V rámci boje proti pandemii byla 30. března 2020 prodloužena povinnost podat návrh na prohlášení platební neschopnosti až do 30. září. To znamená, společnosti, které jsou:
– v platební neschopnosti
– v blížící se platební neschopnosti
– nebo jsou příliš zadlužené
nemusí u insolvenčního soudu nahlásit svou situaci. Výjimku tvoří společnosti, jejichž úpadek není založen na důsledcích pandemie koronaviru.
Podle současných plánů ministra financí Olafa Scholze má být toto pravidlo výjimky prodlouženo až do března 2021. Takto vznikají zombie společnosti. Podle údajů z Creditreformu – předního německého poskytovatele obchodních informací a marketingových dat – již dnes existuje okolo 550 000 takových společností, které jsou kvůli pozastavení platební neschopnosti tajně předluženy. Do března by se jejich počet mohl zvýšit až na 800 000.
Patrik-Ludwig Hantzsch, vedoucí ekonomického výzkumu v Creditreformu, říká: „Situace se každým dnem zhoršuje, protože bankroty jsou v současné době pouze odkládány. Toto rozhodnutí může stáhnout do propasti i mnoho společností, které jsou v současné době zdravé.” Krátce řečeno, prodat výkon či službu zadavateli, který už nyní ví, že nebude schopen zaplatit, může zlomit vaz i té nejzdravější firmě. Povinnost nahlásit finanční propad je zadavateli totiž velkoryse odložena.
S čím může tento nezvyklý krok souviset? Že by s tím, že Olaf Scholz právě vyhlásil svoji kandidaturu na kancléře? Každý hlas je dobrý…. i ten, který je na Kurzarbeit nebo se o něm ví, že nepřežije.
Pro srovnání. Kurzarbeit byla v černém roce 2008 vyplácena 1,14 milionům pracovníků, v roce 2020 aktuálně 7,3 milionům. Toto číslo jen tak rychle neklesne. Mluví se o dalším prodloužení Kurzarbeit minimálně o rok. Volby jsou v létě 2021 a míra nezaměstnanosti patří k nejdůležitějším ukazatelům. V roce 2008 činila v nejhorším období nezaměstnanost 3,4 milionů. Aktuálně leží na hranici 2,85 milionů. Ale zdání někdy klame…
