Cyklistická síť v Berlíně má růst rychleji, o 280 kilometrů ročně

Berlín zrychluje výstavbu cyklostezek. Na starosti to bude mít zvláštní projektová skupina, která má společně se zainteresovanými čtvrtěmi pokročit v expanzi této sítě tras. Vedení německé metropole nicméně i tak zůstává pod tlakem cyklistů, jejichž spolek kontroluje, nakolik město své sliby plní.

I když k naplnění diskutovaného plánu výstavby 280 kilometrů cyklostezek za rok hledí berlínští cyklisté skepticky, z možného rychlejšího tempa budování sítě mají radost Foto: Shutterstock

Nová berlínská senátorka pro mobilitu Bettina Jaraschová chce podle deníku Berliner Zeitung zajistit, aby zdejší cyklistická síť rostla rychleji než dosud. Ragnhild Sørensenová, mluvčí sdružení Changing Cities, iniciativu uvítala, ale upozorňuje, že důležitá nejsou programová prohlášení, ale konkrétní realizace v ulicích.

Existuje dostatek nápadů, cílů a předpisů k tomu, aby rozšiřování berlínské cyklistické sítě pokročilo. Kritici ale poukazují na to, že je tu problém s implementací. Zákon o mobilitě stanovuje, že všechny hlavní berlínské tahy jsou vybaveny cyklopruhy, které od aut oddělují například patníky. Ale zdaleka ne každý okres se snaží zavést do praxe nařízení celostátně platné už od roku 2018.

Ambiciózní plán

Koncem loňského roku Berlín upřesnil svůj „cykloplán“. Cílem je 2400 kilometrů dlouhá cyklistická síť s jádrem 850 kilometrů dobře připravených cest, 2,5 metru širokých v každém směru.

Jejich rychlejší realizaci nyní navíc žádá i nová koaliční smlouva. Zelená senátorka Bettina Jaraschová pro Berliner Zeitung uvedla: „V příštích pěti letech chceme vytvořit cyklistickou prioritní síť na nejdůležitějších spojích v Berlíně a také vybudovat cyklostezky na hlavních silnicích. Celkem by to bylo kolem 280 kilometrů ročně. Pro srovnání, za posledních pět let jsme vybudovali 130 kilometrů.“

Za současných podmínek se ale ambiciózní program na dalších pět let nezvládne, přiznala sama senátorka Jaraschová. Proto zřizuje novou projektovou jednotku na rozšíření cyklistické sítě. Místo posílání souborů a plánů tam a zpět, si všichni zúčastnění sednou ke stolu a pracují na projektu společně. Díky tomu by měli být rychlejší.

Na každý pruh jiná skupina

Bettina Jaraschová by také ráda zřídila podobnou pracovní jednotku pro rozšíření speciálních autobusových pruhů. Stejně jako u cyklopruhů si obvody stěžují na problémy s financováním a i tady by mohl zasáhnout Senát. Otázkou zůstává, jak chce centrální správa řešit velmi malé projekty a úkoly. Nepříhodně působí už to, že by jízdní pruhy pro cyklisty a jízdní pruhy pro autobusy měly řešit dvě samostatné projektové skupiny, když logičtější je integrované plánování se zřetelem na fungování dopravy jako celku.  

Reakce fanoušků cyklistiky jsou příznivé. Všeobecný německý cyklistický klub (ADFC) oznámení senátorky Jaraschové uvítal. „Apelujeme na to, aby byl plánovaný nový projektový celek jasně strukturován. Musí být rozpoznatelné, kdo je za co odpovědný, kdo co dělá a do kdy,“ okomentovala plány mluvčí berlínského spolku Lisa Feitsch.

„Zrychlení plánovacích procesů a kapacit zvyšuje šance, že zákon o mobilitě bude moci být zaveden do roku 2030,“ pochválila novou strukturu projektů Ragnhild Sørensenová z organizace Changing Cities. Podivuje se ale nad tím, jak je možné, že některé berlínské obvody zjevně nemají zájem platný zákon uvést v život.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Změnu státního financování z ledna 2020 odnášejí hlavně speciální školy

Některé speciální školy odmítají děti s těžkými zdravotními hendikepy vzdělávat, jiné požadují od rodičů, aby svému dítěti sami zajistili osobního asistenta, další zvyšují školné. Negativní dopady novely z dílny Babišova kabinetu z ledna 2020 o změně státního financování tak už téměř dva roky odnášejí především ti nejzranitelnější. Přinášíme rozhovor s Dagmar Herrmannovou, odbornicí na vzdělávání dětí s kombinovaným postižením a ředitelkou speciálního centra Smiling Crocodile, které se už deset let zaměřuje na vzdělávání a péči o děti s tím nejtěžším postižením.
Přečtěte si

Procházka Kafkovou Prahou

Praha. Místo, na které může být každý Čech patřičně hrdý. Jenže česká metropole nepatřila vždy pouze Čechům. Není to tak dávno, co byla domovem i německy mluvících obyvatel, a nejen tak ledajakých. Mezi nejslavnější pražské německy mluvící rodáky patří zuřivý reportér Egon Erwin Kisch, básník Rainer Maria Rilke či spisovatel Franz Kafka. Tito lidé se zapsali do kulturního a společenského pražského života natolik, že jejich stopy jsou na mnoha místech dodnes patrné.

Nejčtenější v kategorii Society