Curveball, Foto: Das Filmfest
Hned ve středu festival nabídne mimo jiné snímek Curveball (Curveball – Wir machen die Wahrheit) německého režiséra Johannese Nabera, který se věnuje nesrovnalostem ve zdůvodnění invaze do Iráku za režimu diktátora Saddáma Husajna. Ten použil biologické zbraně v 80. letech minulého století ve válce s Íránem i při etnických čistkách v převážně kurdských provinciích. „Při operaci Anfál jeho vojska nasadila bojovou látku yperit i nervový plyn sarin. Podle kurdských představitelů při zásahu zemřelo až 180 tisíc civilistů. Nasazení chemických zbraní zakazují Ženevské úmluvy,“ připomíná k tomu ČTK.
V roce 2011 nicméně irácký přeběhlík Rafíd Džanábí přiznal, že německé rozvědce začátkem tisíciletí Podsunul smyšlenou zprávu o mobilních laboratořích, v nichž Husajn měl údajně vyrábět další zbraně hromadného ničení. Němci zprávu předali Američanům, kteří ji následně použili jako jeden z důvodů pro invazi do Iráku v roce 2003. Právě tímto příběhem se zabývá předmětný snímek.
Emigrace očima holčičky
V programu najdete ještě řadu dalších filmů pracujících s obdobím minulého století. Mezi nimi je i film německé oscarové režisérky Caroline Link Jak Hitler ukradl růžového králíčka (Als Hitler das rosa Kaninchen stahl), který pohledem dítěte sleduje problematiku židovské emigrace během nacismu. Snímek o malé Anně Kemper, která se svou rodinou neustále utíká před režimem a je nucena se opakovaně přizpůsobovat novým podmínkám, je natočen podle stejnojmenné knihy spisovatelky Judith Kerr. Autorka narozená v Berlíně zde reflektuje svou vlastní zkušenost s emigrací v útlém věku a nejistoty, které ji provázejí. Na film můžete zajít do kina Lucerna 24. října nebo do kina Art 2. listopadu.
Krev není voda
Téma rodiny si na festivalu vysloužilo i vlastní sekci (Ve jménu rodiny), která pozoruje různé podoby příbuzenských vztahů, ať už ty obdivuhodně silné nebo ty, které působí spíš jako závaží a je z různých důvodů třeba je zpřetrhat. Právě o silné vazbě mezi dvojčaty, kterou náhle promění vážná nemoc jednoho ze sourozenců, pojednává film Moje sestra (Schwesterlein) švýcarských režisérek Stéphanie Chuat a Véronique Reymond. Ve filmu mimochodem sám sebe hraje významný německý divadelní režisér Thomas Ostermeier z berlínského divadla Schaubühne. Snímek je v kině Atlas k vidění 29. října a v kině Art 7. listopadu.
Co je život bez kávy?
Zajímavé kusy najdete i v sekci Die Doku, která je věnovaná dokumentárnímu filmu. Poklidné záběry každodenního života jeptišky syrské pravoslavné církve, která se stará o kostel na jihovýchodě Turecka, vás donutí přemýšlet o tom, zda jeden člověk může nést bolest celé komunity a zda vůbec lze žít bez kávy a cigaret. Strážkyně (Die Wächterin) tvrdí, že bez kávy rozhodně ne. Snímek oceněný cenou Goethe-Institutu za nejlepší dokument na festivalu DOK Leipzig můžete vidět v kině Atlas 23. října.
Festival Das Filmfest proběhne v pražských kinech Lucerna a Atlas od 20. do 26. října a v brněnských kinech Art a No Art od 2. do 7. listopadu.
