Tim mává z okna – jak jsou na tom aktuálně berlínské kluby?

Berlínský noční život je pulsujícím srdcem města. K Berlínu patří jak přístav k Hamburgu, hranolky ke curry wurstu a Lederhose do Bavorska. Přitahuje miliony turistů z celého světa. Toto srdce však přestává bít. V pozdní páteční odpoledne Berlínský senát oznámil, že kvůli koroně všech 120 klubů a více než 400 diskoték a koncertních sálů v Berlíně se až do 20. dubna zavírá. A slavit na dálku nějak není možné.

Tato zpráva se dala očekávat. Již před dvěma týdny bylo známo, že se v klubu The Reed v Berlin-Mitte nakazilo minimálně 9 lidí. Náš berlínský kolega a známý DJ Tim Kerinnis dostal sms zprávu, která změnila na další dva týdny všechny jeho plány: „Je bohužel fakt, že na naší akci ve čtvrtek 27. února získalo nejméně 9 hostů pozitivní výsledek Covid-19. Hlaste se na zdravotním úřadě a zaregistrujte se na karanténu.” Od té doby mu kamarádi věší balíčky na kliku.

Tim mává z okna.

V celém Německu se budou muset kluby uzavřít, ale v žádném jiném německém městě nebude mít toto rozhodnutí tak dalekosáhlé důsledky pro hospodářskou a kulturní budoucnost města jako zde. Berlín i po 30 letech sjednocení nemá téměř žádný průmysl, nesídlí zde žádný velký koncern. Je však jednou z mála metropolí na světě, kde je otevřeno 24/7 a snad jedinou, kde 24hodinové party jsou spíše pravidlem než výjimkou. V loňském roce navštívilo město 14 milionů turistů, každý třetí návštěvník říká, že přichází do Berlína kvůli nočnímu životu. Nepřímé vliv na příjmy v cestovním ruchu města se odhadují na 1,5 miliardy euro.

Právě tento víkend měl slavit narozeniny jedeN&Nbsp;z nejznámějších klubů – Tresor. 29 let na scéně, to už něco znamená. Spolumajitelka klubu Regina Baer ​​namísto oslavy poslala svým fanouškům vzkaz: „Provoz klubu je především vášní. Příjmy obvykle pokrývají pouze vysoké náklady na nájem, platy pro 60 zaměstnanců, platby za elektřinu a kredity. Bez státní podpory kluby zkrachují.” O kulturní podpoře se bude v Bundestagu diskutovat 25. března. Budeme dále informovat.

Mohlo by vás zajímat

Shutterstock
Přečtěte si

Praha je pro digitální nomády nejlepším městem v Evropě

Podle globálního žebříčku „Cities Best Facilitating Remote Work“ vydaného platformou WorkMotion činnou na trhu práce, je Praha pro práci na dálku nejvhodnějším městem Evropy a pátým nejlepším na světě. Cizinci pracující v Praze si užívají kvalitní dopravu, veřejné vzdělávání a dostupné bydlení.
Přečtěte si

Češi v roli uprchlíků. Takto vypadal nejznámější český uprchlický tábor

Po komunistickém převratu v únoru 1948 odešlo z Československa mnoho tisíc lidí. Než se jim podařilo emigrovat do třetích zemí, strávili zpravidla několik měsíců v uprchlických táborech v západních okupačních zónách Německa. Každý nově příchozí uprchlík se musel podrobit zdravotní a bezpečnostní prohlídce. Lidé staří, nemocní nebo ti podezřelí z toho, že jsou nastrčenými komunistickými špiony, mohli zapomenout na brzkou emigraci i na relativně slušné podmínky v táborech Mezinárodní organizace pro uprchlíky (International Refugee Organization – IRO), a byli umístěni do lágrů pod správou místních úřadů. Tím nejznámějším byl Valka u Norimberku, komplex o rozloze tři na čtyři kilometry označovaný jako „hřbitov nadějí“.

Nejčtenější v kategorii Society