Později jsem je začala litovat. Dnes mám strach. Ne z nich, ale sama ze sebe – ať jednou také nejsem taková. Vždyť potom už se srdce nezachvěje, oči nezarosí a úsměv… jak potom vypadá úsměv? Vesele a upřímně, pokud si zachováme schopnost snít; o možném i nemožném, o běžném i nadpřirozeném. Ne vždy je lehké si sny vyplnit. My vám proto v tomto čísle sny půjčíme. Představte si, že jste to právě vy, kdo si může povyprávět s… a zeptat se na… kdo se dozví, že… Život jsme nedostali proto, abychom jen snili, ale abychom si sem tam nějaký sen splnili.
Text Danuše Siering, vydavatelka
