Nechte své starosti dole, doporučuje se všem, kteří výtahem stoupají do nejvyššího patra Černé labutě. Znějí zde proslovy i tóny, voní vybrané pokrmy, probíhá řada vzácných setkání, významných tiskových konferencí, oku lahodí jedinečný výhled i pravidelné výtvarné expozice. Aktéry naší bilanční ankety jsou Jan Kantor (Event) a Ondřej Škarka (Art).
Labuť černá letí na nových křídlech již bezmála třicet měsíců. Splňuje prostor vaše očekávání?
Jan: Za mě určitě ano, je to multifunkční prostor s širokými možnostmi využití a krásnou atmosférou.
Ondřej: V zásadě ano, i když se neustále snažíme hledat optimální rovnováhu mezi složkami Art a Event. Jsem rád, že eventům se v Galerii daří. Za Art se snažím přinášet kvalitní umění, zároveň však myslíme na to, aby expozice výstav návštěvníky eventů nevylekaly. Zkrátka, aby se u nás cítili dobře.
S aktuálním stavem fungování jste spokojeni?
Jan: Rozhodně. Máme plno a naši hosté jsou spokojeni, takže ideální kombinace.
Ondřej: Jsem rád, že prostor se plní, vážím si velkého zájmu veřejnosti. Galerii se daří dostávat se do povědomí právě i díky umění, autorské výstavy jsou jedním z benefitů, které nám pomáhají.
Kterou akci z novodobé historie vnímáte jako nejvýznamnější?
Jan: To neumím říci. Každá činnost, akce, výstava je důležitá. A přesně tak se k tomu snažíme přistupovat i profesně.
Ondřej: Aniž bych se chtěl dotknout českých autorů, velmi si vážím toho, že se nám daří každý rok přivézt a prezentovat přední britské umělce (Charles Thomson, Paul Harvey, Joe Machine).
Co Galerie Labuť má, co jiný prostor v Praze nemá?
Jan: Všechno. Ducha, terasu, servis, jídlo, umění, výhled, variabilitu a 1000 dalších věcí!
Ondřej: Nás! To je ta naprosto klíčová esence, která dělá prostor tím, čím je. Mix tří odlišných a proto skvěle se doplňujících přístupů. Honzův je pragmaticky gastronomický, Danušin duchovně (a designově) astronomický a můj levitující mezi artem a byznysem.
Jaká by byla nejlepší pozvánka do 8. patra pro všechny, kteří tam ještě nebyli?
Jan: Všem, se kterými mám schůzku, říkám, přijďte vy za mnou. Sem, do Labutě. Z toho je to myslím jasné. Dáváme do tohoto prostoru každý, co umíme nejlépe: Ondřej umění, já jídlo a servis. A Danuše, ta je zkrátka srdcem a duší 8. patra. A to nikde jinde nenajdete.
Ondřej: Pokud jsme v roce 2015 začínali tím, že dáváme Labuti nová křídla, myslím, že nyní již docela slušně letí. Takže nejstručnější pozvánka je — přijďte se s námi proletět.
Jane, jaký nejméně obvyklý cateringový požadavek jste s týmem řešili?
Nesouvisí to tak úplně s Labutí, ale zadání na akci pro 1000 lidí za 8000 Kč. A nebyl to vtip!
Ondřeji, na jakou výstavu se mohou přiznivci umění těšit v nejbližší době?
Až do 1. dubna je v 8. patře výstava Současného britského umění. Všichni jsou srdečně zváni!
A co nejvíce potěšilo zakladatelku galerie Danuši Siering?
Nejraději vzpomínám na večer, kdy se u nás křtila kniha kreseb osmiletého Ardena Zadricka, a na to, jak byla jeho maminka Karin na pódiu šťastná. Na ten pohled nikdy nezapomenu. A když jsme letos v říjnu vyprodali Ájurvédskou večeři, byl to pro mne jasný impulz, že jdeme správnou cestou i v neartovém směru.
Autor Filip Tomášek
