Kilian Kirchgeßner na stránkách německého magazínu Der Tagesspiegel hodnotí, jak se Česko vypořádává s epidemií covid-19.
Sedmdesátiletý anarchista
Bývalého prezidenta Václava Klause přitom vnímá jako symbol české koronavirové katastrofy. Označuje ho za „sedmdesátiletého mladíka“, který se účastnil demonstrací koronavirových popíračů, aby později platil pokuty za odmítnutí nošení ochrany úst a nosu a mohl si těsně před potvrzením nákazy koronavirem zajet na výlet do svého krkonošského apartmánu v Černém dole na Trutnovsku. A dodává, že onen výlet probíhal v době, kdy v Česku kvůli kritické pandemické situaci s enormním výskytem britské mutace koronaviru probíhala uzávěra.
Velká čísla na malou zemi
Klaus měl ale nakonec štěstí a z nemoci covid-19 se bez větších obtíží uzdravil, tedy nedopadl jako dnes již více než 25 tisíc Čechů, kteří na covid-19 nebo s ním zemřeli. „Navíc počty nově nakažených v Česku klesají jen velmi pomalu, doposud neklesly pod deset tisíc, což je pro zemi s deseti miliony obyvatel obrovské množství,“ napsal Kirchgeßner v článku ze 16. března.
Nemocnice v celé zemi již měsíce pracují na kapacitních limitech, lékaři intenzivní péče v enormně postižených regionech otevřeně přiznávají, že „třídění“ pacientů, tedy upřednostňování péče o ty, kteří mají vyšší naději na přežití, je jejich každodenní praxí.
Problémy, které nás do téhle situace dostaly, podle Kirchgeßnera prezentuje právě případ lehkovážné bývalé hlavy státu. „I když došlo k lockdownu, mnoho Čechů stále nastavená pravidla nedodržuje.“ A nezodpovědné chování známých osobností jen přiživuje už tak dost úrodnou půdu, v níž se daří mnoha konspiračním teoriím. Podle Václava Klause třeba nemá smysl dodržovat omezení, protože „virus si stejně dělá, co chce“.
Tři chyby vládní politiky
Podstatným faktorem českého koronavirového utrpení je podle Kirchgeßnera vedle nezodpovědnosti občanů také špatná politika, kdy vláda Andreje Babiše od počátku krize jedná zcela nejednotně. Kirchgeßner zmiňuje názory odborníků, kteří v této souvislosti hovoří doslova o selhání, a to hned ve třech krocích. Zaprvé šlo o extrémní rozvolnění v létě, kdy byla povinnost nosit roušky zrušena ve vnitřních prostorách i ve veřejné dopravě, přičemž opětovné zpřísnění přišlo až na podzim, když už počet nakažených dosáhl znepokojivých rozměrů. Dále šlo o uvolnění, které vláda realizovala před Vánocemi. Kirchgeßner v tomto případě cituje prezidenta České lékařské společnosti Milana Kubka, podle něhož bylo předvánoční rozvolnění nesmyslnou a katastrofickou chybou. S cílem zachránit vánoční tržby obchodníkům a umožnit lidem rodinná vánoční setkávání vláda další omezení nařídila až po 27. prosinci, i když podle Kubka odborníci varovali, že „sice chodíme do kadeřnictví a barů, nakupujeme, ale denně umírají tisíce lidí.“
No a za třetí a opět zásadní chybu experti považují pomalou reakci na britskou mutaci, která se v Česku objevila v lednu a rychle se rozšířila.
Nízká podpora v karanténě
Podle předchozích znalostí jsou za dramatický nárůst počtu nakažených, jemuž Česko doposud od konce roku čelilo, zodpovědné nakažlivější varianty koronaviru, které se dostatečně nedaří dostat pod kontrolu. Kirchgeßner cituje předního českého epidemiologa Rastislava Maďara, který k tomu rezignovaně na vysvětlení řekl, že „lidé jsou už unavení, setkávají se, pořádají oslavy, chodí do hor a ignorují policii, která s tím nemůže nic dělat.“
Kirchgeßner také tvrdí, že se na vysokém počtu případů nakažených podílí i finanční politika Babišovy vlády. Právě díky této „politice“ ti, kteří byli v karanténě, dlouho nedostávali žádnou náhradu mzdy. Což je samozřejmě nemotivovalo ke správnému postupu jít v případě podezření na nákazu koronavirem nebo kontaktu s někým pozitivním na testy a podstoupit karanténu či izolaci. Mnoho nemocných také nehlásí žádné kontaktní osoby, aby své blízké nepřivedli do ekonomických problémů, které byly často výsledkem dvoutýdenní karantény.
Worst in covid
Jak se říká, pýcha předchází pád a v tomto případě bohužel na vychloubání premiéra Andreje Babiše doplatila celá Česká republika. Kirchgeßner zmiňuje známé Babišovo prohlášení z jara 2020, kdy jeho vláda na první případy koronaviru reagovala rychleji a radikálněji než ostatní evropské státy, což zapříčinilo jeden z nejnižších počtů nakažených v Evropě. „Jsem podnikatel, krizový manažer a nyní předseda vlády,“ chvástal se tehdy premiér. „Jsme nejlepší v covidu.“
Nyní je ale pravdou opak a od podzimu se v Česku několikrát měnil ministr zdravotnictví, připomíná Kirchgeßner. „Jeden z nich byl odvolán poté, co ho paparazzi vyfotografovali, jak o půlnoci vyšel z restaurace, která měla být zavřená.“
Zpravodaj Tagesspieglu dodává, že při hledání řešení dnes čeští odborníci vzhlíží k sousednímu Německu. „Ukazuje se, že v České republice chybí vědecké instituce typu Institutu Roberta Kocha jako nezpochybnitelného vnitrostátního orgánu v oblasti virologie a infekčních nemocí,“ říká k tomu v článku berlínského deníku předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. K tomu lze jen dodat fakt, že v Česku je odborníkem pro vládu ten, kdo vydrží spolupracovat s premiérem Andrejem Babišem. A tento seznam se povážlivě zmenšuje.
