Smiling Crocodile

Dagmar Herrmannová dává více než patnáct let šanci na vzdělávání, integraci a vůbec lepší kvalitu života dětem s velmi těžkým kombinovaným a sluchovým postižením. Založila organizaci Smiling Crocodile, která pomáhá v Čechách i v rozvojových zemích zejména sociálně znevýhodněným dětem, vyčleněným z různých důvodů ze společnosti či žijícím na hranici chudoby. Je ředitelkou unikátní speciální mateřské a základní školy s integračním programem, který rozšiřuje na respitní péči a dětský hospic. Každoročně pořádá mezinárodní kampaně proti diskriminaci dětí s kombinovaným postižením a bojuje za jejich integraci do společnosti například pod názvem #Special4Special nebo #Smile4crocodile. Stará se navíc o tři adoptované děti a pět zvířat z útulku.

Jak to celé vzniklo?

Jsem vystudovaná speciální pedagožka. Během svého života jsem žila a pracovala v různých zemích světa, a když jsem se vrátila zpět do Čech, tak jsem začala dělat pro firmu, kde jsem měla na starosti vzdělávání v rozvojových zemích. Do toho jsem dobrovolně odstartovala terapie pro děti. Know-how jsem si dovezla hlavně z Manchesteru. Začalo mi přibývat dětí a rodiče přicházeli s nadšením, že se jejich děti posouvají. Já z toho měla takovou radost, že jsem v roce 2012 založila se svým kamarádem právníkem organizaci Smiling Crocodile. Nyní máme tým asi dvaceti pedagogů, asistentů a dobrovolníků.

Jaký projekt je pro vás v Česku aktuálně nejzásadnější?

Nejdůležitější je nyní kampaň #Nakrmkrokodyla, která si dává za cíl podpořit nové centrum Smiling Crocodile a hospic pro děti. Jsme momentálně ve fázi, kdy urgentně sháníme prostory či novou budovu v Praze. Vyjednáváme s magistrátem, ale zatím žádné konkrétní výsledky nejsou. Budeme rádi za každý tip, protože pokud v září 2020 nebudeme mít nové prostory, nemůžeme vzít další děti, kterých máme aktuálně čtyřicet na čekací listině, takže to skutečně hoří!

Aktivity Smiling Crocodile směřují ale také mimo ČR, kam přesně a jaké?

Máme projekty také v rozvojových zemích, zejména v Asii a Africe, kde jsme již pomohli více než pěti stům dětí se sluchovým postižením, které žijí na hranici chudoby. Projekt dětem umožňuje, aby mohly chodit na terapie, které potřebují, získaly potřebné pomůcky a mohly být zapojeny do běžných škol a normálního života.

Kromě konkrétní pomoci také bojujete proti diskriminaci postižených dětí, jak se to daří?

Ano, snažíme se dělat osvětu a bojujeme proti diskriminaci postižených dětí v rozvojových zemích a za jejich vzdělávání i prostřednictvím mezinárodních kampaní. Právě probíhá celosvětová osvětová integrační kampaň #BecauseIhearIlive.

V souvislosti s ní vznikla i píseň, ze které se stala mezinárodní hymna pro neslyšící, můžete nám to přiblížit?

Píseň byla nahrána již v devíti jazycích včetně videoklipu. Autorem a interpretem písně Because I hear I live je zpěvák Milan Peroutka, hudbu složil Honza Peroutka, text jsem napsala já a dokumentaristou a reportérem celého projektu je Aleš Vašíček. Píseň má pro různé země své mutace, přičemž je vždy nahrávána v duetu s lokálním populárním zpěvákem nebo s neslyšícími lidmi. Nyní k tomu pracujeme také na dokumentárním filmu. Píseň je uváděna na různých konferencích, mezinárodních festivalech a v médiích. Nyní si můžete pustit také mezinárodní verzi písně a možná pojedeme také na světové tour, uvidíme.

Jak se potýkáte v Česku s fundraisingem?

Bojujeme jako každá neziskovka. Zároveň vykrýváme spoustu prostředků, které v jiných zemích zaopatřuje stát. V Česku je to totiž zhruba šestnáctkrát méně než v jiných zemích EU.

Jaká jsou tvá tři přání pro Smiling Crocodile?

Zejména postavení hospicu, takže co nejdříve najít vhodný prostor. Také aby se rodiče měli hezky a byli spokojeni s tím, kam se jejich děti díky nám posouvají. A aby nás v nadaci neopouštěl humor a entuziasmus, protože v našem týmu nejsou důležité doktoráty, ale pozitivní přístup a smysl pro
humor.

Více na webu nebo na sociálních sítích @smilingcrocodilecharity a @becauseihearilive

#delatvicnezmusim

Nejčtenější v kategorii ArtDesign

Aktuálně na českém webu

Společný jmenovatel: Voda 

       ·   15.04.2024
Herečka, pěstitel, léčitelka, veslař a včelař. Co osobnost, to myšlenkový proud a jeden společný jmenovatel: Voda. Ať už jako slza smutku nebo radosti, životabudič, inspirace, nebo médium. Více ve fotosérii Michaely Dzurné Machač.

Aktuálně na německém webu

Gemeinsamer Nenner: Wasser

       ·   15.04.2024
Schauspielerin, Züchter, Heilerin, Imker und Ruderer. Jede Persönlichkeit, eine Gedankenströmung und ein gemeinsamer Nenner: Wasser. Ob als Träne der Trauer oder der Freude, Lebensspender, Inspiration oder Medium. Mehr in der Fotoserie von Michaela Dzurná Machač. 

Švankmajers disegno interno in der Galerie GASK

       ·   04.03.2024
Collagen, Buchillustrationen, dreidimensionale Objekte, taktile Experimente, Theater- und Filmarbeiten ... Das breite, kreative Spektrum von Jan Švankmajer wird vom 3. März bis zum 4. August in einer umfangreichen Ausstellung im GASK präsentiert, mit der auch