliny mezi Českým středohořím a masivem Krušných hor, nedaleko od hranic s Německem. Právě tudy vedla v minulosti významná obchodní cesta do Saska, která byla jen jedním z mnoha důvodů, proč Němci do města odedávna přijíždějí.

Tím nejdůležitějším důvodem je ale lázeňství, které zaznamenalo v Teplicích velký rozvoj v období renesance, tedy ve stejnou dobu, kdy byl vystavěn i místní zámek. V sedmnáctém století už se věhlas teplických lázní dostal za hranice Čech a pravidelně lákal k ozdravnému pobytu evropské panovníky i umělce. Říká se třeba, že v roce 1812 došlo právě tady k úplně prvnímu setkání Ludwiga van Beethovena s Johannem Wolfgangem Goethem. Pro tato a mnohá další slavná jména, která se ve městě opakovaně objevovala, se v devatenáctém století začalo Teplicím říkat Malá Paříž.

Teplice architektonické

Vývoj lázeňství měl přirozeně velký vliv také na podobu města. Díky tomu dnes v Teplicích najdete řadu krásných lázeňských zahrad a budov. V jedné takové se můžete i ubytovat – v Císařských lázních, nejstarším lázeňském domě, totiž v současné době funguje hotel. Při procházkách městem by vám potom neměl uniknout morový sloup od Matyáše Bernarda Brauna, který stojí na Zámeckém náměstí.

Z hlediska architektury skrývají Teplice ještě jednu zajímavost, která je pro české město rozhodně méně tradiční než barokní sousoší a renesanční zámek. Je jím budova Krušnohorského divadla, která byla vystavěna ve slohu 20. let. Budova na tehdy velmi vysoké technické úrovni je zvláštním spojením secese a moderny a je na ní patrný vliv drážďanské školy. S největší pravděpodobností se navíc jedná o jedinou divadelní a restaurační budovu vystavěnou v tomto slohu. V současné době je divadlo součástí Domu kultury Teplice a můžete sem zajít do kina, na divadelní představení nebo třeba na koncert.

Skleník, co u nás nemá obdoby

Kromě lázeňských procedur a architektury nabízí Teplice i dostatečnou dávku zeleně. Tu si přímo ve městě nejlépe užijete v Botanické zahradě, kterou založil na konci devatenáctého století kníže Clary-Aldringen. Zahrada původně sloužila lázním k produkci řezaných květin a k zazimování palem, od roku 1975 je ale přístupná veřejnosti.

Od letošního léta se Botanická zahrada navíc pyšní unikátem! Jako jediná v Česku totiž pěstuje skalničky ve speciálním skleníku, který byl v červnu otevřen jako nejmodernější stavba celého areálu. Ve skalničkovém skleníku najdete choulostivé rostliny horských oblastí z celého světa i ostrovní flóru třeba z Madeiry nebo chilské pouště Atacama.

V botanické zahradě.

Za čím přijel Casanova?

Ideálním tipem na výlet mimo město je zámek Duchcov, bývalá rezidence rodu Valdštejnů. Pozornost návštěvníků z celého světa ale zámek přitahuje kvůli úplně jiné osobnosti, která na něm zvěčnila a završila svůj život. Tou osobností je italský dobrodruh, světoběžník a milovník žen Giacomo Casanova, který zde působil několik let jako knihovník a na sklonku života zde také napsal knihu Historie mého života, odhalující všechna jeho milostná dobrodružství. Osobnosti Casanovy je mimo jiné věnován i jeden zámecký prohlídkový okruh.

Cesta z města

Přímo z Teplic ale můžete vyrazit i do o poznání divočejší přírody. Do půl hodiny se bez problému dostanete k několika krásným vodním plochám, například k jezeru Milada, které vzniklo zatopením uhelného velkolomu. Samozřejmým turistickým cílem jsou potom Krušné hory, které lemují česko-německou hranici a nabízí ideální cesty pro pěší túry, cyklovýlety i odpočinkové procházky s rodinou.

Panorama Teplic.

Ve spolupráci s:

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Kde všude po světě najdete zbytky Berlínské zdi? Ve Fatimě, Tiraně, Vatikánu i v Indonésii

Zatímco lidé v Berlíně se po otevření hranic v roce 1989 chtěli zdi co nejrychleji zbavit a její segmenty likvidovali nebo ničili, ve světě byl o zbytky zdi o to větší zájem. Tato trofej se šířila po planetě jako historické memento, jako vítězství svobody a kapitalismu, jako umělecký předmět pokrytý barevnými graffiti.

Nejčtenější v kategorii Travel