Přečtěte si

Různé tváře Düsseldorfu: Finanční gigant a obří výčep v jednom (48 hodin v…)

Düsseldorf je sice starý sedm století, ale je to naprosto moderní a velmi živé německé město. Pro většinu lidí je synonymem mezinárodního finančního giganta, má ale i tradiční a kulturní stránku, a právě tato kombinace dodává městu jeho jedinečný charakter. Rodné město spisovatele Heinricha Heineho je známé i díky pivu – kromě místního speciálu Altbier tady najdete i nejdelší výčepní pult na světě a několik slavných pivovarů.
Přečtěte si

Lipsko: Že by se z rebelského města NDR stal Berlín budoucnosti? (48 hodin v…)

Má Lipsko šanci předstihnout Berlín v soutěži o nejpříjemnější německé město pro život? Umělecké a kreativní prostředí, historické památky i kouzelné vodní kanály naznačují, že by to žádné velké překvapení nebylo. V posledních letech tady navíc přibylo i nočních klubů, které se mohou rovnat berlínským ikonám, jako je třeba Berghain.
Přečtěte si

48 hodin v Českém Krumlově

Město se kdysi jmenovalo Krumme Aue (Křivý luh) a při pohledu shora ihned víte proč. Řeka se zde kroutí takovým způsobem, že se v jednom bodě (na Parkáně) téměř dotýká sama sebe, aniž si toho běžný turista všimne a stráví půl hodiny pochodem z jednoho bodu do toho samého. Od 18. století tu vládli Schwarzenbergové, přičemž poslední z nich, vévoda Adolf, byl natolik oddaným Čechoslovákem, že po odstoupení pohraničí odmítl přijmout Adolfa Hitlera na svém zámku. Město je proslulé jedním z nejmalebnějších historických center na světě. A také tím, že rakouský malíř Egon Schiele (pocházela odsud jeho matka) zde kromě pitoreskních panoramat města maloval také obscénní akty, takže byl z města vykázán. Dnes se tu ale Schielem a jeho akty chlubí na každém kroku a město mu postavilo nádherné muzeum.
Přečtěte si

48 hodin v Augšpurku

Augšpurk (Augsburg) je třetí nejlidnatější sídlo Bavorska a živé univerzitní město plné obchůdků. Leží na soutoku řek Wertach a Lech – v jehož blízkosti se odehrála v roce 955 slavná bitva na Lechu. Český kníže Boleslav I. a jeho družina pomáhali prvnímu císaři Svaté říše římské Otovi I. Velikému odrazit vpád maďarských kmenů. Později byl Augšpurk jedním z největších finančních center v Evropě, což je na něm dodnes znát, a také sídlem reformace. Narodili se tu Mozart i Bertold Brecht, Rudolf Diesel zde v roce 1892 sestrojil svůj slavný motor. Dnes je Augšpurk (pojmenovaný po římském císaři Augustovi) sídlem univerzitních studentů a odpočinku – italský punc křivolakých uliček láká bloudění a znovunalézání se.
Přečtěte si

48 hodin v Bamberku

Půvabné městečko jménem Bamberk je radost navštívit, například pro jeho vyhlášené obchody se starožitnostmi či množství rodinných pivovarů. Rozkládá se na sedmi kopcích, přičemž každému vrcholu vévodí kostel. To vedlo k tomu, že se městu už v dávné minulosti přezdívalo “francký Řím”. (Oblíbeným vtipem zdejších průvodců je ovšem tvrzení, že Řím je ve skutečnosti “italský Bamberk”). V současnosti je Bamberk znám jako “pivní ráj”, neboť se tu nachází třináct rodinných pivovarů produkujících přes třicet druhů piv. Takovou nabídku nemá ani Mnichov. Bamberské dějiny se párkrát protly s českými, i když pro Čechy neslavně – kouzelné město na řece Regnitz vydrancovali v roce 1430 husité. I tak se Bamberk pyšní jednou z nejzachovalejších sbírek raně středověkých památek a od roku 1993 figuruje na seznamu dědictví UNESCO.
Přečtěte si

Ideální výlet kousek za české hranice: Jak si užít 48 hodin v Drážďanech

Drážďany jsou nejbližší metropolí, kterou má Praha po ruce (Brno leží zhruba o 50 kilometrů dále). Obě města spojuje moderní dálnice, železnice a také Vltava s Labem. Právě po Labi přivezli v roce 1622 vypovězení čeští protestanti své archívy, knihovny a pokladny, aby zde později založili exulantský sbor. V 18. století nazval německý myslitel Johann Gottfried Herder Drážďany “Florencií na Labi”, přičemž tohle vzletné přirovnání si město drží dodnes. Ani ne tak pro celkový dojem nebo podnebí – přestože básníci jako von Kleist opěvovali “italská nebesa” nad Drážďanami a jejich obyvatelé se díky tomu dlouho cítili takovými Italy ve střední Evropě – nýbrž díky bohatým uměleckým sbírkám a architektonickým skvostům, jako je Katedrála Nejsvětější Trojice nebo Belvedér, postavených právě italskými stavebními mistry.