Koncem ledna přijal státní parlament v Německu takzvaný „zákon o chodcích“. Jde o novelu zákona o mobilitě z roku 2018.
Od aut směrem k chodcům
A Berlín je prvním německým městem, které postavilo pohyb chodců na legislativní úroveň. Nová legislativa vyžaduje, aby každý z 12 berlínských obvodů vytvořil do tří let příslušný pilotní projekt.
„Tento zákon dále tlačí na transformaci města od automobilů k chodcům, aby se zlepšila kvalita života všech Berlíňanů,“ uvedl ve svém prohlášení Harald Moritz, mluvčí berlínských Zelených.
Opatření obsažená v pozměňovacím návrhu zahrnují delší zelenou pro chodce na semaforech, bezpečnější školní trasy pro děti, více přechodů a laviček, snížení obrubníků, aby byly přístupnější pro invalidní vozíky, a tvrdší postihy proti nelegálnímu parkování a nebezpečné jízdě. Staveniště budou muset být zajištěna tak, aby se kolem nich mohli bezpečně pohybovat chodci a cyklisté, a cyklisté budou čelit přísnějším postihům za jízdu a parkování na chodnících.
Více pro cyklisty
V červenci 2018 přijalo berlínské senátní oddělení pro životní prostředí, dopravu a ochranu klimatu zákon, který zajišťuje bezpečnější a ekologičtější dopravu ve městě. Berlínský zákon o mobilitě byl zaměřen na zlepšení podmínek cyklistů přepracováním nebezpečných křižovatek, rozšířením výdajů na cyklistickou infrastrukturu a parkovací zařízení a vytvořením bezpečných cyklistických pruhů podél všech hlavních silnic.
Zákon byl primárně zaveden s cílem snížit počet úmrtí nebo vážných zranění při dopravních nehodách. V roce 2020 bylo téměř 75 % z 50 fatálních dopravních nehod zaznamenaných v Berlíně za účasti chodců nebo cyklistů. Podle Evropské rady pro bezpečnost dopravy se úmrtnost při nehodách motorových vozidel v celé Evropské unii mezi lety 2010 a 2018 snížila téměř o 25 %, přičemž úmrtnost chodců klesla o 19 %. Německo bylo ovšem v meziročním snížení počtu chodců pod průměrem EU úmrtí.
Kritika Chodců sobě
A jaká je situace v Praze? Podle Pražského deníku pod koly aut končí ročně stovky Pražanů a ne vždy je vina na straně chodců. Podle statistik jsou nejohroženější skupinou chodců senioři. Často nosí tmavé oblečení a za zhoršených podmínek jsou hůře vidět, někdy také nedokáží zcela reálně vyhodnotit rychlost blížícího se vozidla.
Typickými následky srážky chodce s vozidlem bývají zlomeniny stehenních kostí a pánve, ve vážných případech zlomeniny lebky a krvácení do mozku. Některé srážky pak skončí fatálně, za rok 2020 to bylo v metropoli 11 případů, stejně tak o rok dříve.
Iniciativa Chodci sobě se na postavení chodců v Praze dívá oprávněně kriticky. Pražská doprava prý není dosud ve vztahu ke všem účastníkům provozu vyvážená a stejně vstřícná. Pěšky vykonáme po Praze ve všední dny 26 % cest, tedy o něco méně než automobilem – 29 % a MHD – 42 % (cyklisté 1 % a kombinace hromadné a automobilové 2 %).
Přednost mají ti silnější
Postavení chodců však zdaleka neodpovídá jejich podílu na této přepravní dělbě práce, často jsou odsouzeni k dlouhému čekání u přechodů, sprintování přes vozovku na příliš krátkou „zelenou“, k brodění bahnitými pěšinami, přelézání či podlézání zábradlí, což je nejen nedůstojné ale také nebezpečné.
Chodecky nejaktivnější skupinou Pražanů jsou přitom děti do 14 let a 30 % svých cest vykonají pěšky senioři. Obě tyto skupiny si jako nejohroženější účastníci provozu zaslouží zvláštní ohledy a všichni chodci coby nejslabší a zároveň nejšetrnější účastníci provozu si zaslouží nejen rovnoprávné postavení s ostatními druhy dopravy, ale ve vztahu k individuální automobilové dopravě i určité preference. Ti, kdo denně chodí pěšky a musí projít i několik křižovatek, dobře vědí, že chodci v Praze žádné preference nemají.
