Východ Německa po dekády ozdravuje zemědělskou krajinu, Česko s tím teprve začíná

Na mnoha místech vysychají studny a přibývají celé obce či chatové osady bez vody. Krajina ji kvůli devastaci z minulého století dodnes nedokáže v dostatečné míře zadržovat. Porovnání s východem Německa, jejž poznamenaly podobné dramatické zásahy do krajiny jako u nás, však ukazuje na poměrně rozdílný přístup v obou zemích. Zatímco v Česku se k citlivému hospodaření teprve odhodláváme, v Německu už někdejší velkopodniky rozdělují na menší hospodářství , čímž urychlují návrat k rozmanité zemědělské krajině.

Sklizeň zeleniny na malé usedlosti Foto: Shutterstock

Schopnost krajiny zadržovat vodu na místě, kam spadla, u nás komplikuje její mnohdy špatný stav. Příčiny se do velké míry skrývají v minulém století, kdy komunisté za účelem vytváření velkých lánů odvodňovali půdu pomocí rozsáhlých podzemních melioračních systémů. V dobách násilné kolektivizace mají počátek také dva extrémy českého zemědělství – příliš velká pole (kde se třeba pěstuje jediná plodina), a na druhou stranu příliš malý počet zemědělských subjektů. Jak píše sedlák a lesník Daniel Pitek na svém facebookovém profilu: „Extrémem je určitě průměrná velikost českých farem o výměře 135 hektarů oproti evropskému průměru 18 hektarů, extrémem je pouhých 30 000 zemědělských subjektů v ČR oproti 600 000 v Maďarsku nebo 2 000 000 v Polsku.“

Jak uvádí Michael Beckmann z lipského Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí, na území bývalé NDR je situace ohledně zemědělské půdy dosud částečně podobná jako v Čechách. Zatímco v bývalém západním bloku jsou menší políčka, na východě najdeme velké jednolité plochy a při pohledu na mapu je patrný rozdíl (viz Filip Rambousek, Štěpán Vizi: Ztrácíme půdu pod nohama: jak zemědělství proměňuje klima a naši krajinu?, Český rozhlas, 2021). Místní zemědělská politika se od devadesátých let minulého století snaží tento rozdíl srovnat pomocí zákona o transformaci zemědělství (Landwirtschaftanpassungsgesetz, 1990). V jeho rámci část dřívějších velkopodniků na území východního Německa transformovali nebo rozdělili na více menších celků, a nástupci těchto podniků se staly rodinné statky, družstva či soukromé společnosti.

Kromě toho se těší podpoře nové způsoby ekologického zemědělství, jež se v Německu stává čím dál populárnější. Již od roku 1994 stoupají znatelně počty podniků zabývajících se ekologickým zemědělstvím. Rozvíjejí se i díky podpoře přímého prodeje zemědělských produktů formou speciálních programů. „Tento trend se započal výrazně dříve než u nás a má proto již znatelnější výsledky,“ srovnává Filip Chvátal ve své práci Transformace ekonomiky východního Německa; geografická analýza, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2010.

Nejnižší biodiverzita v Evropě

I v Čechách se však situace velmi pozvolna začíná měnit. Na jednu stranu tu sice stále převládají velké lány, nešetrné a neekologické zacházení s krajinou i vodou – podle Josefa Fanty z Platformy pro krajinu, pracovního sdružení při Botanickém ústavu AV, „máme v Evropě nejnižší biodiverzitu zemědělské krajiny, největší znečištění vod agrochemií a potraviny nejvíce znečištěné agrochemií“ (Martin Mach Ondřej: Jsme na hranici kolapsu ekosystému. Musíme se o krajinu a půdu začít starat, Ekolist, 2018).

Na druhou stranu se u nás znovu objevuje drobné rodinné hospodaření, které navazuje na tradici před komunismem Asociace soukromého zemědělství ČR píše zhruba o třech stovkách hospodářství. Tomu napomáhá i stoupající zájem veřejnosti o kvalitní čerstvé potraviny, prodávané například na farmářských trzích či ve farmářských obchodech jako Sklizeno či Náš grunt.

Rodinná hospodářství však znamenají nejen lepší jídlo, ale hlavně zdravější krajinu. Příkladem může být již zmiňovaný soukromý zemědělec DanielPitek, který na svých pozemcích vrací krajině rozmanitou podobu a zároveň bojuje proti suchu. Během jeho hospodaření na statku v Českém Středohoří se pestrost místní vegetace mimořádně zvedla, krajina navíc dokáže zadržovat vodu, kterou potom pomalu pouští a udržuje si tak zásoby i na doby sucha (viz Eva Vejdělková: Sedlák pod Milešovkou bojuje proti suchu, Novinky, 2019). Nezbývá než doufat, že podobných menších hospodářství u nás v budoucnu vznikne mnohem více a Česko již z leteckého pohledu nebude připomínat vyprahlé šachovnicové pole žluté řepky střídající se s betonovými sklady.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

25 let partnerství Prahy a Berlína

Praha a Berlín oslavili 25 let partnerství podpisem smlouvy o založení Nadace Komenského zahrady/Stiftung Comenius-Garden. Této události, která se konala na Českém Velvyslanectví ve Wilhelmstrasse za účasti velvyslance Tomáše Kafky, se média příliš nevěnovala, přesto má hluboký význam pro obě země.
Shutterstock
Přečtěte si

Architekti a urbanisté v Mnichově ukazují, jak by řešili bezdomovectví

Zatímco v Mnichově má člověk v průměru k dispozici 39 metrů čtverečních, jsou ve světě města, kde se o takovém prostoru může lidem jenom zdát. Podle OSN žije v současnosti na zeměkouli 1,6 miliardy lidí v nevyhovujících bytových podmínkách nebo bez vlastní střechy nad hlavou. Tento globální, komplikovaný a choulostivý problém reflektuje mnichovské Muzeum architektury Technické univerzity v Pinakotéce Moderny na výstavě s varovným názvem „Who’s next“, Kdo je další?, a představuje devatenáct inovativních modelů bydlení.
Přečtěte si

Martin Nekola: Uprchlík je u nás málem nadávka, Češi přitom byli rozlezlí úplně všude

Slovo uprchlík, migrant, přistěhovalec, má v obecném povědomí v Česku až pejorativní nádech – je to skoro nadávka. Politolog a historik Martin Nekola v této souvislosti poukazuje na to, že i Češi v minulosti museli v určitý moment opustit republiku a vydat se do neznáma, kde pobývali v uprchlických táborech, a připomíná, že ani je za hranicemi často nikdo nechtěl. „Je to nekonečný příběh. Češi byli rozlezlí úplně všude, takže mohu psát knihy a články a bádat v archivech donekonečna,“ odtušil v rozhovoru pro N&N magazín Nekola, který v září pobýval v Americe, kde navštívil dvě desítky měst, přednášel a potkával se s krajany.

Nejčtenější v kategorii Society